Bratři františkáni "pokřtili" otevření zahrady plzeňským pivem.

Bratři františkáni "pokřtili" otevření zahrady plzeňským pivem. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nejpočůranější pražské zákoutí vedle architektonických skvostů zmizelo

  • 40
Močit hned vedle památných míst a architektonických skvostů? V Praze nic překvapivého. Bohužel. Kritickou situaci u slavné gotické brány na Jungmannově náměstí se rozhodli vyřešit místní obyvatelé a zaměstnanci restaurace U Pinkasů společně s františkány.

Na konci Jungmannova náměstí je přitom hodně co obdivovat, vedle gotické brány s kamenným reliéfem zobrazujícím Korunování Panny Marie stojí jeden z unikátních kubistických skvostů, městská lampa od architekta Emila Králíčka z let 1912 až 1913. Je pokládána za "pomník kubismu" a za symbol tohoto architektonického stylu, jediného, který dali světu právě Češi.

Pro zájemce o architekturu však byla cesta za tímto unikátem hodně nepříjemná, sotva pár metrů od lampy stojí právě zeď s gotickou branou do malé zahrady, která sloužila jako pisoár. To dávala hodně najevo nepřijatelným odérem.

Na úklidu a opravě se podíleli výrazně zaměstnanci restaurace U Pinkasů.

Kamenný reliéf byl původně umístěn nad vstupem do kostela Panny Marie Sněžné založeného 3. 9. 1347 Karlem IV. den po jeho korunovaci českým králem.

Nevábné zákoutí a jeho pověst "nejpočůranějšího místa" v Praze přivedla lidi z okolí k záslužnému kroku. A tak se spojili místní obyvatelé se zaměstnanci nedaleké restaurace U Pinkasů s františkány, kteří dali svolení k otevření brány do zahrady a jejímu zpřístupnění. Prostor mohli dosud užívat pouze kněží.

Půlroční snažení skončilo vyčištěním prostoru, zahrada byla doplněna o informační panely o historii místa, ošetřila se zeleň, přibyla i nová. Je samozřejmě otázkou, jak dlouho zůstane místo v pořádku. Ke snažení místních se přidal i pražský magistrát, Městská část Praha 1 a Technická správa komunikací. Místo se tak denně čistí.

Kubistický sloup si „zahrál“ v klipu světoznámého hudebníka Jana Hammera.

Ikona kubismu

Unikátní lampa na Jungmannově náměstí od architekta Králíčka (1877 – 1930) vlastně zahájila éru městského mobiliáře, který vedle funkčnosti má splňovat i určitá estetická kritéria. Lucerna byla navržena proto, aby se nasvítil v té době tmavý (a také lehce zanedbaný) kout na konci náměstí.

Její tvůrce se přitom v době jejího vzniku nesetkal s velkým nadšením. Kritici ji přirovnávali k soudkům vyrovnaným na sebe, prý poutač na nedalekou restauraci U Pinkasů…

Komolé jehlany z umělého kamene postavené na sebe tvoří dřík lucerny, zdobí jej plastický dekor, u něhož se střídají žlábkované a hladké trojúhelníky.

K odkazu lampy se hlásil i architekt Jan Kaplický, pro něhož byla velkou inspirací. Ve světě pak patří k nejvýše oceňovaným dílům českého kubismu.

Původně se autorství této ikony kubismu připisovalo architektu Vlastislavu Hofmanovi, později se prokázalo, že tvůrcem je Emil Králíček.

Sloup lucerny byl na konci 20. století zrekonstruován, jeho zakončení – lucernu ze skla a kovu - nahradila replika. Originál je uložený v Galerii hl. m. Prahy.

Zmenšenou kopii lampy je možné vidět i Havlíčkově Brodě, kde se architekt Králíček narodil. Jde o práci studentů Střední průmyslové školy stavební ak. Stanislava Bechyně, kteří ji vytvořili z betonu.

V malé upravené zahradě nechybí informační tabule, ale především je už přístupná návštěvníkům Prahy i hostům restaurace.

Restaurace U Pinkasů

Právě v restauraci U Pinkasů, která vznikla již před 171 lety, vznikl nápad na úpravu nevábného koutu náměstí. Restaurace stojí na místě řemeslnických domků, které stály u stěny kostela Panny Marie Sněžné.

Známo je přesné datum vzniku: 8. dubna 1843 sem přivezl Jakubovi Pinkasovi, krejčímu šijícímu mimo jiné kněžská roucha pro františkány, jeho přítel a povozník Martin Salzmann dvě vědra tehdy nového plzeňského piva: Pilsner Urquell.

Pinkas pivo nabídl k ochutnání svým zákazníkům, jimiž byli zejména tehdejší čeští obrozenci. Pivo jim tak zachutnalo, že Jakub Pinkas pověsil krejčovskou živnost na hřebík a stal se hostinským.

Interiér restaurace U Pinkasů - tady ani v parném létě horko není.

Restaurace U Pinkasů je dnes s kostelem Panny Marie Sněžné spojena i svými prostory: v ruinách kostela je sezónní zahrádka, kde je i v horkých dnech příjemný chládek.

Na pískovcových kvádrech gotického zdiva obklopujícího zahrádku jsou vidět hluboké zářezy způsobené sekerami, sudlicemi a halapartnami husitů a Pražanů, kteří si zbraně o kameny brousili, když drželi nepřetržitou pohotovost v boji ve městě v době husitských válek.

Gotické oblouky zůstaly zachovány.

Původní gotická krypta se jako jediná dochovala z původní velké věže kostela Panny Marie Sněžné . Věž zanikla při husitských válkách, kdy Zikmundovi žoldnéři sestřelili dělem umístěným na věži Staroměstské radnice vzdálené 495 m velký zvon na věži tohoto kostela, aby jím nemohl být svoláván lid.

Zvon při pádu strhl celou věž, ale do krypty se nepropadl. Krypta sloužila dříve jako sklad ledu pro chlazení piva, dnes je přístupná hostům restaurace.