Kdo zazimuje chalupu tak, že prostě jen jednoho dne otočí klíčem v zámku a vrátí se až na jaře, vystaví se nebezpečí, že shledání po půl roce nemusí být nejpříjemnější. V lepším případě najde polovinu zařízení a inventáře ohlodané od myší, v horším bude volat instalatéra k opravě popraskaných vodovodních trubek. Katastrofické varianty připouštějí dokonce návštěvu zlodějů.
NA ZIMU BEZ VODY
Základním zimním zákonem je pro chalupáře vypuštění vodovodního systému. Pokud by mráz roztrhal vodovodní trubky, znamenalo by to investici za desítky tisíc korun a hlavně rozkopaný celý dům. Pozornost je třeba věnovat i nádržce toalety, kde vždycky zbude trocha vody. Buď se do ní přileje trocha lihu, proti zmrznutí pomůže i obyčejná sůl. Zapomenout by se nemělo ani na bojlery a radiátory. V tuhých mrazech na promrznutí stačí ne celá zima, ale i jediný týden nepřítomnosti.
STUDNA SE MÁ UTĚSNIT
Podle zkušeností mnohých chalupářů je potřeba věnovat velkou pozornost i samotné pumpě a studni. K obalení je možné použít buď tradiční slámu, příznivci pokroku použijí raději polystyrén. Také otvory v pumpě je lepší ucpat. Najdou si tam totiž místečko ptáci a dokáží svými exkrementy pořádně znečistit nejen samotnou pumpu, ale i vodu. Na jaře pak nezbývá, než zavolat studnaře a nechat studnu vydezinfikovat.
Ptáci jsou zároveň i jakýmsi ukazatelem pilnosti chalupáře. Všude ve fasádě, kde jsou nedodělky po opravách a například mezi zdí a krovem vznikne skulina, lze očekávat, že si ptáci postaví hnízda. Své potřeby pak budou dělat podobně, jako dříve šlechta na hradech, kde také neměli toaletu. Výsledkem jsou pak neestetické „kresby“ na fasádě.
LUPIČE RADĚJI NEPROVOKOVAT
Předtím, než se chalupa definitivně na konci podzimu opustí, je třeba zaměřit pozornost na vše, co zajímá zloděje. Proto mnozí odvážejí na zimu domů všechnu drobnou elektroniku, jako jsou rádia či televizory. Do městského bytu však nelze přestěhovat celou chalupu, část věcí a zařízení tam nakonec přes zimu vždycky zůstane. Proto je potřeba objekt alespoň co nejlépe zabezpečit.
Existují přitom dva hlavní názorové proudy. Jedni by nejradši chalupu obehnali ze všech stran mřížemi napuštěnými elektrickým proudem, druzí tvrdí, že zloděj má na osamocené chalupě téměř stoprocentní šanci uspět. Proto spíše radí nedráždit ho přílišným zamykáním. Například vnitřní dveře je zbytečné zamykat, pokud se zloděj dostane dovnitř, může to majitele stát minimálně nové zasklení, v horším případě rozzlobený zloděj rozbije celé dveře. Někteří chalupáři docházejí dokonce do takových extrémů, že nechávají v kuchyni připravených pár konzerv a láhev tvrdého alkoholu, který jen tak lehce nezmrzne. Tvrdí, že si tak zloděje nakloní a vyhnou se tím zbytečnému poškození vnitřního zařízení.
Možná, že než kalkulovat s budoucími následky vyloupení chalupy, je lepší prevence. Zloděje by vlastně nemělo ani napadnout dům vykrást. Zabezpečovací prvky by měly vypadat už z dálky natolik důkladně, aby odradily. Masivní okenice a bezpečnostní zámek na dveřích mají prozradit, že „udělat“ tento objekt nebude nejjednodušší. Pokud zloděj objeví po násilném otevření ještě vnitřní mříže, mělo by ho to definitivně znechutit. Nejvýhodnější je použít nůžkové skládací mříže, které se prodávají za ceny od 2500 korun za metr čtvereční. V době přítomnosti lehce shrnou a sklopí na stranu vedle oken či dveří a člověk nemá pocit, že žije ve vězení.
