Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká národní banka. Oprava za pět miliard udělala z trosky skvost

  1:00aktualizováno  1:00
Rozhodnutí bankovní rady ovlivňují náš každodenní život i stabilitu státu, přesto působí majestátní budova na rohu Příkopů neokázale. Její historie vás však upoutá. A co teprve návštěva skutečného trezoru.

Budova České národní banky je impozantně velká, ale uvnitř působí velice subtilně. | foto: Jiří Podrazil

Světle šedá stavba zaobluje roh ulic Na Příkopě, Senovážná a Hybernská a zároveň jej tak trochu odděluje od ruchu na náměstí Republiky se secesním Obecním domem, empírovým domem U Hybernů a neoklasicistním ústředím Komerční banky.

Z odstupu vynikne impozantní, a přesto střídmé průčelí v nejvyšším bodu oblouku, které budovu opticky zužuje. Asi málokdo by tipoval, že zastavěná plocha dosahuje 9 600 metrů čtverečních. Českou národní banku ve skutečnosti tvoří budovy dvě, bankovní, tzv. Roithova, a bývalá Plodinová burza.

Hlavní neboli bankovní budova nese název svého projektanta. Je totiž typickou ukázkou tzv. oficiální pražské funkcionalistické architektury, kterou František Roith představoval.

Vyznačuje se mohutností stavby, používáním obkladů a členěním polosloupy, takzvanými pilastry. Nové sídlo Živnostenské banky postavil František Roith v letech 1935 až 1942 na místě původní Živnostenské banky, která od roku 1869 fungovala jako ústředí českých záložen.

Fotogalerie

Stavbě musely ustoupit sousedící hotely, jejichž pozemky banka vykoupila. Tehdy vznikla i pasáž vedle Německého domu (dnes Slovanského), která ji spojila s budovou Plodinové burzy na Senovážném náměstí. Ta přiléhá k České národní bance zezadu.

Vznik burzy iniciovaly osobnosti tehdejšího obchodního života - Jindřich Odkolek, syn zakladatele mlynářského impéria, Jindřich Ronz, podnikatel v mlynářství a starosta Karlína, a Emil Reisser.

„Klíčovým se stal projev Hynka Arnsteina v Obchodní a živnostenské komoře v Praze 29. října 1884,“ popisuje Jakub Kunert z Archivu ČNB. Podoba nákupu a prodeje komodit se proměnila a obchod se přesunul z tržišť na půdu burzovních institucí.

Jindřich Odkolek založil Družstvo ku zřízení a udržování plodinové burzy, které v roce 1892 zakoupilo pozemek na tehdejším Havlíčkově náměstí. Zboží se neprodávalo napřímo, ale prostřednictvím dokumentů a ukázek vzorků, a tak nebylo nadále třeba mít vše uskladněné v místě prodeje.

Stavba trvala sice pouhé dva roky, ale v jejím průběhu došlo ke změně architektů. Původní návrh Bedřicha Ohmanna a Rudolfa Krighammera družstvu nakonec nevyhovoval, a tak oslovilo architekty Jindřicha Jechenthala a Františka Hněvkovského, kteří ji upravili do stylu tehdy módní novorenesance.

Zadání stavby však není doloženo, spekuluje se i o jménech Josef Zítek a Josef Schulze. Slavnostně ji otevřeli 10. listopadu 1894. Vstupní dveře ústily přímo k patě velkolepého schodiště, na jehož vrcholu se nacházely dva burzovní sály: malý a velký. Nechyběla kavárna a vinárna.

Už ve 20. letech ale budova přestala vyhovovat objemu obchodů, a tak v letech 1928-29 došlo k jejímu rozšíření. Funkcionalistickou přístavbu na vedlejším pozemku po Německém domě navrhl Bohumil Hübschmann (po válce Hypšman), který dříve pracoval v ateliérech Bedřicha Ohmanna a v nové budově měl za úkol citlivé začlenit nové prvky do stávající zástavby a postavení nového sálu. Respekt k předkům a kvalitní architektuře ho dovedl až k předsednictví Klubu za starou Prahu.

Ještě před nastolením centrálně plánované ekonomiky ztrácela burza svůj význam a po ní budovu získala krátce po svém vzniku 1. července 1950 Státní banka československá, která sídlila v budově bývalé Živnobanky na adrese Na Příkopě 28.

Do velkého sálu a bývalé kavárny se nastěhovalo oddělení finančního zabezpečení monopolních společností. Vinárna se proměnila v závodní jídelnu a zbylé prostory si pronajímaly jiné organizace, například telefonní ústředna národního podniku Masna, ministerstvo národní bezpečnosti nebo Potravinoprojekt (ústav pro projektování podniků potravinářského průmyslu).

