Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká národní banka. Oprava za pět miliard udělala z trosky skvost

  1:00aktualizováno  1:00
Rozhodnutí bankovní rady ovlivňují náš každodenní život i stabilitu státu, přesto působí majestátní budova na rohu Příkopů neokázale. Její historie vás však upoutá. A co teprve návštěva skutečného trezoru.

Budova České národní banky je impozantně velká, ale uvnitř působí velice subtilně. | foto: Jiří Podrazil

Světle šedá stavba zaobluje roh ulic Na Příkopě, Senovážná a Hybernská a zároveň jej tak trochu odděluje od ruchu na náměstí Republiky se secesním Obecním domem, empírovým domem U Hybernů a neoklasicistním ústředím Komerční banky.

Z odstupu vynikne impozantní, a přesto střídmé průčelí v nejvyšším bodu oblouku, které budovu opticky zužuje. Asi málokdo by tipoval, že zastavěná plocha dosahuje 9 600 metrů čtverečních. Českou národní banku ve skutečnosti tvoří budovy dvě, bankovní, tzv. Roithova, a bývalá Plodinová burza.

Hlavní neboli bankovní budova nese název svého projektanta. Je totiž typickou ukázkou tzv. oficiální pražské funkcionalistické architektury, kterou František Roith představoval.

Vyznačuje se mohutností stavby, používáním obkladů a členěním polosloupy, takzvanými pilastry. Nové sídlo Živnostenské banky postavil František Roith v letech 1935 až 1942 na místě původní Živnostenské banky, která od roku 1869 fungovala jako ústředí českých záložen.

Fotogalerie

Stavbě musely ustoupit sousedící hotely, jejichž pozemky banka vykoupila. Tehdy vznikla i pasáž vedle Německého domu (dnes Slovanského), která ji spojila s budovou Plodinové burzy na Senovážném náměstí. Ta přiléhá k České národní bance zezadu.

Vznik burzy iniciovaly osobnosti tehdejšího obchodního života - Jindřich Odkolek, syn zakladatele mlynářského impéria, Jindřich Ronz, podnikatel v mlynářství a starosta Karlína, a Emil Reisser.

„Klíčovým se stal projev Hynka Arnsteina v Obchodní a živnostenské komoře v Praze 29. října 1884,“ popisuje Jakub Kunert z Archivu ČNB. Podoba nákupu a prodeje komodit se proměnila a obchod se přesunul z tržišť na půdu burzovních institucí.

Jindřich Odkolek založil Družstvo ku zřízení a udržování plodinové burzy, které v roce 1892 zakoupilo pozemek na tehdejším Havlíčkově náměstí. Zboží se neprodávalo napřímo, ale prostřednictvím dokumentů a ukázek vzorků, a tak nebylo nadále třeba mít vše uskladněné v místě prodeje.

Stavba trvala sice pouhé dva roky, ale v jejím průběhu došlo ke změně architektů. Původní návrh Bedřicha Ohmanna a Rudolfa Krighammera družstvu nakonec nevyhovoval, a tak oslovilo architekty Jindřicha Jechenthala a Františka Hněvkovského, kteří ji upravili do stylu tehdy módní novorenesance.

Zadání stavby však není doloženo, spekuluje se i o jménech Josef Zítek a Josef Schulze. Slavnostně ji otevřeli 10. listopadu 1894. Vstupní dveře ústily přímo k patě velkolepého schodiště, na jehož vrcholu se nacházely dva burzovní sály: malý a velký. Nechyběla kavárna a vinárna.

Už ve 20. letech ale budova přestala vyhovovat objemu obchodů, a tak v letech 1928-29 došlo k jejímu rozšíření. Funkcionalistickou přístavbu na vedlejším pozemku po Německém domě navrhl Bohumil Hübschmann (po válce Hypšman), který dříve pracoval v ateliérech Bedřicha Ohmanna a v nové budově měl za úkol citlivé začlenit nové prvky do stávající zástavby a postavení nového sálu. Respekt k předkům a kvalitní architektuře ho dovedl až k předsednictví Klubu za starou Prahu.

Ještě před nastolením centrálně plánované ekonomiky ztrácela burza svůj význam a po ní budovu získala krátce po svém vzniku 1. července 1950 Státní banka československá, která sídlila v budově bývalé Živnobanky na adrese Na Příkopě 28.

Do velkého sálu a bývalé kavárny se nastěhovalo oddělení finančního zabezpečení monopolních společností. Vinárna se proměnila v závodní jídelnu a zbylé prostory si pronajímaly jiné organizace, například telefonní ústředna národního podniku Masna, ministerstvo národní bezpečnosti nebo Potravinoprojekt (ústav pro projektování podniků potravinářského průmyslu).

Od roku 1960 ji z velké části využívala Československá televize.
Budova však chátrala, a když ji v roce 1994 Česká národní banka od státu odkoupila, byla v havarijním stavu.

Trezor není žádná skříňka, ale relativně velká místnost s vnitřní galerií, na které se běžně nacházejí bezpečnostní schránky. V expozici Lidé a peníze jsou na ochozu umístěny informační panely a zajímavé mince.

Trezor není žádná skříňka, ale relativně velká místnost s vnitřní galerií, na které se běžně nacházejí bezpečnostní schránky. V expozici Lidé a peníze jsou na ochozu umístěny informační panely a zajímavé mince.

Diskutovaná rekonstrukce

Od začátku bylo jasné, že obě budovy bude třeba spojit a zároveň citlivě a funkčně opravit. Tím, že stojí na území pražské městské památkové rezervace UNESCO a budova Plodinové burzy je na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, dohlíželi na veškeré práce památkáři. Rekonstrukce nakonec trvala necelé čtyři roky a stála téměř pět miliard korun.

