Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český architekt učil Japonce stavět ze železobetonu. Dodnes ho ctí

  1:00aktualizováno  1:00
Nejplodnější český architekt 20. století. I tak lze označit Antonína Raymonda, kladenského rodáka. Například za více než 40 let, která strávil v Japonsku, zde postavil stovky staveb. Jeho "šumné stopy" zde položily základ moderní japonské architektury. Další přidal ve Spojených státech.

Z Antonína Reimanna, jednoho ze šesti dětí židovského obchodníka Aloise a jeho ženy Růženy, se po odchodu do Spojených států v roce 1910 stal Antonín Raymond. Ačkoliv studia architektury na České technice zdaleka nedokončil, v Americe si rychle našel práci u významného architekta Casse Gilberta. Od roku 1919 pak působil jako asistent u legendy světové architektury Franka Loyda Wrighta. Právě s ním se dostal do Japonska.

Osud Antonína Raymonda a jeho podíl na moderní japonské architektuře je námětem druhého dílu nového seriálu České televize Šumné stopy (ČT2 v sobotu 30. dubna ve 20:00).

Hotel Imperial se stal základem moderní japonské architektury 20. let minulého století.

Zemětřesení stavby přežily, ceny pozemků nikoli

Žasnoucí architekt David Vávra provází diváka po stopách řady staveb, byť mnohé již neexistují. Hotel Imperial, na jehož stavbě se na počátku 20. let minulého století Raymond podílel, sice přežil děsivé zemětřesení Kantó 1. září 1923, při němž se ocitlo jeden a půl milionu lidí bez přístřeší, ale neodolal cenám pozemků. V roce 1970 jej nahradil hotel stejného jména. A to přesto, že původní Imperial pro dva tisíce hostů byl pokládán za skvost moderní japonské architektury.

"V Japonsku totiž neexistuje něco jako naše památková péče," vysvětluje David Vávra. Jako památka zůstal v novém a hlavně obrovitém (a nezajímavém) hotelu z původního pouze barový stolek a fragment dekorativní zdi...

Nepřehlédnutelný krov s diagonálními trámy, které odlehčují interiér – kostel sv. Pavla v Karuizawě.

Katolický kostel sv. Pavla v Karuizawě připomíná skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.

Do dnešních dnů zůstaly naopak zachovány některé dřevěné domy, v nichž Raymond prokázal neuvěřitelný cit pro kombinaci moderní architektury a japonské práce se dřevem, to vše lehce spojené valašskými stavbami. "Takže si u Raymondových kostelíků připadáte tak trochu jako ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm," říká architekt Vávra.

K vrcholům tvorby dvacátých let minulého století patří třeba dům pro švýcarského obchodníka s hedvábím Fritze Ehrismanna v Jokohamě, kde je dnes architektonické muzeum s přistavěnou kavárnou. Úžasná je i dřevěná italská vila. Platí o ní Raymondova slova stejně jako o vile Fritze Ehrismana: "Dům zabíhá do zahrady jako had do trávy."

Strop auly ve škole Hoshi, Tokio, Antonín Raymond, 1924

Odkaz stále živý

Po tragickém zemětřesení v roce 1923 se Raymondovi otevřely obrovské možnosti. Jeho budovy postavené ze železobetonu totiž zůstaly stát. Zákazníci z Tokia i Jokohamy se o jeho práci zajímali stejně jako cizinci žijící v Japonsku. Stavěl ambasády Spojených států, Belgie, Francie, ale i Sovětského svazu, budovu Golfového klubu ve funkcionalistickém duchu, ale také školy, kostely a univerzity.

Například univerzita Hoshi, kde se dodnes připravují pro svůj obor lékárníci, s neuvěřitelnou aulou pro dva tisíce studentů, "přežila" bez újmy díky monolitické betonové konstrukci už celou řadu zemětřesení. Vznikla v roce 1924.
A mnohé ze škol, které navrhl, se staly vzorem i pro dnešní stavby:poslední škola "podle Raymondových not" byla dokončena v roce 2008!

Ateliér, který v Japonsku založil, pokračuje v tradici a práci svého zakladatele.

Antonín Raymond

Arch. Antonín Raymond

1888 Kladno – 1976 USA
Absolvoval reálku a pak začal studovat architekturu v Praze. V roce 1910 odjel do USA. Začal pracovat v architektonické kanceláři Casse Gilberta. V roce 1914 se oženil s Noémi Pernissen. Ta později navrhovala interiéry a nábytek pro jeho stavby.

V roce 1919 odjel do Japonska, kde pracoval pro architekta Franka Llyoda Wrighta. Po zemětřesení v roce 1923 se podílel na obnově poničeného Tokia. V roce 1937 musel zemi vycházejícího slunce opustit kvůli fašismu, po skončení 2. světové války se tam však vrátil a pomáhal s obnovou.
Stal se americkým občanem poměrně záhy po svém příjezdu do USA, přesto za první světové války spolupracoval jako důstojník zpravodajské služby s Masarykovou skupinou, ve dvacátých letech byl honorárním konzulem Československa v Japonsku. Funkci vykonával zdarma, v roce 1928 byl oceněn Řádem bílého lva IV. stupně.
Všechny jeho sestry a bratři zemřeli v koncentračních táborech.

Autor:




Nejčtenější

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Návrhy se tak začínají naopak, než bývá obvyklé: od exteriéru směrem do...
Dům z 50. let byl na večírky už starý. Nahradila jej nová party vila

Pořádný večírek v kalifornském Palm Springs se neobjede bez bazénu. To slavní a movití vědí. Město vzdálené sto kilometrů od Los Angeles je jejich oblíbenou...  celý článek

Aneta Dvořáková získala za „Párání“ ocenění Special Mentions  v kategorii...
Česká studentka vyhrála za „Párání“ prestižní světovou soutěž

Aneta Dvořáková, studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP v Praze, vyhrála cenu v rámci soutěže Young Creations Award. Akce pro mladé tvůrce se uskutečnila v...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.