Koncem týdne propukl skandál se zneužitím unikátní siluety hotelu, která je chráněná autorským právem. Posloužila pro propagaci právě probíhajícího mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci.
Jak je v Česku dobrým zvykem, nikdo se autora na nic nezeptal, natož aby se slušně domluvil. "My nechceme vůbec ze šampionátu kořistit. Proto jsme jim nabídli, ať si cenu stanoví sami," řekla Jana Hubáčková. Jenže autor nikomu nestál ani za symbolickou cenu.
Miliony, které mistrovství kraj přitom stálo, mohou chybět pro odkoupení a rekonstrukci Ještědu. A bez ní se tato významná památka nemůže dostat na seznam UNESCO.
Aby toho nebylo málo, hned po mistrovství v Liberci bude zbourán obchodní dům Ještěd na Soukenném náměstí v Liberci, aby jej nahradilo nákupní centrum Forum.
Karel Hubáček jej navrhl společně s dalším významným architektem, Miroslavem Masákem. Ten měl větší štěstí – jeho pražský obchodní dům Máj se podařilo zařadit mezi národní kulturní památky včas.
Karel Hubáček v restauraci Ještěd
Absurdistán po česku
Karel Hubáček má prostě smůlu. Když se v roce 1973 hotel slavnostně otevíral, autor se nesměl této slávy zúčastnit – signatář 2000 slov samozřejmě vadil. Hlavní slovo měl zato Gustáv Husák.
V roce 2008 se o hotelu a vysílači začalo hovořit v souvislosti s jeho tři roky starým zápisem do seznamu národních kulturních památek. Vznikl totiž opět problém – nový zákon toto umožňoval jen u děl nežijících autorů.
A budoucnost unikátní stavby? Aby mohla být zapsána do seznamu památek UNESCO, musí být – kromě jiného – uvedena do původního stavu. To znamená nejen náročnou rekonstrukci, ale také výrobu replik původního vybavení, které bylo, jak jinak, zničeno a rozkradeno.
Vedení kraje posunulo kvůli volbám jednání o koupi se současným majitelem - Českými radiokomunikacemi - na letošní rok. Přesto, že na podzim 2008 se jednání chýlila ke konci. Cena za stavbu by se měla pohybovat kolem 90 milionů, rekonstrukce se odhaduje asi na 100 milionů korun.
Unikátní stavba, za kterou její autor získal v roce 1969 od Mezinárodní unie architektů Cenu Augusta Perreta - je jediným tuzemským architektem, jež se může pochlubit tímto oceněním – by tak mohla na chybějící peníze hodně doplatit.
Nemusí pomoci ani fakt, že ji domácí odborníci označili v roce 2000 za nejvýznamnější stavbu 20. století u nás. V roce 1998 se stal Ještěd Národní technickou památkou, v roce 2005 byl zařazen mezi Národní kulturní památky.
Ještěd má tvar rotačního hyperboloidu, který přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Při stavbě byla využita řada moderních technologií včetně unikátního vyrovnávacího kyvadla, jež vyrovnává poryvy větru.
Ještěd se loni dostal dokonce na stránky deníku Financial Times a jeho model nechyběl ani na světové výstavě architektury a designu ColdWar Modern: Design 1945 - 1970 (Moderní design v době studené války 1945 -1970) v londýnském muzeu Victoria & Albert, která začala v září 2008. Výstava z Londýna putovala do dalších evropských zemí, například do Německa či Itálie.
Byla to i zásluha architekta Zdeňka Lukeše, který nalezl unikátní model vysoký dva a půl metru v hale opuštěného areálu Vítkovicích železáren – ty totiž dodávaly nosníky na stavbu. O modelu už nikdo nevěděl desítky let.
Model se stal součástí projektu Fenomén Ještěd, který zahrnuje fotografie vysílače a hotelu, publikaci o stavbě a některé součásti vnitřního interiéru.
Architekt Karel Hubáček
Ing. arch Karel Hubáček* 1924 v Praze V letech 1943 až 1945 byl totálně nasazen v Německu, v letech 1945 až 49 studuje na fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. V roce 1951 se přestěhoval do Liberce. Spoluzakládá SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec). V roce 1965 přichází s unikátním řešením vysílače a hotelu na Ještědu (ostatní navrhují stavbu dvou budov), za nějž v roce 1969 získal Cenu Augusta Perreta od Mezinárodní unie architektů. V roce 1979 navrhuje obchodní středisko Ještěd v Liberci (spolu s Miroslavem Masákem), v roce 1989 obdržel Grand Prix na světovém bienále Interarch v Sofii. V hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury skončil na čtvrtém místě, mezi prvními deseti byl jediným žijícím architektem. K jeho velkým zásluhám patří "Školka SIAL" založena na začátku 70. let minulého století, v níž mladí architekti mohli pracovat pro proslulý ateliér. Vedle Ještědu – hotelu i obchodního domu – se podílel např. na rekonstrukci požárem zničeného Veletržního paláce, na stavbě brněnského Divadla Husa na provázku. Obchodní dům Ještěd, jehož je spoluautorem, se řadí k nejpozoruhodnějším stavbám, jaké v sedmdesátých letech minulého století v Česku vznikly. Tvoří jej horizontální soustava menších hranolových objektů. Přes snahu obyvatel Liberce a jejich petici proti zbourání OD i nesouhlas odborníků čeká Ještěd demolice. K významným stavbám SIALu patří také projekt terasových domů, které realizovalo Stavební bytové družstvo NISA v letech 1967-1972. |
JeštědTelevizní vysílač, restaurace a hotel Ještěd byl postaven na hoře Ještěd (1012 m) na místě původně vyhořelého hotelu z počátku minulého století. Stavba začala v roce 1966, provoz byl zahájen 9. července 1973. V souvislosti s Ještědem se kromě unikátního tvaru hovoří nejčastěji o použitém vnitřní kyvadle o hmotnosti 600 kg, které brání příčnému rozkmitání vysoké antény. Tento princip se stále používá při stavbách vysílačů. Vedle architekta Karla Hubáčka se o unikátní stavbu s výškou 94 m (od paty ke špici antény) zasloužil výrazně statik Zdeněk Patrman a Otakar Binar, autor interiérů. Jinak se zde objevila řada dalších známých jmen, například autorem skleněných plastik byl jeden z nejznámějších českých sklářů Stanislav Libenský. V nejnižších dvou podlažích je strojovna, technické vybavení a provozní místnost, stavba pokračuje vyhlídkovou terasou, bufetem, restaurací a hotelem s kapacitou kolem padesáti lůžek a dvaceti přistýlek. V horní části stavby je spojovací technika, vrchol tvoří trubkový nástavec a sedmnáct metrů vysoká anténa. Stavbu poškodila privatizace z počátku 90. let. Firma, která ji koupila, nezaplatila a ještě po sobě nechala stamilionové dluhy, navíc se zničila a rozkradla většina unikátního vybavení. |
Více se o historii Ještědu dočtete: Svět nám ho závidí, Česko ho nechává chátrat.