Architektonické řešení Plodinové burzy a interiérů vedení ČNB vypracovali architekti Petr Olexa a Vladimír Kružík, Roithovy budovy se ujal architekt Václav Hauzírek. „Z Plodinové burzy se stalo Kongresové centrum ČNB a banka prostory využívá na pořádání konferencí, interních školení i kulturních akcí. K dispozici má velký a malý sál s veškerým zázemím. V malém sále Kongresového centra probíhají zasedání bankovní rady ČNB a konference,“ popisuje Marek Zeman, ředitel odboru komunikace.

Oba velkolepé prostory zdobí štuky plodin. Smetanová barva vajec, listů, klasů a květin ladí s teplou žlutou na sloupech a táflování, s černým hrubě leštěným mramorem, žlutavým kamenným obkladem z travertinu na stěnách a se světlými parketami.

Prvky ve stylu art deco od architekta Hübschmanna po rekonstrukci opět září, například štuky na stropě v sálech, lustry či precizní ozdobná kování a kliky. Schodištěm se přes foyer vchází do mezipatra, kde funguje veřejná odborná knihovna ČNB.

Foyer a schodiště jsou obložené bílým mramorem, který v kombinaci s tmavým dřevem působí impozantně a vážně, ale ne nabubřele. Lehkost mu dodávají květinové motivy na sloupech a stropech, zejména v sálech.

Velmi zdařilým řešením současných nároků na veřejnou instituci a její chod v kulisách budovy z počátku 20. století je malý kongresový sál a současná jídelna. Architekt Vladimír Kružík do otevřené dvorany vestavil samonosnou moderní konstrukci bez nutnosti ukotvení do zdí, kterou lemují velká okna s mléčnými skly rozdělená dřevěnými sloupy do menších celků. Vestavbu je proto možné kdykoli odstranit nebo upravovat.

Dvoutunová socha lva s géniem se vypíná nad hlavním vchodem a tvoří dominantu ČNB.

Dvoutunová socha lva s géniem se vypíná nad hlavním vchodem a tvoří dominantu ČNB.

Zvláštní pozornost si zaslouží i osvětlení. Původní se bohužel nedochovalo, ale Vladimír Kružík navrhl jeho moderního nástupce ve funkcionalistickém stylu. V interiéru působí tedy zcela přirozeně.

Původní pětipatrové bankovní sídlo Na Příkopě získalo staronový interiér a technické i trezorové zázemí. Při pohledu z náměstí Republiky působí budova kompaktně, ale ve skutečnosti je vnitřní prostor rozdělený na čtyři vnitrobloky podle středové křížové osy. Nacházejí se v ní především kanceláře, v přízemí je zachována hala služeb v původním duchu, tedy s koženými křesly, mramorovým ostěním a zlaceným zdobením. U přepážek vyměňují poškozené bankovky.

Návštěva trezoru

Trezor chrání pancéřové dveře a uvnitř připomíná lodní palubu, možná kvůli výraznému oblému nerezovému zábradlí. V podzemí banky najdete v bývalém trezoru stálou expozici výstavy Lidé a peníze, na níž se dozvíte vše, co vás o platidlu zajímá.

Umíte si představit, jak velký pytel byste potřebovali na 150 milionů korun nebo jak těžká je zlatá cihla? Nechybí padělky, ukázka starých mincí a bankovek, pamětní stříbrné mince i informace o tom, jak rozumně zacházet se svými financemi.

„Komentované prohlídky chystáme na den otevřených dveří 4. června. Chtěli bychom návštěvníkům představit, jak funguje ČNB, jak se dělá měnová politika a jak vypadá budova, kam se každý běžně nedostane,“ představuje stručně program Marek Zeman.

Autoři:


Témata: Praha, Praha-město


Nejčtenější

Venkovní bazén spojí dvě obytné budovy v posledním, 10. patře.
Obyvatelé mohou plavat z jedné budovy do druhé. Ale 35 metrů nad zemí

V centrálním Londýně vyrůstá developerský projekt Embassy Gardens. Mezi dvěma vysokými budovami bude 35 metrů nad zemí umístěný skleněný bazén Sky Pool....  celý článek

Úbislav - Stachy, okres Prachatice. Chalupa 4+kk na polosamotě je na prodej za...
Česká zimní dovolená. Podívejte se, jaké horské chalupy jsou na prodej

V České republice je na prodej velké množství horských chalup. Některé jsou nedaleko sjezdovky, další mají perfektní podmínky pro milovníky bílé stopy nebo jen...  celý článek

Aneta Dvořáková získala za „Párání“ ocenění Special Mentions  v kategorii...
Česká studentka vyhrála za „Párání“ prestižní světovou soutěž

Aneta Dvořáková, studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP v Praze, vyhrála cenu v rámci soutěže Young Creations Award. Akce pro mladé tvůrce se uskutečnila v...  celý článek

Položit epoxidovou stěrku betonepox a šestiúhelníkovou dlažbu tak, aby na sebe...
Byt, kde si beton skvěle rozumí se zlatem. Unikátní interiér v Praze

Navrhnout byt pro finančně zajištěného manažera a jeho partnerku znělo architektce Radce Valové jako sen. Byt totiž zaujímá celé druhé patro domu v Pařížské...  celý článek

Dvoupodlažní dům ve svahu nabízí majitelům komfortní výhled do krajiny a...
Z ulice drobná stavba, ze zahrady dům snů s bazénem a skvělým výhledem

Z ulice jde o naprosto nenápadný a malý dům. Souhra několika okolností, včetně umístění stavby do strmého svahu, ovlivnily celé řešení. Dvoupodlažní dům, tedy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.