Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

David Vávra: Chobotnice že naruší panorama? Nesmysl

  15:06aktualizováno  15:06
Populární pražský herec a architekt David Vávra, autor seriálu Šumná města, v rozhovoru o pražské architektuře mimo jiné hájí plánovanou kontroverzní pražskou Národní knihovnu. "Doufám, že se za svého života dočkám, že bude podobná stavba stát na třetím hradním nádvoří," říká.

David Vávra - David Vávra - Praha, Dobeška | foto: Michal ŠulaMF DNES

David Vávra před lety plánoval, že se vrhne také na šumná pražská předměstí: Holešovice, Letná, Braník, Krč, Dejvice. Jenže z projektu sešlo a zřejmě už nevznikne.

Co se stalo?
Bohužel se to nepodařilo dobře zorganizovat, i když jsme dostali grant. Kapacity lidí, kteří se na tom měli podílet, nebylo možné skloubit dohromady.

Není vám to teď líto?
Udělali jsme téměř hodinový dokument o Braníku s Otakárem Schmidtem, takže Braníku mi není líto. Zůstal alespoň otevřený prostor pro někoho, kdo přijde po nás, aby si to natočil.

A potřebuje Praha takovou reklamu?
Ani tolik ne, spíš ji potřebují menší města, o kterých se toho moc neví a kde jsou stavby, o jejichž hodnotě nemají lidé tušení. Ti, kteří poblíž žijí, ani nevědí, jak mimořádnou stavbu tam mají. Dívají se na ni spíš jako na nepříliš zajímavou kulisu.

Není škoda, že se mnohdy přehlížejí památky 20. století - staré domy a fabriky na periferii města?
To máte pravdu. Některé industriální památky trpí, jiné jsou zničeny, i když mohly mít nový život. Nedávno jsme točili ve Svitavách a tam jsme našli velice dobrý příklad toho, jak zacházet s industriální architekturou - město se rozhodlo fabriku z 20. let přestavět na multifunkční prostor, kde našla nové místo knihovna, sál pro 500 lidí, univerzita třetího věku, filmový klub, učebny, dvě kavárny. Přitom je stavba minutu od hlavního náměstí. Najednou se dům rozzářil...

Není škoda dělat to, co je teď populární - postavit tam loftové byty?
Jenže ze všeho nemůžou být muzea nebo koncertní síně. Třeba v Semilech, jestli se nepletu, je ve staré továrně městský úřad. To je výborný nápad!

Domy jako brambory

Co říkáte na Kaplického knihovnu?
To musím jít trochu do historie. Přednáška pana architekta Kaplického v roce 1987 pro mě znamenala rozšíření obzorů, změnil se mi názor na svět.

Co se tehdy odehrálo?
Zjistil jsem, že domy můžou být jako brambory. A nejenže taková brambora může být pro město osvěžující prvek, ale je to i otisk přírody a šetrná stavba vůči svému okolí. Nemá ostré rohy, a tak kolem ní může člověk projít, slunce jí může líp procházet do všech koutů.

Ale co obyčejné domy kolem ní?
Zdá se mi, že taková "brambora" zdůrazní i normální architekturu, co je vedle. Známý je pohled na Kaplického obchoďák v Birminghamu, jak z něj vyrůstá gotická katedrála. To je krásná symbióza. Než nějaký osekaný barák, který zásahy památkářů přivedou do jakéhosi patvaru, mi tohle přijde daleko elegantnější, krásnější a čistší. V Anglii je Kaplický chápán jako velký guru, všichni architekti si z něj tak trochu vzali.

Návrh Národní knihovny od Jana Kaplického

Takže jeho knihovna se vám líbí?
Je dobře, že se Kaplický konečně dočká stavby v Česku. Možná se jí měl dočkat i dřív. Ale buďme rádi, že se vůbec dočkal. Pro mě to byla výzva a nesmírný impulz, když jsem zjistil, že vyhrál.

Stále s sebou taháme skříně po babičce

Nemáte teď strach, že knihovna naruší pražské panoráma?
Výtky, že naruší panoráma, jsou nesmyslné. Naopak doufám, že se za svého života dočkám, že bude podobná stavba stát na třetím hradním nádvoří. Mám pocit, jako by si lidé mysleli, že je panoráma hotové, ale ono nebylo hotové nikdy. Současnost by se na něm měla podepsat a mělo by to být přesně organickou architekturou.

Existuje v Praze nějaká srovnatelná stavba?
Po revoluci ne, lidi nejsou připraveni na moderní architekturu, mají na sobě konzervativní škraloup, vláčíme za sebou historii, která nás ukotvuje a strašně zavazuje. Taháme s sebou skříně po babičkách a secesní závěsy, nejsme svobodní jako v Americe, kde prodají nábytek a odstěhují se o tisíc kilometrů dál.

