Lucie Koldová ještě kontroluje instalaci svítidel. Vpravo šéfdesignér

Lucie Koldová ještě kontroluje instalaci svítidel. Vpravo šéfdesignér společnosti mmcité, David Karásek. | foto: Filip de Smet

Češi si posvítili na Brusel. A zazářili díky chytrým nápadům

  • 11
Nejlepší český design je k vidění v Pražském domě v Bruselu. Nápad ukázat jej světu v rámci akce Brussels design september je výborný způsob, jak pomoci české ekonomice.

"Beautiful". Toto slovo opakovali novináři z řady zemí v Bruselu velmi často. Důvod?  Výstava Creative Session in Prague, která jako součást akce Design september zaplnila galerijní prostory i zahradu Pražského domu. Expozici mělo na starosti architektonické studio Olgoj Chorchoj, grafiku obstaralo studio Marvil.

Olgoj Chorchoj vybralo pro výstavu nejzajímavějšími produkty českého designu, od židlí se značkou TON, lustrů Lasvit, svítidel Brokis, hodin a hodinek Prim. Nechyběly ani prvky městské architektury od mmcité a samozřejmě sklo zastoupené značkami BOMMA a Verreum. Akce Brussels design september, která se letos koná už pošesté a potrvá až do 30. září, se zúčastnila Česká republika poprvé.

Svítidlo od Lasvitu zaujalo na první pohled.

Cesta do světa začíná v Bruselu

Atraktivní umístění Pražského domu jen pár kroků od nejvýznamnějších evropských institucí láká zájemce k návštěvě už od roku 2002, kdy budovu zakoupilo hlavní město Praha.

"Dům byl postavený v roce 1897, ale po rekonstrukci tu vznikly i prostory pro moderní galerii, kde pravidelně pořádáme výstavy. Návštěvníci sem často přicházejí i na zajímavé koncerty," vysvětluje Ing. Lucie Čadilová, ředitelka Pražského domu.

I její zásluhou došlo poprvé ke spolupráci s organizátory akce Brussels design september, kteří právě na půdě Pražského domu odstartovali tiskovou konferencí letošní ročník.

Lustr, který navrhl Rony Plesl pro Lasvit, zářil v hlavním sále Pražského domu.

S designem to jde líp

Také pro velmi úspěšnou designérku Lucii Koldovou byla tato akce svým způsobem premiérou, byť se pravidelně zúčastňuje zahraničních výstav včetně akcí Czech Selection. "Poprvé jsem ale byla při zahájení za 'předsednickým stolem'," vysvětlovala Lucie Koldová.

Podobné akce na podporu tuzemských firem jsou určitě lepší cestou než zvyšování DPH. To je vidět právě na firmách, které v Bruselu vystavují. "Myslím si, že kombinace něčeho, co má svou identitu a tvář s domácími technologiemi je přesně to, co mají námi vybrané firmy společné," vysvětluje Jan Němeček ze studia Olgoj Chorchoj.

Například TON z Bystřice pod Hostýnem: vsadil na moderní design a spolupráci s mladými designéry. Systematická prezentace na veletrzích včetně promyšlené podoby výstavních stánků přinášejí jak různá ocenění (včetně Red Dot Award pro židli Merano), tak stále větší zájem zákazníků.

TON už dávno není firma, která staví na klasických židlí z doby Michaela Thoneta, byť i s nimi slaví díky nové vlně zájmu o evropský "hand made" velký úspěch například v Japonsku.

Moderní sortiment pomohl zvýšit výrazně objem výroby, TON nabírá nové zaměstnance, dokonce už pociťuje nedostatek čalouníků v regionu.

Podobně společnost Bohemia Machine, která původně vyráběla stroje pro sklářský průmysl, postupně vybudovala značku BOMMA a jen před pár měsíci otevřela novou sklárnu ve Světlé nad Sázavou. Po deseti letech to byla u nás první nová sklárna postavená na "zelené louce". Moderní technologie umožňují sklářským výtvarníkům přicházet s novými a náročnými dekory.

Pražský dům v Bruselu očekává účastníky akce Brussels design september.

Celkem 24 židlí 02 (autor Jaroslav Juřica, výroce TON) tvoří skulpturu, kterou navrhlo studio Olgoj Chorchoj.

Ze skláren Janštejn se zase "vyloupla" designová značka Brokis, která vyrábí a vyváží do světa svítidla, jejichž autory jsou například právě Lucie Koldová  (její lampy Muffins slaví celosvětový úspěch), Olgoj Chorchoj a další přední čeští designéři.

Sklárny Verreum využívají starou technologii stříbřeného skla, ovšem v kombinaci s moderními tvary. I tato firma vyváží většinu své produkce a spolupracuje i s předními světovými tvůrci.

Firma Lasvit se rovněž skvěle etablovala na zahraničních trzích, její dodávky do Hongkongu či Dubaje jsou pověstné. Značka Prim také patří k firmám, které vedle kvalitní práce řemeslníků vsadily na moderní design a materiály.

Stojan na kola Meandre (mmcité)

Značka Prim a hodiny z corianu

Z původně studentské práce na městském mobiliáři se v případě firmy mmcité stalo prosperující odvětví. S výsledky práce Davida Karáska a Radka Hegmona se lze setkat všude po světě, od letiště Orly až po nádraží ve Španělsku nebo slovenský Poprad. Jejich stojan na kola Meandre získal také cenu Red Dot, v Bruselu proto chybět nemohl.

Brusel není jen Evropská unie

Měsíc designu v Bruselu v mnohém připomíná pražský Designblok. Letošní bruselské setkání představuje více než 100 kulturních a obchodních akcí, pravidelně sem přijíždějí designéři z celého světa, Tom Dixon, Edward Barber a Jaye Osgerby (mimochodem autoři olympijské pochodně v Londýně), Ron Arad, Patrick Jouin, Ronan a Erwan Bouroullecovi, Maarten Baas, Karim Rashid či Ora Ito a další.

Ředitelka Pražského domu v Bruselu, Ing. Lucie Čadilová, může být s přípravou akce spokojená.

Pražský dům v Bruselu očekává účastníky akce Brussels design september.

Pražský dům

Úkolem Zastoupení Prahy, které sídlí v Pražském domě, je trvale zajišťovat povědomí o Praze a jejích zájmech mezi představiteli evropských institucí a zpětně předávání informací do Prahy.

Důležitá je regionální komunikace a hájení zájmů Prahy, trvalé budování kontaktů i prezentace kultury, umění a historie.

Letos přijel na zahájení například Michael Young, který si bude v Bruselu otvírat vlastní studio. Nebo Benjamin Hubert, mladý designér, který za poslední dva roky posbíral hned několik nejvyšších ocenění.

Ve městě stačí hledat logo BDS, které spojuje výstavní i prodejní galerie i další místa. Vzájemná setkávání, přednášky a výstavy se věnují širokému spektru témat, od produktového designu až po urbanismus nebo grafický design.

Součástí designového měsíce je i výstava s označením 1 000 chambres avec vue, která se věnuje problému velkých bytových domů postavených nezřídka před desítkami let. Tedy podobnému, jaký řeší mnohá české a moravská sídliště.