Co všechno vás při výměně podlahy čeká? Nejprve musíte současnou podlahovou krytinu odstranit. Následuje úprava či příprava podkladu a nakonec pokládka nové podlahové krytiny.
Je jen na vás, zda si na některý z výše uvedených úkonů troufnete vlastními silami, nebo zda oslovíte profesionály.
Jedno moudré rčení praví: Vše je jen otázkou peněz. A právě proto, abyste nějaké ty peníze ušetřili (o drahocenném času a vlastních nervech nemluvě), máme pro vás několik rad:
Odstranění původní podlahové krytiny
Nebojíte se obyčejné práce? Pak zde můžete velice jednoduše ušetřit. Nebude to sice žádná horentní suma (i když jak pro koho), o to více ale budete moci později investovat do nové krytiny.
Strhnout starý koberec, PVC krytinu, vytrhat staré parkety či takzvaně odsekat dlažbu zvládne snad každý za pomoci obyčejného nářadí (majzlík, špachtle, škrabka, kladivo). Chce to jen chuť do práce.
Odstraněný materiál můžete odvézt na některý ze "sběrných dvorů" (jen v Praze je jich několik). Zde materiál bezplatně zlikvidují za předpokladu, že máte trvalé bydliště ve stejném městě. Firmy za takovou likvidaci platí!
Cena za takovou práci neboli úspora se může vyšplhat až na několik set korun za metr čtvereční, u firmy může být počítána jako vícepráce v hodinové sazbě (průměrně kolem 250 Kč/h), záleží na konkrétní situaci a stavu podlahy.
Profesionál si samozřejmě bude účtovat mimo vlastního odstranění krytiny i dopravu. Pokud bude pracovat například v pátém patře bez výtahu, tak i manipulační poplatek, likvidaci materiálu a podobně. A to už zanedbatelná suma nebude!
Jaký podklad zvolit?
Ve starých činžovních domech původní pochozí vrstvu většinou tvoří takzvaný prkenný záklop. Na něm bývá často po spolupráci s bývalým OPBH položena obyčejná dřevotřísková deska.
Tu bývá dobré odkrýt a zkontrolovat pro jistotu i vrstvu pod ní. Případné komplikace? Prkna mohou být shnilá, napadená dřevokazným hmyzem, prošlapaná, popraskaná, uvolněná a podobně. Napadená prkna budete muset vyměnit, uvolněná stačí přišroubovat.
Nejjednodušší způsob, jak takovou "podpodlahu" připravit pro pokládku, bývá položit nebo přišroubovat na ni další desky, například dřevotřískové (DTD), dřevoštěpkové (OSB), multifunkční panely (MFP), cementotřískové (Cetris) a podobně, cena se pohybuje od 60 do několika set korun za metr čtvereční.
Vyrábějí se také v menších formátech, (s nimiž lze lépe manipulovat) s perem a drážkou. Běžné totiž mívají desky rozměry 2,5 x 1,5 metr, menší formáty pak 0,6 x 2 metry, což už jsou rozměry, jež lze dát pod podpaží a jít.
Zmíněný systém je ovšem jen jednou z mnoha možných skladeb! Nevýhoda? Nové desky budou kopírovat případné nerovnosti podkladu. Pokud byste chtěli docílit perfektní roviny suchou cestou (ne beton), nabízí se několik variant "plovoucí podpodlahy" (stará prkna, hranoly a škváru odstraňte).
Jednou z možných variant je následující skladba (odspodu): fólie, liapor (granulát na srovnání nerovností), kročejová izolace (bloky - tvrzená pěna), dvě vrstvy desek OSB, Cetris a podobně, přeplátované a vzájemně prošroubované. Cena takové podpodlahy se pohybuje kolem 1300 korun za metr čtvereční včetně práce.
Jakou podlahovou krytinu vybrat?
Možností existuje dnes mnoho, vyberme pouze dvě nejzajímavější - plovoucí podlahy a masivní dřevo. Každý ze zmíněných materiálů má své klady i zápory.
Plovoucí podlaha
Jako plovoucí podlaha se dnes již nevyrábí jen notoricky známý "laminát" a "sendvič" s dýhou z masivního dřeva, ale i dřevěné palubky, průmyslová mozaika (sendvič), broušené a povrchově upravené OSB desky, korek a podobně.
Obrovskou výhodou usnadňující montáž je zámkový spoj, lepená varianta se dnes již prakticky nepoužívá. Proto byste se neměli bát, montáž můžete zvládnout vlastními silami. Návod s instruktážními obrázky bývá většinou součástí balíku, potřebné nářadí pořídíte za pakatel.
Důležitá je rovinnost, pevnost a vlhkost podkladu, dodržování dilatačních spár, tyto parametry byste neměli podcenit.
Cena materiálu se pohybuje již od několika desítek korun (obyčejný laminát ze supermarketu, tady však pozor!) až třeba po dva a půl tisíce korun za metr čtvereční ("sendvič" s dýhou nebo dřevěné palubky). Montáž od firmy bývá díky zámkovému spoji velmi levná, kolem 200 korun za metr čtvereční.
Masivní dřevo
Je to nejzajímavější a bezkonkurenčně nejhezčí a nejkvalitnější materiál. Bohužel také nejdražší (ale ne vždy!) a nejnáročnější, co se týká znalostí problematiky, podmínek na stavbě, zručnosti a fortelu při montáži a podobně.
Nabídka jednotlivých typů je obrovská a stále se rozšiřuje - parkety (vlysy), palubky, lamely, kazety (parketové čtverce), mozaiky a stále více oblíbená průmyslová mozaika (kantovka - používala se dříve zejména v textilních továrnách).
Mimo tuzemských dřevin stále stoupá obliba tropických, respektive exotických dřevin. Jejich cena má naštěstí s rostoucí konkurencí v tomto oboru klesající tendenci.
Ceny materiálu se pohybují od několika set (například dubová kantovka asi 450 Kč/m2) až po několik tisíc (třeba parkety wengé, oliva 2 až 3000 Kč/m2, kazety 500 až 4000 Kč/m2). Cena se odvíjí od rozměru (čím větší rozměr, tím dražší) a od třídy materiálu (I. třída nejdražší).
Také je důležité počítat s prořezem, na "volný řemen" asi pět procent, na "stromeček" kolem deseti procent. Cena za montáž (lepení, broušení, tmelení a povrchová úprava) se pohybuje kolem 700Kč/m2.
Při výběru povrchové úpravy (lak, olej, vosk) je dobré nechat si ukázat skutečné vzorky poptávané dřeviny s konkrétním druhem povrchové úpravy, vyvarujete se tak nepříjemného překvapení.
Každý druh laku nebo oleje vytváří jiný odstín, zabarvení dřeva a podobně. Například vodou ředitelný lak vytvoří spíše světlý odstín, napuštění olejem zabarví dub do medové barvy, odstín tedy bude tmavší než po laku.
U exotických dřevin, které jsou většinou tmavší barvy (kávová, tmavě hnědá, červená a podobně) bývá rozdíl v odstínu mezi lakem a olejem velmi výrazný.
