David Vávra před lety plánoval, že se vrhne také na šumná pražská předměstí: Holešovice, Letná, Braník, Krč, Dejvice. Jenže z projektu sešlo a zřejmě už nevznikne.
Co se stalo?
Bohužel se to nepodařilo dobře zorganizovat, i když jsme dostali grant. Kapacity lidí, kteří se na tom měli podílet, nebylo možné skloubit dohromady.
Není vám to teď líto?
Udělali jsme téměř hodinový dokument o Braníku s Otakárem Schmidtem, takže Braníku mi není líto. Zůstal alespoň otevřený prostor pro někoho, kdo přijde po nás, aby si to natočil.
A potřebuje Praha takovou reklamu?
Ani tolik ne, spíš ji potřebují menší města, o kterých se toho moc neví a kde jsou stavby, o jejichž hodnotě nemají lidé tušení. Ti, kteří poblíž žijí, ani nevědí, jak mimořádnou stavbu tam mají. Dívají se na ni spíš jako na nepříliš zajímavou kulisu.
Není škoda, že se mnohdy přehlížejí památky 20. století - staré domy a fabriky na periferii města?
To máte pravdu. Některé industriální památky trpí, jiné jsou zničeny, i když mohly mít nový život. Nedávno jsme točili ve Svitavách a tam jsme našli velice dobrý příklad toho, jak zacházet s industriální architekturou - město se rozhodlo fabriku z 20. let přestavět na multifunkční prostor, kde našla nové místo knihovna, sál pro 500 lidí, univerzita třetího věku, filmový klub, učebny, dvě kavárny. Přitom je stavba minutu od hlavního náměstí. Najednou se dům rozzářil...
Není škoda dělat to, co je teď populární - postavit tam loftové byty?
Jenže ze všeho nemůžou být muzea nebo koncertní síně. Třeba v Semilech, jestli se nepletu, je ve staré továrně městský úřad. To je výborný nápad!
Domy jako brambory
Co říkáte na Kaplického knihovnu?
To musím jít trochu do historie. Přednáška pana architekta Kaplického v roce 1987 pro mě znamenala rozšíření obzorů, změnil se mi názor na svět.
Co se tehdy odehrálo?
Zjistil jsem, že domy můžou být jako brambory. A nejenže taková brambora může být pro město osvěžující prvek, ale je to i otisk přírody a šetrná stavba vůči svému okolí. Nemá ostré rohy, a tak kolem ní může člověk projít, slunce jí může líp procházet do všech koutů.
Ale co obyčejné domy kolem ní?
Zdá se mi, že taková "brambora" zdůrazní i normální architekturu, co je vedle. Známý je pohled na Kaplického obchoďák v Birminghamu, jak z něj vyrůstá gotická katedrála. To je krásná symbióza. Než nějaký osekaný barák, který zásahy památkářů přivedou do jakéhosi patvaru, mi tohle přijde daleko elegantnější, krásnější a čistší. V Anglii je Kaplický chápán jako velký guru, všichni architekti si z něj tak trochu vzali.
Takže jeho knihovna se vám líbí?
Je dobře, že se Kaplický konečně dočká stavby v Česku. Možná se jí měl dočkat i dřív. Ale buďme rádi, že se vůbec dočkal. Pro mě to byla výzva a nesmírný impulz, když jsem zjistil, že vyhrál.
Stále s sebou taháme skříně po babičce
Nemáte teď strach, že knihovna naruší pražské panoráma?
Výtky, že naruší panoráma, jsou nesmyslné. Naopak doufám, že se za svého života dočkám, že bude podobná stavba stát na třetím hradním nádvoří. Mám pocit, jako by si lidé mysleli, že je panoráma hotové, ale ono nebylo hotové nikdy. Současnost by se na něm měla podepsat a mělo by to být přesně organickou architekturou.
Existuje v Praze nějaká srovnatelná stavba?
Po revoluci ne, lidi nejsou připraveni na moderní architekturu, mají na sobě konzervativní škraloup, vláčíme za sebou historii, která nás ukotvuje a strašně zavazuje. Taháme s sebou skříně po babičkách a secesní závěsy, nejsme svobodní jako v Americe, kde prodají nábytek a odstěhují se o tisíc kilometrů dál.
"K Letné jsem byl pokorný"
Líbily se vám i další návrhy na knihovnu?
Líbil se mi stříbrný bonbonek autorů HŠH Architekti. Jsou dobří a je skvělé, že máme ateliér vizionářů. U nás je spousta architektů, kteří by měli dostat víc šancí, protože jejich domy obtížně hledají klienty. Posunují totiž názor někam dál.
Vás nelákalo zúčastnit se soutěže na knihovnu?
Udělal jsem si jen první kresbu.
A jak vypadala knihovna Davida Vávry?
Byl jsem spíš pokorný k místu, udělal jsem krabici, takovou boudu.
Je Praha připravena přijmout moderní architekturu?
Každé století dodalo Praze nějaký otisk, někdy brutálně - třeba zbořením části Malé Strany a stavbou Valdštejnského paláce - jindy to bylo s citem. Praha je geniální v tom, že na gotickém půdorysu jsou otisky dalších století.
Co je pro vás vlastně památka?
To, co bylo včera. Na tom, co je potřeba chránit, se musí dohodnout společnost. Třeba bývalý obchodní dům Máj pro mě památkou je. Dokázal se v neradostné době, kdy architekti dělali bojácné tvary, vyjádřit exaktně. Byl to významný počin, americký obchoďák.
Jste autorem divadla, restaurace i rodinných domů. Co byste ještě chtěl udělat?
Stavba, kterou bych chtěl udělat, je vždycky ta příští.
A něco konkrétnějšího?
Kostel. Ale to už se stalo, jsem autorem evangelického kostela v Modřanech. Původně to byla modlitebna ve vile, ale my jsme dali spolu s panem farářem té stavbě více radosti. Byl jsem hrozně rád, že jsem se na tom mohl podílet.
|
David Vávra Vávra-architekt Vávra-divadelník |
