Testování židlí si vyzkoušeli i návštěvníci designového festivalu.

Testování židlí si vyzkoušeli i návštěvníci designového festivalu. | foto: TON

Český design a architektura zvítězily v Berlíně, Paříži i v New Yorku

  • 3
Na fotbalové mistrovství světa se sice Češi neprobojovali, ale v designu se jim daří. TON vyhrál v kategorii Exhibitor na designovém festivalu DMY Berlín, architekt Martin Rajniš převzal v Paříži prestižní cenu a Lasvit zvítězil na výstavě ICFF v New Yorku v kategorii Lighting.

A co mají tito ocenění společného? Především určitou hravost autorů a hledání nových cest. A zároveň navazování na historii i na kvalitní řemeslo.

TON například na přelomu května a června prezentoval v Berlíně novinky letošního roku, židli a barovou židli Merano. Jeho expozici navrhlo a realizovalo mladé designové studio Mütanta, které tvoří dvojice Daniel Gonzalez a Tomáš Varga. Svým návrhem zaujali odbornou porotu DMY Awards natolik, že TON vybrala mezi 10 nejlepších a následně mu udělila první místo v kategorii Exhibitor.

Přední český architekt Martin Rajniš zase převzal v Paříži prestižní Cenu za udržitelnou architekturu, která se každoročně uděluje za výjimečný přínos v architektuře.

Je hotovo. Stavba kupole v roce 2011 v Horním Maxově

Jeho dřevěné provokativní stavby, jimiž často "čeří poklidnou hladinu českého rybníčku", ocenila nezávislá nadace Locus, která se snaží nacházet a odměňovat architekty s největší invencí ze všech koutů světa.

Lasvit se nejen skvěle prezentoval na letošním Bienále v Benátkách, ale navíc získal na prestižní výstavě ICFF v New Yorku hlavní cenu v kategorii Lighting. A to se této akce zúčastnil poprvé!

Svítidla Lasvitu měla na výstavě velký úspěch. Porotu zaujal především světelný objekt s názvem " A proč ne!" od ikony českého sklářství Reného Roubíčka.

To se to houpá!

Mladé designéry, kteří momentálně působí v rezidenčním ateliéru Tonlab inspirovala k návrhu celého konceptu dobová fotografie houpajících se dělníků z počátku dvacátého století. Ti tak hravým, ale zároveň seriózním způsobem testovali slavnou židli číslo 14.

"Aranžmá této reklamy, a tím i odkaz na tradici jsme se rozhodli přenést do současnosti firmy TON. Výhodou konceptu, který tvořila houpačka položená přes židli Merano, byla jeho interaktivita s návštěvníky výstavy, kteří si neodnášeli pouze neosobní dojem, ale i vlastní zážitek z houpání. Cenný je i fakt pravdivosti, protože vystavená židle byla celou dobu opravdu testována," popsal nápad Tomáš Varga.

Daniela Gonzaleze a Tomáše Vargu inspirovala k návrhu celého konceptu dobová fotografie houpajících se dělníků z počátku dvacátého století.

Vtipný nápad s praktickým dopadem ocenil i marketingový ředitel společnosti TON Jan Jůza: "Merano vydrželo houpání návštěvníků celou výstavu. V Bystřici pod Hostýnem jsme jej testovali na váhu čtyři sta kilogramů a i tady jej návštěvníci nešetřili. Bylo zajímavé sledovat, jak se při houpání všem okamžitě objevoval úsměv na tváři."

Expozice nesla slogan Keeping The Balance For Over 150 Years. Židle a barová židle Merano vznikly jako pokračování úspěšného židlového křesla, které získalo ocenění Red Dot Design Award i Good Design. 

Nadšenec pro dřevěné stavby

Cenu za udržitelnou architekturu (Global Award for Sustainable Architecture) uděluje od roku 2006 nezávislá nadace Locus. "Letos se předávání cen zúčastnil i francouzský ministr kultury," upozorňuje MgA. David Kubík z Hutě architektury Martina Rajniše.

Martin Rajniš a model nové rozhledny Doubravka pro Prahu 14.

Spolu s Rajnišem převzali cenu také Christopher Alexander (Velká Británie), Tatiana Bilbao (Mexiko), Adriaan Gueuze (Holandsko) a Bernd Gundermann (Německo).

Martin Rajniš tvoří některá díla jen z touhy, aby objekt spatřil světlo světa a mohl být lidmi akceptován. Tyto postupy spolu s přednáškami už inspirovaly řadu dalších umělců k tvorbě, která respektuje obdobné zásady. 

Vystudoval ČVUT a AVU, v sedmdesátých letech pak pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem postavili pražský obchodní dům Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D.A.Studio, jejichž nejrozsáhlejší dílo je výstavba nového centra na Smíchově.

Od roku 2002 se však začal věnovat menším stavbám z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo), a snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s velkou pokorou k existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a znovu vrátily architektuře její klíčové postavení v lidské civilizaci. Takovou stavbou by měla být i nová rozhledna v parku v Praze 14. Studenti začali s její výstavbou 8. června 2014.

Lasvit dobývá nejen benátské bienále

Benátský pavilon na letošním bienále architektury představí expozici od světoznámého architekta a designéra Daniela Libeskinda s názvem "Sonnets in Babylon". Česká firma Lasvit zde navazuje na úspěšnou spolupráci s tímto proslulým tvůrcem.

Daniel Libeskind pro Lasvit

Jejím výsledkem jsou na skle přetištěné Libeskindovy nikdy nezveřejněné kresby, skleněná vitráž nebo odvážná geometrická skleněná instalace Ice, která byla letos poprvé představena na veletrhu v Miláně. Právě tato instalace je krásnou ukázkou toho, jak Libeskind ve spolupráci s Lasvitem přetváří sklo do moderního a nadčasového designu.

Pavilon s touto unikátní instalací je umístěn v Giardini della Biennale di Venezia, kde byla výstava zahájena 7. června. Potrvá až do 23. listopadu.

Do Benátek se Lasvit "přesunul" jen nedlouho po úspěchu v New Yorku, kde zvítězil se světelným objektem And Why Not! (A proč ne!), jehož autorem je doslova ikona českého sklářství René Roubíček.

René Roubíček a jeho "blesk" - lustr And Why Not! pro Lasvit