Od roku 1960 ji z velké části využívala Československá televize.
Budova však chátrala, a když ji v roce 1994 Česká národní banka od státu odkoupila, byla v havarijním stavu.

Trezor není žádná skříňka, ale relativně velká místnost s vnitřní galerií, na které se běžně nacházejí bezpečnostní schránky. V expozici Lidé a peníze jsou na ochozu umístěny informační panely a zajímavé mince.

Trezor není žádná skříňka, ale relativně velká místnost s vnitřní galerií, na které se běžně nacházejí bezpečnostní schránky. V expozici Lidé a peníze jsou na ochozu umístěny informační panely a zajímavé mince.

Diskutovaná rekonstrukce

Od začátku bylo jasné, že obě budovy bude třeba spojit a zároveň citlivě a funkčně opravit. Tím, že stojí na území pražské městské památkové rezervace UNESCO a budova Plodinové burzy je na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, dohlíželi na veškeré práce památkáři. Rekonstrukce nakonec trvala necelé čtyři roky a stála téměř pět miliard korun.

Architektonické řešení Plodinové burzy a interiérů vedení ČNB vypracovali architekti Petr Olexa a Vladimír Kružík, Roithovy budovy se ujal architekt Václav Hauzírek. „Z Plodinové burzy se stalo Kongresové centrum ČNB a banka prostory využívá na pořádání konferencí, interních školení i kulturních akcí. K dispozici má velký a malý sál s veškerým zázemím. V malém sále Kongresového centra probíhají zasedání bankovní rady ČNB a konference,“ popisuje Marek Zeman, ředitel odboru komunikace.

Oba velkolepé prostory zdobí štuky plodin. Smetanová barva vajec, listů, klasů a květin ladí s teplou žlutou na sloupech a táflování, s černým hrubě leštěným mramorem, žlutavým kamenným obkladem z travertinu na stěnách a se světlými parketami.

Prvky ve stylu art deco od architekta Hübschmanna po rekonstrukci opět září, například štuky na stropě v sálech, lustry či precizní ozdobná kování a kliky. Schodištěm se přes foyer vchází do mezipatra, kde funguje veřejná odborná knihovna ČNB.

Foyer a schodiště jsou obložené bílým mramorem, který v kombinaci s tmavým dřevem působí impozantně a vážně, ale ne nabubřele. Lehkost mu dodávají květinové motivy na sloupech a stropech, zejména v sálech.

Velmi zdařilým řešením současných nároků na veřejnou instituci a její chod v kulisách budovy z počátku 20. století je malý kongresový sál a současná jídelna. Architekt Vladimír Kružík do otevřené dvorany vestavil samonosnou moderní konstrukci bez nutnosti ukotvení do zdí, kterou lemují velká okna s mléčnými skly rozdělená dřevěnými sloupy do menších celků. Vestavbu je proto možné kdykoli odstranit nebo upravovat.

Dvoutunová socha lva s géniem se vypíná nad hlavním vchodem a tvoří dominantu ČNB.

Dvoutunová socha lva s géniem se vypíná nad hlavním vchodem a tvoří dominantu ČNB.

Zvláštní pozornost si zaslouží i osvětlení. Původní se bohužel nedochovalo, ale Vladimír Kružík navrhl jeho moderního nástupce ve funkcionalistickém stylu. V interiéru působí tedy zcela přirozeně.

Původní pětipatrové bankovní sídlo Na Příkopě získalo staronový interiér a technické i trezorové zázemí. Při pohledu z náměstí Republiky působí budova kompaktně, ale ve skutečnosti je vnitřní prostor rozdělený na čtyři vnitrobloky podle středové křížové osy. Nacházejí se v ní především kanceláře, v přízemí je zachována hala služeb v původním duchu, tedy s koženými křesly, mramorovým ostěním a zlaceným zdobením. U přepážek vyměňují poškozené bankovky.

Návštěva trezoru

Trezor chrání pancéřové dveře a uvnitř připomíná lodní palubu, možná kvůli výraznému oblému nerezovému zábradlí. V podzemí banky najdete v bývalém trezoru stálou expozici výstavy Lidé a peníze, na níž se dozvíte vše, co vás o platidlu zajímá.

Umíte si představit, jak velký pytel byste potřebovali na 150 milionů korun nebo jak těžká je zlatá cihla? Nechybí padělky, ukázka starých mincí a bankovek, pamětní stříbrné mince i informace o tom, jak rozumně zacházet se svými financemi.

„Komentované prohlídky chystáme na den otevřených dveří 4. června. Chtěli bychom návštěvníkům představit, jak funguje ČNB, jak se dělá měnová politika a jak vypadá budova, kam se každý běžně nedostane,“ představuje stručně program Marek Zeman.

Autoři:


Témata: Praha, Praha-město


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.