Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žijí svobodně, své byty nevlastní. Teď si musí spořit na vlastní čtvrť

  1:00aktualizováno  1:00
O volnomyšlenkářskou čtvrť Christiania v Kodani se dánská vláda handrkuje už přes 40 let. Komunita squaterů "svobodné město" zkrátka neopustí. Před časem dostali šanci: pozemek si mohou koupit. Teď jen sehnat chybějící miliony.

Bohémové v Kodani střádají na svobodnou čtvrť. | foto: Profimedia.cz

Na dřevěném pultu vedle hřebíků, šroubů a pryží se krčí kartonová krabice a v ní různě veliké nažloutlé obálky za padesát a dvě stě dánských korun. Nejsou v nich ani slevové kupony, ani výherní losy, nýbrž podomácku vyrobené "akcie".

Stojím v omšelém krámku se smíšeným zbožím v proslulé kodaňské čtvrti Christiania, jen pár ulic od centra dánské metropole a zvláštní tiskovinu nevidím poprvé.

Podobné krabice napěchované obálkami se povalují u pokladen řady dalších obchodů a barů v oblasti, kde už několik desítek let žije alternativní a volnomyšlenkářská komunita. "Potřebujeme sehnat 76 milionů dánských korun," vysvětluje mi pětapadesátiletý vedoucí prodejny Jens.

Jak se žije v Christianii

Přesně tolik, v přepočtu asi 258 milionů českých korun, totiž požaduje dánská vláda za zdejší pozemky o rozloze 34 hektarů. Dánsko tak chce vyřešit dlouhé roky tahanic a šarvátek o někdejší vojenskou základnu, kterou přes čtyřicet let nelegálně obývají squateři, hipíci a alternativní umělci.

Za tu dobu se z tzv. "svobodného města" v severovýchodní části metropole, kterou každoročně navštíví přes milion lidí, stal jeden ze symbolů liberální dánské politiky.

Ráj huličů trávy

V Christianii se totiž žije o poznání jinak než ve zbytku Kodaně. Už několik ulic před vstupní branou k bývalým kasárnám se line vůně marihuany, která sílí s každým dalším metrem.

Stejně tak zprvu vzdálený rytmický zvuk bubínků je krok od kroku zřetelnější. A to hlavně odpoledne, kdy do oblasti, v níž žije necelá tisícovka obyvatel, proudí davy lidí. Takřka každý večer se zde konají koncerty a různé performance. Ale hlavně jsou tady k mání měkké drogy.

"Můžu ti něco nabídnout," láká mě trhovec na jednom z mála vydlážděných plácků v zimní zablácené Christianii. Na první pohled se jeho stánek neliší od těch, které známe z předvánočních trhů u nás. Stačí se ale podívat na prodávaný artikl a je jasné, že takový by se na Staroměstském náměstí objevil jen sotva.

Na stolku leží úhledně vyskládaná marihuana v pytlících různé velikosti, hašiš i ubalené jointy. A okolní stánky nabízejí to samé. Obchod s narkotiky je v dánském království nelegální, tady ho úřady víceméně tolerují.

Kodaňská čtvrť se stala ikonou hnutí hippies.

Kodaňská čtvrť se stala ikonou hnutí hippies.

Liberální přístup hájí tím, že se prodej drog alespoň koncentruje na jednom místě. V Christianii lze koupit jen měkké drogy, prodej tvrdých zde před lety zakázali sami zdejší obyvatelé.

"Je to ráj," říká asi dvacetiletý Ton poblíž tržiště s konopím. "Můžeš si kouřit a žít, jak chceš, prostě být sám sebou," pokračuje a kamarádi, kteří stojí kolem něj, souhlasně přikyvují. Jenže právě prodej drog patří k nejčastějším důvodům pro policejní razie.

V uplynulé dekádě, kdy v Dánsku vládla menšinová liberálně-konzervativní vláda s podporou populistické pravicové Dánské lidové strany, byly policejní zátahy skoro na denním pořádku. Naposledy loni v dubnu policie oblast opět uzavřela a osud Christianie se zdál být zpečetěn.

Pak ale vybraní zástupci čtvrtě našli s kabinetem premiéra Larse Lökke Rasmussena již zmíněné řešení: odprodej pozemku. Dohoda se nezměnila ani po podzimních volbách, kdy konzervativce v čele země vystřídali socialisté s premiérkou Helle Thorning Schmidtovou.

