Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští architekti dobyli Sarajevo. Postavili zde banku, radnici i kašnu

  1:00aktualizováno  1:00
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra zanechal své stopy i v Sarajevu. Postavil zde v roce 1911 sídlo banky Slavia. Stavěli zde i architekti Pospíšil a Vítek. Jejich stavby jsou hmatatelnou připomínkou staletých intenzivních vazeb mezi českými zeměmi a Bosnou.

Na jednom z nejrušnějším náměstí starého centra Sarajeva stojí slavná kašna Sebilj, která je pro město stejný orientační bod jako pro Prahu jezdecká socha svatého Václava na Václavském náměstí. Kašna je dílem českého architekta Alexandra Vítka, který jí vtiskl podobu v roce 1891.

Český architekt Alexandr Vítek převzal v Sarajevu po Karlu Paříkovi koncepci místní radnice a na přání tehdejšího ministra financí Benjamina Kálaje monumentalizoval původní projekt .

Radnice v Sarajevu. Podobu jí vtiskl český architekt Alexandr Vítek, který se nechal inspirovat architekturou v Egyptě a v Turecku.

"Alexandr Vítek také v Sarajevu převzal po Karlu Paříkovi koncepci místní radnice a na přání tehdejšího ministra financí Benjamina Kálaje monumentalizoval původní projekt  nejen převýšením fasády, ale především úchvatnou centrální kopulí," vysvětluje architekt David Vávra v posledním dílu balkánského putování po stopách českých architektů v zahraničí v pořadu Šumné stopy (ČT 2, sobota 25. 6. od 20 hod.) 

Po dostavění radnice, která se stala jedním z nejvýznamnějších symbolů Sarajeva, měl Vítek pocit, že kopulí neprochází tolik světla, kolik předpokládal, a tak dobrovolně ukončil svůj život. "Ale je to pouhá domněnka," dodává Vávra.

Návrh banky Slavia v Sarajevu. Stavba je dílem českého architekta Jana Kotěry.

Návrh banky Slavia v Sarajevu. Stavba je dílem českého architekta Jana Kotěry.

Z původních prvků v bance Slavia se zachovalo například mramorové obložení.

Z původních prvků v bance Slavia se zachovalo například mramorové obložení.

Otec české moderní architektury Jan Kotěra projektoval v Sarajevu v roce 1911 budovu banky Slavia. Důstojný materiál vyjadřuje solidnost banky v jemně klasicizujícím vyabstrahovaném členění.

Stavba je ozvláštněna pouze zachmuřenými maskarony (plastický zdobný motiv v podobě lidské nebo zvířecí tváře, který je hojně využíván na fasádách). Z původního interiéru se mnoho nezachovalo, pouze mramorový obklad vstupního schodiště.

Český architekt Josef Pospíšil navrhl v Sarajevu v roce 1913 hudební pavilon, který je velmi romantický. Má klasicistní podnoží a vyřezávanou dřevěnou sloupovou vyhlídku s barokní helmicí.

Hravý architekt velmi rád své domy skládal z různých architektonických stylů a prvků. Josef Pospíšil je tvůrce urbanistického plánu Sarajeva z období první světové války.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.