"K Letné jsem byl pokorný"

Líbily se vám i další návrhy na knihovnu?
Líbil se mi stříbrný bonbonek autorů HŠH Architekti. Jsou dobří a je skvělé, že máme ateliér vizionářů. U nás je spousta architektů, kteří by měli dostat víc šancí, protože jejich domy obtížně hledají klienty. Posunují totiž názor někam dál.

Vás nelákalo zúčastnit se soutěže na knihovnu?
Udělal jsem si jen první kresbu.

A jak vypadala knihovna Davida Vávry?
Byl jsem spíš pokorný k místu, udělal jsem krabici, takovou boudu.

Je Praha připravena přijmout moderní architekturu?
Každé století dodalo Praze nějaký otisk, někdy brutálně - třeba zbořením části Malé Strany a stavbou Valdštejnského paláce - jindy to bylo s citem. Praha je geniální v tom, že na gotickém půdorysu jsou otisky dalších století.

Co je pro vás vlastně památka?
To, co bylo včera. Na tom, co je potřeba chránit, se musí dohodnout společnost. Třeba bývalý obchodní dům Máj pro mě památkou je. Dokázal se v neradostné době, kdy architekti dělali bojácné tvary, vyjádřit exaktně. Byl to významný počin, americký obchoďák.

Jste autorem divadla, restaurace i rodinných domů. Co byste ještě chtěl udělat?
Stavba, kterou bych chtěl udělat, je vždycky ta příští.

A něco konkrétnějšího?
Kostel. Ale to už se stalo, jsem autorem evangelického kostela v Modřanech. Původně to byla modlitebna ve vile, ale my jsme dali spolu s panem farářem té stavbě více radosti. Byl jsem hrozně rád, že jsem se na tom mohl podílet.

David Vávra
Jak jsem vyrůstal
9. března 1957 byla sobota a v Braníku se narodil David Vávra. "Strávil jsem tu na jednom kilometru čtverečním celý svůj život. Dole v kostele jsem byl pokřtěn, chodil jsem tam do skauta a měl v něm i svatbu. Pár kroků od mého rodného domu, kde dodnes žiju, stojí i Dobeška, kde hraje Divadlo Sklep. A za ním je hřiště, kde hraje náš fotbalový tým Sklepovských sršáňů."

Vávra-architekt
Že bude architektem, se rozhodl už ve čtyřech letech (na snímku nahoře). "Viděl jsem tatínka, jak sedí u stolu a kreslí, a řekl jsem si, že budu architektem." Je autorem rekonstrukce kostela v Braníku a v Modřanech, Švandova divadla na Smíchově, divadla Akropolis na Žižkově (s Františkem Skálou) či kulturního domu Dobeška. Je spoluautorem seriálu Šumná města o architektuře českých a moravských měst.

Vávra-divadelník
Divadlo Sklep založil ve čtrnácti letech s kamarádem Milanem Šteindlerem (na snímku dole) ve sklepě rodinného domku. Divadlu zůstal věrný dodnes.

Autoři: ,




Nejčtenější

Dům je navržený a postavený jako klasická chalupa.
Postavili novou roubenku s jezírkem. Vytápí ji kachlová kamna s ležením

Na počátku bylo golfové hřiště. A když nazrál čas a vyvstala potřeba ubytování, vyrostla poblíž roubenka. Sálá z ní pohoda a pohostinnost jako z chalup ze...  celý článek

Věž ze 16. století je jednou z nejvýznamnějších památek v Hradci Králové.
Cenu Klubu za starou Prahu získala renesanční věž. Povedlo se i Caolinum

Cenu Klubu za starou Prahu pro nejlepší novou stavbu v historickém prostředí dostala rekonstrukce a přístavba Bílé věže v Hradci Králové. Pracovalo na ní...  celý článek

Svažitý a hodně členitý pozemek stojí za vyšším počtem podlaží, které majitel...
Nejdražší vila v Česku je na prodej za 405 milionů. Podívejte se

Pět podlaží, pět ložnic, obytná plocha tisíc metrů čtverečních, hektarová zahrada s basketbalovým hřištěm, skvělá lokalita i výhled...Těžko budete hledat v...  celý článek

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Architekt nechal opticky oddělit kuchyň a obývací pokoj blokem vysokých...
Rekonstrukce panelákového bytu se povedla i bez náročného bourání

Sympatický manželský pár se rozhodl pro kompletní rekonstrukci panelového bytu 3+1. Dispozice, která patří k těm nejčastějším, bohužel neumožnila nějaké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.