Většinu zdí bývalých kasáren zdobí barevná graffiti.

Většinu zdí bývalých kasáren zdobí barevná graffiti.

Řada místních převod pozemku vůbec neřeší. A to přesto, že jde o výhodnou dohodu, cena půdy u centra Kodaně je ve skutečnosti mnohonásobně vyšší. "Hlavně nechceme nic vlastnit," vykřikuje jeden z Tonových přátel a vyjadřuje tak názor většiny ostatních.

"Christiania se nabídla, že půdu koupí," řekl nedávno americkému deníku The New York Times mluvčí komunity Risenga Manghezi. "Christiania ji ale nechce vlastnit," dodal. Mnozí se podle něj do oblasti stěhují právě proto, že nelpí na pozemských statcích.

Emigrujte autobusem číslo 8

A tak to platí už skoro 41 let. Bylo to v roce 1971, kdy v jednom z dánských alternativních listů Hovedbladet vyšel text s titulkem Emigrujte autobusem číslo 8.

Článek informoval o opuštěné vojenské základně s řadou malých vnitřních přístavů a se zeleným parkem a o možnostech, jak by se místo dalo využít. Výsledkem bylo nastěhování mnoha stoupenců tehdy eskalujícího hnutí hippies. Někteří po čase odešli, jiní zůstali. Jako třeba Mette a Jens z krámku přilepeného k velkému skladišti u vody.

Proslulá kavárna Moonfischer

Proslulá kavárna Moonfischer

"Zatím jsme vybrali asi šest a půl milionu dánských korun," řekne Mette, když od ní koupím jednu z akcií za dánskou padesátku (asi 170 českých korun). "Takže zbývá ještě asi 70 milionů," pokračuje a ani neskrývá pobavený výraz, který jasně říká, že sehnat takovou částku se hudebníkům, malířům, bezdomovcům a hipíkům, jako je ona a Jens, jen tak nepodaří.

"Ani není žádný termín, nebo možná je, ale stejně se nedodrží," dodá, čímž vlastně charakterizuje filozofii svobodné Christianie: hlavně zůstat v klidu.

Kdo platí elektřinu, vodu a nájem?

I když by se mohlo zdát, že Christiania je snem všech buřičů a odpůrců jakýchkoli pravidel, v oblasti pravidla překvapivě dodržují. V celé čtvrti kupříkladu nestojí žádné nelegálně vybudované domy. Jakákoli nová výstavba se uskutečňuje se souhlasem ministerstva obrany (kterému pozemky patří). Většina lidí žije v upravených bývalých kasárnách. Obyvatelé Christianie také platí klasické poplatky za elektřinu, vodu a topení.

Autoři:




Nejčtenější

1
Koupili ideální stavební pozemek. Bohužel bez příjezdové komunikace

Lenka Marková se s přítelem rozhodla koupit stavební pozemek kousek od Pardubic a postavit na něm vysněný rodinný dům. Plány však zkomplikovala důvěřivost a...  celý článek

Winternitzova vila byla postavena v roce 1932.
Unikátní šance. Navštivte zdarma nepřístupné architektonické skvosty

Do Prahy přichází již potřetí festival architektury Otevřené domy (Open House). Čtyřicet pražských staveb se zdarma zpřístupní veřejnosti o víkendu 13. a 14....  celý článek

Stěny hudebního salonku jsou obloženy mramorem typu „fantastico“ se zvláštním...
Architekt Loos a jeho plzeňské unikáty. Jeden z nich se otevírá

Plzeň se může pochlubit řadou realizací proslulého architekta Adolfa Loose. Patří k nim i byt Huga Semlera v Klatovské ulici č. 19, který bude 22. dubna...  celý článek

Řadové domy připomínají vysoká písmena.
Když řadové domky vypadají jako velká písmena. V USA je možné vše

Ikonické symboly doby odjakživa inspirovaly architekty k výstavbě neobvyklých tvarů, od pyramid až po létající talíře. Své příznivce si našla už i slavná...  celý článek

Autorem kruhové komerční budovy o průměru 492 metrů je studio britského...
Apple dokončuje sídlo pro 13 tisíc zaměstnanců. Má tvar obřího kruhu

Nové kanceláře americké technologické společnosti Apple vyrostly v městě Cupertino v okrese Santa Clara v Kalifornii. Autorem kruhové komerční budovy o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.