Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Úterý 2. září 2014. Adéla

České skláře a designéry kopírují čínské firmy. Mizerně, nemají na ně

  1:00
Jiří Trtík si přivezl z luxusního butiku s doplňky v Mexiku plagiát českého skla. Dokonalý brus nahradila u čínského padělku jen barva. Český zákazník se však bát nemusí: nová sklárna ve Světlé nad Sázavou by měla nabídnout originály za dostupné ceny.

Co se stane s čínskými podvodníky a hlavně se zbožím, které patrně nabízejí v síti luxusních obchodů po celém světě, se zatím neví. Zástupci obchodní galerie však přislíbili, že vše prověří. Protože Číňané nedokáží napodobit přesný strojový brus na ručně foukané sklence, nahrazují design studia Olgoj Chorchoj nepřesnou kresbou na skle, o bublinkách v křehkém materiálu nemluvě.

Pro Jiřího Trtíka, ředitele společnosti Bohemia Machine, byl nepovedený padělek jen potvrzením toho, jaký zvuk má české křišťálové sklo opět ve světě. A také, že jeho rozhodnutí o postavení nové sklárny ve Světlé nad Sázavou, první po deseti letech v České republice na "zelené louce", bylo správné, byť mu zástupci bank dávali dlouho najevo, že je blázen, když se chce pustit do sklářské výroby.

Červnové otevření sklárny za 65 milionů korun o ploše 2 000 m2 po 7,5 měsících stavby bylo symbolické: byl to dárek k 20. výročí založení firmy Bohemia Machine. Pec, která dostala jméno Klára (po dceři Jiřího Trtíka, což vymysleli zaměstnanci), byla kompletně vyrobená podle požadavků zadavatele v Teplicích.

Jiří Trtík ve staré brusírně, z níž se stroje postěhují do nové budovy.

Jiří Trtík ve staré brusírně, stroje půjdou do nové budovy.

Broušení křišťálového skla pomocí moderních strojů

Broušení křišťálového skla pomocí moderních strojů

Otevření nové sklárny přišel posvětit i místní farář.

Otevření nové sklárny přišel posvětit i místní farář.

"Nová sklárna je postavená tak, aby byla flexibilní, na velkou přidanou hodnotu designu," zdůrazňuje Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj, které má na starosti novou kolekci značky BOMMA, jejíž název vznikl právě z počátečních písmen Bohemia Machine, výrobce sklářských technologií.

Fotogalerie

Z firmy, která původně vyráběla a velmi úspěšně vyvážela moderní stroje a technologie, se stal i výrobce designových výrobků, které navrhují přední čeští i zahraniční návrháři.

Olgolj Chorchoj, Jiří Pelcl, Rony Plesl, Maxim Velčovský, studio Koncern, František Vízner či Vratislav Šotola nebo Mária Hostinová se díky novým možnostech, které nabízí spojení kvalitního designu, ruční výroby i moderních technologií, velmi dobře prosazují i v zahraničí. Například  dvě kolekce si vybraly galerie v New Yorku do svých sbírek. Návrhy Maxima Velčovského zamířily do muzea moderního umění MoMA, kolekce od Františka Víznera do MAD, Museum of Arts and Design.

Nápojové sklo, design Olgoj Chorchoj pro BOMMA

Nápojové sklo, design Olgoj Chorchoj pro BOMMA

Své návrhy zde realizovali i Charlie Parriot nebo Thomas Jenkins, který předtím sjezdil celý svět, ale nikde mu jeho nápad se sklenkami, jejichž podstavce do sebe zapadají jako ozubená kola a jednou lze roztočit všechny, nebyly schopni vyrobit. Až ho poslali do Světlé nad Sázavou...

Bohemia Machine

V roce 1992 skupina strojních inženýrů zakládá značku Bohemia Machine se zaměřením na výrobu sklářských strojů. Nejprve vyrábí ruční brousící stroje pro zpracování a dekorování skla, později už dodává celé technologické celky.
Nyní se specializuje především na dekorační technologie spojené s broušením. Vlastní současné nejefektivnější brousící technologie, firma je i jejich autorem.

Přibližně před třemi roky se začala firma věnovat i produkci vlastních kolekcí pod značkou BOMMA, důsledně spolupracuje s předními designéry v této oblasti.

7. června 2012 otevřela ve Světlé nad Sázavou novou sklárnu s produkcí 1 500 tun skla ročně, vytvořila další pracovní místa. Pracuje zde kolem 125 zaměstnanců.

„Od chvíle, kdy jsem začal pracovat ve sklářském průmyslu, jsem byl překvapen, že vlastně v Čechách existují dva různé sklářské světy. Svět velkých sklářských závodů se svou masovou produkcí a svět výtvarníků, tvořících téměř výhradně pro galerie a sběratele. Naše autorská kolekce je průlomem mezi těmito světy. Přináší ´nadstavbový´ design do běžného výrobku. Cílíme na náročnějšího, ale dnes vlastně běžného zákazníka,“ vysvětluje Jiří Trpík, ředitel společnosti.

Jiří Pelcl, kolekce Stone pro BOMMA

Jiří Pelcl, kolekce Stone pro BOMMA

Studio Koncern, kolekce Engineering pro BOMMA

Studio Koncern, kolekce Engineering, BOMMA

Vedení společnosti vychází z toho, že dnešní zákazník už nekupuje sklo do vitríny, jako tomu bylo dříve, ale pokládá sklo za věc každodenní spotřeby, za konzumní věc.

"Ale ono jím není! Má svou trvalou hodnotu i duši. Není pomíjivé jako nápoj, který do něho lijeme. Paradoxně je nápoj mnohdy dražší než sklenice, kterou jsme ochotni používat stonásobně. To je to, s čím chci otevřít oči mladé generaci: chci, aby hledala kouzlo v této hmotě. Myslím, že mnohým není lhostejné, jaké sklo mají na stole. Sklo je součástí kultury naší země, a pokud k tomu naše kolekce přispěje, bude náš záměr úspěšný," říká Jiří Trpík.

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.