"Podle posledního průzkumu agentury STEM by letos třicet devět procent ekonomicky aktivních Čechů mělo trávit nejdelší část své dovolené v tuzemsku na chatě či chalupě, tedy v takzvaném druhém bydlení," potvrzuje ekonomka Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance. "V devadesátých letech se již zdálo, že trend chat a chalup, v němž jsou Češi na světové poměry přeborníky, pomalu vymizí. Jenže on naopak posiluje."
Staví se stále dál
Není divu, vždyť rekreace chtiví Češi se nemusí spokojit jen se staršími chatami a chalupami. Rekreačních objektů totiž neustále přibývá. Další generace tak mohou pokračovat v "národní zábavě" a konkurovat Skandinávcům, kteří Čechy v chataření a chalupaření zatím předhánějí.
V atraktivních lokalitách, například v Krkonoších či na Šumavě, vznikají nové bytové domy, v nichž je možné si pořídit horský apartmán. Pravda, někdy za větší peníze než by stál v super drahé Praze. Mnoho lidí si jej přesto koupí, a to v domnění, že se o takové bydlení nebudou muset starat tolik, jako o chalupu. Jenže stejně je to druhá domácnost, která vyžaduje péči a stojí peníze.
Druhou novinkou, určenou často hlavně pro zahraniční turisty, jsou rekreační areály, které vznikají třeba na Lipně, a rekreační vesnice, jaké rostou například v Podkrkonoší. Některé projekty se sice snaží zachovat architektonickou podobu s místní zástavbou, ale mnohé stejně nezapřou, že jsou v krajině cizím prvkem. Lépe jsou na tom starší zrekonstruované stavby, které dříve sloužily k jiným účelům než k bydlení, třeba mlýny či továrny. Ty alespoň do okolí dokonale zapadají.
"Investice do takového druhého bydlení je finančně výnosná. Záleží ovšem na lokalitě - čím vyšší hory, tím větší potenciál zhodnocení," říká Markéta Šichtařová. "Výhodné může být rekreační bydlení také pronajímat, zejména to ve velkých developerských projektech," dodává s tím, že u druhého bydlení je ještě prostor pro růst cen.
Střední Čechy přeplněné chatami
Chataření a chalupaření je rozšířeno po celé republice. "Rekreační bydlení je skutečným fenoménem české společnosti," říká Dana Fialová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nejvíce chat a chalup je ve středních Čechách, a to hlavně v okolí hlavního města. S velkým odstupem následují horské oblasti Krkonoš, Jizerských a Lužických hor, dále Plzeňsko, širší okolí Brna a Beskydy.
Chaty vznikají především v blízkém okolí větších měst. Najdete je převážně v údolích řek, u rybníků a přehrad či na okrajích lesů. Chalupy, které lze většinou využívat celoročně, bývají hlavně v horských oblastech a pod horami.
"Z našeho několikaletého výzkumu vyšla i podoba průměrného druhého bydlení v Česku. Má zhruba 70 metrů čtverečních, leží na pozemku o rozloze 1000 metrů čtverečních, mívá asi pět lůžek a pravidelně jej využívá pět až šest osob k dvougenerační rekreaci, většinou dospělí a důchodci," upřesňuje Dana Fialová. "Dvě třetiny chat a chalup leží do 30 kilometrů od místa bydliště majitelů."
Bydlení průměrně na 30 let
Podle průzkumu Češi využívají druhé bydlení průměrně třicet let. Jsou však i tací, kteří je mají po celý život. "Souvisí to s životním cyklem. Malé dítě jezdí s rodiči na chatu. Stejně tak v pubertě - ale to pro ně bývá obvykle otrava, pokud v místě nemá partu. Na střední škole na chatě pořádá mejdany, na vysoké tam jezdí s partnerem," vypočítává Dana Fialová. "Žena na mateřské je ráda, že má zázemí pro malé děti mimo město. Manželé ve středním věku nemají tolik času a většinou se chatě moc nevěnují. Vrátí se k ní zase až v důchodu, tráví tam stále více času, postupně se na ni stěhují a byt ve městě nechávají dětem."
Druhé bydlení v Česku se začalo postupně proměňovat počátkem devadesátých let. Někteří lidé začali objekty pronajímat, ať již českým či zahraničním zájemcům, přes realitní agenturu nebo sami. Jiní se naopak rozhodli své chaty a chalupy přestavět na trvalé bydlení. Buď původní domek úplně zbourali a na pozemku postavili jiný, nebo k němu něco přistavěli.
Mezi rekreačními stavbami začaly růst i nové rodinné domy, což je patrné zejména v okolí Prahy, a vznikla tak mnohdy velmi zajímavá sousedství. Stačí si vedle malebné trampské dřevěné chatičky představit obrovský nový dům ve stylu podnikatelského baroka. "Místní lidé, kteří si časem zvykli na rekreanty, se však mnohdy s obyvateli nových domů sžívají obtížněji," upozorňuje Dana Fialová.
Trend přeměny druhého bydlení přetrvává i nadále. Stále více majitelů chat a chalup uvažuje o tom, že by je v budoucnu nějak komerčně využívali, asi pětina je chce předělat na trvalé bydlení, nebo v nich alespoň tráví sezonu.
| Zajděte na výstavu Chcete-li se o vývoji rekreačního bydlení dozvědět víc, navštivte výstavu nazvanou Druhé bydlení v Česku - Chataření a chalupaření v proměnách generací, která se koná v předsálí geografické knihovny Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově. Otevřeno je od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin a vstup je zdarma. Výstava trvá až do 20. října. |