MYŠI ZASTAVÍ JEN DRÁT
Také boj proti hlodavcům bývá vděčným tématem rozhovorů mezi chalupáři. Myši totiž dokáží najít jakoukoliv skulinku nebo slabé místo a prokousat se k potravě. Proto se před zimou doporučuje projít pečlivě všechny místnosti, odstavit skříně a zkontrolovat, zda si hlodaví návštěvníci během léta nevytvořili přístupové trasy. Díry však nestačí zalepit obyčejnou sádrou, mocný apetit zastaví podle zkušeností jedině směs sádry se střepinami skla či vloženým ostnatým drátem.
Tyto přípravy je však nutné udělat už ke konci léta po žních, v době, kdy myši mají ještě dostatek potravy na polích. Teprve, až si vyjedí družstevní zbytky, zahájí útok na obydlí.
V té samé době je třeba pokládat první nástrahy, jedů se v drogeriích prodává mnoho druhů. Známé jsou například Kumatox, Lanirat či třeba Paraki.
OCHRANA SE MÁ KOMBINOVAT
Odborníci však upozorňují, že nejlepší je zkombinovat několik druhů ochrany proti hlodavcům. Na místa, kde se předpokládá čtyřnohá návštěva, tedy například do spíže či sklepa, dát nejen otrávené návnady, ale i klasické pasti. Zkušení chalupáři tu „instalují“ dokonce i listy ořešáku, jehož vůni myši právě nemilují.
Ani nejrafinovanější pasti však nepomohou tam, kde se na polici zapomenou zbytky mouky, rohlíků a jiných pochoutek. Uzavření do dóz by mělo být na chalupě samozřejmostí. Podobně se doporučuje nenechávat na posteli peřiny a raději je pověsit. Není pro myš nic příjemnějšího, než si na zimu zabrat poctivou „babičkovskou“ duchnu a v ní přivést na svět stovky potomků. S husí kůží se mezi chalupáři povídají historky o lidech, kteří se na jaře vrátili na chalupu a se slovy „nikde se tak dobře nevyspím jako tady“ se položili přímo do obřího myšího hnízda.
Na co nezapomenout:
- utěsnit všechny otvory a přístupové cesty
- zbytky potravin uzavřít do dóz
- peřiny pověsit na šňůru nebo bidlo
- odstranit staré papírové krabice, noviny a vše, co mají myši rády
- ke konci léta nastražit léčky, pasti a jedovaté nástrahy
- vypustit vodovodní systém, bojlery a topný systém
- nádržku v toaletě a sifon zalít lihem
- zateplit studnu, ucpat otvory v pumpě
- schovat žebříky, sekery či krumpáče
NA ZIMU BEZ VODY
Základním zimním zákonem je pro chalupáře vypuštění vodovodního systému. Pokud by mráz roztrhal vodovodní trubky, znamenalo by to investici za desítky tisíc korun a hlavně rozkopaný celý dům. Pozornost je třeba věnovat i nádržce toalety, kde vždycky zbude trocha vody. Buď se do ní přileje trocha lihu, proti zmrznutí pomůže i obyčejná sůl. Zapomenout by se nemělo ani na bojlery a radiátory. V tuhých mrazech na promrznutí stačí ne celá zima, ale i jediný týden nepřítomnosti.
STUDNA SE MÁ UTĚSNIT
Podle zkušeností mnohých chalupářů je potřeba věnovat velkou pozornost i samotné pumpě a studni. K obalení je možné použít buď tradiční slámu, příznivci pokroku použijí raději polystyrén. Také otvory v pumpě je lepší ucpat. Najdou si tam totiž místečko ptáci a dokáží svými exkrementy pořádně znečistit nejen samotnou pumpu, ale i vodu. Na jaře pak nezbývá, než zavolat studnaře a nechat studnu vydezinfikovat.
Ptáci jsou zároveň i jakýmsi ukazatelem pilnosti chalupáře. Všude ve fasádě, kde jsou nedodělky po opravách a například mezi zdí a krovem vznikne skulina, lze očekávat, že si ptáci postaví hnízda. Své potřeby pak budou dělat podobně, jako dříve šlechta na hradech, kde také neměli toaletu. Výsledkem jsou pak neestetické „kresby“ na fasádě.
LUPIČE RADĚJI NEPROVOKOVAT
Předtím, než se chalupa definitivně na konci podzimu opustí, je třeba zaměřit pozornost na vše, co zajímá zloděje. Proto mnozí odvážejí na zimu domů všechnu drobnou elektroniku, jako jsou rádia či televizory. Do městského bytu však nelze přestěhovat celou chalupu, část věcí a zařízení tam nakonec přes zimu vždycky zůstane. Proto je potřeba objekt alespoň co nejlépe zabezpečit.
Existují přitom dva hlavní názorové proudy. Jedni by nejradši chalupu obehnali ze všech stran mřížemi napuštěnými elektrickým proudem, druzí tvrdí, že zloděj má na osamocené chalupě téměř stoprocentní šanci uspět. Proto spíše radí nedráždit ho přílišným zamykáním. Například vnitřní dveře je zbytečné zamykat, pokud se zloděj dostane dovnitř, může to majitele stát minimálně nové zasklení, v horším případě rozzlobený zloděj rozbije celé dveře. Někteří chalupáři docházejí dokonce do takových extrémů, že nechávají v kuchyni připravených pár konzerv a láhev tvrdého alkoholu, který jen tak lehce nezmrzne. Tvrdí, že si tak zloděje nakloní a vyhnou se tím zbytečnému poškození vnitřního zařízení.
Možná, že než kalkulovat s budoucími následky vyloupení chalupy, je lepší prevence. Zloděje by vlastně nemělo ani napadnout dům vykrást. Zabezpečovací prvky by měly vypadat už z dálky natolik důkladně, aby odradily. Masivní okenice a bezpečnostní zámek na dveřích mají prozradit, že „udělat“ tento objekt nebude nejjednodušší. Pokud zloděj objeví po násilném otevření ještě vnitřní mříže, mělo by ho to definitivně znechutit. Nejvýhodnější je použít nůžkové skládací mříže, které se prodávají za ceny od 2500 korun za metr čtvereční. V době přítomnosti lehce shrnou a sklopí na stranu vedle oken či dveří a člověk nemá pocit, že žije ve vězení.
MYŠI ZASTAVÍ JEN DRÁT
Také boj proti hlodavcům bývá vděčným tématem rozhovorů mezi chalupáři. Myši totiž dokáží najít jakoukoliv skulinku nebo slabé místo a prokousat se k potravě. Proto se před zimou doporučuje projít pečlivě všechny místnosti, odstavit skříně a zkontrolovat, zda si hlodaví návštěvníci během léta nevytvořili přístupové trasy. Díry však nestačí zalepit obyčejnou sádrou, mocný apetit zastaví podle zkušeností jedině směs sádry se střepinami skla či vloženým ostnatým drátem.
Tyto přípravy je však nutné udělat už ke konci léta po žních, v době, kdy myši mají ještě dostatek potravy na polích. Teprve, až si vyjedí družstevní zbytky, zahájí útok na obydlí.
V té samé době je třeba pokládat první nástrahy, jedů se v drogeriích prodává mnoho druhů. Známé jsou například Kumatox, Lanirat či třeba Paraki.
OCHRANA SE MÁ KOMBINOVAT
Odborníci však upozorňují, že nejlepší je zkombinovat několik druhů ochrany proti hlodavcům. Na místa, kde se předpokládá čtyřnohá návštěva, tedy například do spíže či sklepa, dát nejen otrávené návnady, ale i klasické pasti. Zkušení chalupáři tu „instalují“ dokonce i listy ořešáku, jehož vůni myši právě nemilují.
Ani nejrafinovanější pasti však nepomohou tam, kde se na polici zapomenou zbytky mouky, rohlíků a jiných pochoutek. Uzavření do dóz by mělo být na chalupě samozřejmostí. Podobně se doporučuje nenechávat na posteli peřiny a raději je pověsit. Není pro myš nic příjemnějšího, než si na zimu zabrat poctivou „babičkovskou“ duchnu a v ní přivést na svět stovky potomků. S husí kůží se mezi chalupáři povídají historky o lidech, kteří se na jaře vrátili na chalupu a se slovy „nikde se tak dobře nevyspím jako tady“ se položili přímo do obřího myšího hnízda.
Na co nezapomenout:
- utěsnit všechny otvory a přístupové cesty
- zbytky potravin uzavřít do dóz
- peřiny pověsit na šňůru nebo bidlo
- odstranit staré papírové krabice, noviny a vše, co mají myši rády
- ke konci léta nastražit léčky, pasti a jedovaté nástrahy
- vypustit vodovodní systém, bojlery a topný systém
- nádržku v toaletě a sifon zalít lihem
- zateplit studnu, ucpat otvory v pumpě
- schovat žebříky, sekery či krumpáče
 Drzost zlodějů bývá tím větší, čím méně důkladně působí zabezpečení objektu |
