Pro klienty skláren je připravena prezentace současných výrobků, na snímku jsou...

Pro klienty skláren je připravena prezentace současných výrobků, na snímku jsou mísy z produktové řady Ballet. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Česko je stále sklářskou velmocí, levná čínská produkce ale hrozí

  • 6
Rodinné stříbro. K němu u nás určitě patří samozřejmě sklářství a jeho produkty. Ale také ti, kteří jej vytvářejí. A navrhují. Patří k nim i pět mladých designérů, kteří se letos dostali do finále soutěže Becherovka – pohár českých designérů.

Co vás baví na současném českém skle?
Adam Tureček: Nevím, zda lze vůbec definovat pojem současné české sklo? Obecně mě baví více experimentální tvorba napříč všemi obory, ve skle je to v současnosti Jakub Berdych.

Martin Přibík: Asi nejvíce lidé, kteří se českým sklem zabývají a stále mají co říci. Většinou platí, že jaká duše, takové sklo. Ti, se kterými se vídám a chci se vídat, dělají krásné sklo.

Miloš Pexa: Neustálé posouvání hranic, co je vyrobitelné díky novým technologiím. Vznikají zde pak úplně jiné limity a sklo se pro mne osobně stává zábavnějším a atraktivnějším.

Kdo navrhl nejlepší sklenku

Soutěž Becherovka - pohár českých designérů - vstoupila již do pátého ročníku. Přihlásily se desítky soutěžících, z nich odborná porota vybrala pět finalistů. Vítěze určí hlasování veřejnosti - hlasovat můžete do 18. ledna 2015 zde.

Petr Kořínek: Líbí se mi, jak někteří pojímají sklo, využívají nové způsoby zpracování a překonávají hranice, ať už v kombinování materiálu, či zpracování moderními technologiemi. Přibližování se k dokonalosti, to je to, co mě baví.

Tomáš Hovorka: Stále jsem rád, že se dá sklo snadno rozbít, naštěstí i to české... Co se týče českého skla, má za sebou dlouhou historii, tím pádem i řadu zkušených sklářských generací, jak výtvarníků, tak i řemeslníků, to je výborný předpoklad pro vznik hodnot.

Z výstavy designových becherek v Galerii Středočeského kraje

Jaké jsou podle vás trendy ve sklářství?
Adam Tureček: Sklářská průmyslová výroba, díky novým technologiím a napojením se na 3D CAD modelování, dokáže už dnes vyrobit dokonale téměř cokoliv. Tato dokonalost se však stává samozřejmostí, a proto se čím dál víc prosazuje, stejně jako v jiných oborech, nutnost k funkci a formě dodat také konceptuální význam, příběh.

Martin Přibík: To nechci hodnotit, dělám hlavně porcelán. Ale velmi často se mi stává, že se mi líbí úplně jiný trend, než právě ten, co je takzvaně trendy. To asi bude mou profesí, kde se musí vidět o trochu dál.

Miloš Pexa: Neorientuji se pouze na sklo, takže nevím, zda jsem úplně objektivní. Pozoruji ale, že se experimentuje se sklem v kombinaci s ostatními materiály a je zde znatelná uvolněnost tvorby.

Petr Kořínek: Myslím si, že sklo je rozdělené na dvě linie. Jedna je o zachování české sklářské tradice a druhá o využití nových moderních technologií. Současný trend je, podle mého názoru, stále v implementaci jednoduchého designu se zachováním technického rázu. Tím je myšleno, že se u skleněných výrobků využívají jasné designové křivky, jednoduché tvarování. Stále ale běží i tradiční trend, jakým je například organický design.

Tomáš Hovorka: Vnímám to tak, že trendy jsou globální a přenášejí se do všech odvětví. Podle mě je trendem samo sklo jako atraktivní a oblíbený materiál. Ne vždy je to ideální volba.

Becherky od Adama Turečka

Jsme ve srovnání se světem stále ještě sklářskou velmocí? Kde vidíte největší konkurenci?
Adam Tureček: Myslím, že jsme byli a stále jsme velmoc v uměleckém a řemeslném zpracování skla, nově i v technologiích zpracování díky společnosti BOMMA.

Martin Přibík: To bezesporu stále jsme. Stačí se podívat do Číny, kde se české sklo stále hojně kopíruje. Svým způsobem si všichni ve skrytu duše přejeme, abychom byli kopírováni, protože to je známka toho, že naše snažení za něco stojí. A konkurence? Nedokážu definovat tento pojem. Zkuste se zeptat někoho, kdo nedokáže myslet o věcech jinak.

Miloš Pexa: Stále ještě dokážeme konkurovat. Vystavujeme po celém světě a vyvážíme. Ve spolupráci s designéry vzniká unikátní české sklo, které si vždy najde klientelu. Podle mne je největším konkurentem Čína, kde nehraje roli kvalita a design, ale rychlost produkce a cena výrobku. To bohužel velmi často zastiňuje naše snažení. Jsem ale optimista. Trh bude přesycen tímto sortimentem a lidé se stejně vrátí k tomu, co je opravdu dobré.

Designér Adam Tureček na výstavě designových becherek v Galerii Středočeského kraje

Petr Kořínek: Ano, jsme. Přesto, že je spousta lidí ovlivněno masovými médii, zejména v minulých letech například úpadkem firmy Crystalex v Novém Boru. Stále jsme ale mezi nejlepšími ve zpracování olovnatého křišťálu a naše sklo má vysokou kvalitu. Je po nás poptávka. Největším konkurentem je, asi jako ve všem, Čína. Čínské firmy jsou levné, kvalita dostačující a stále se zvedá, což je pro naše sklářství hrozbou do budoucna.

Tomáš Hovorka: Nejvyšší naší devizou je kvalita surovin a dlouholeté zkušenosti sklářů. Začátek 21. století ale ukázal, že sklářské odvětví v České republice není dostatečně konkurence schopné především v marketingu a obchodu. Dá se z toho vzít především ponaučení.

Co pro vás znamená kvalitní české sklo?
Adam Tureček: Křišťál. Experiment. Nápad.
Martin Přibík: Poctivé řemeslo a nadšení vytvářející hodnotu, která přetrvává navzdory času.
Miloš Pexa: Odráží se v něm tradice, kvalita, lehkost a experiment, a to je naší identitou.
Petr Kořínek: Za každým kousek kvalitního českého skla si představím především lidskou práci, lásku k tomuto materiálu. Je krásné sledovat „huťáka“, jak si se sklovinou na píšťale pohrává, brusiče, který precizně dokáže vybrousit některé vzory, atd. Co pro mě znamená povedené sklo? Třeba když si vezmu skleničku do ruky, podívám se na ní a vidím, jak je kvalitně zpracovaná, neobsahuje bubliny (pokud to není záměr), lepené spoje nebo další nežádoucí prvky.
Tomáš Hovorka: Ideálně originální přístup, kvalitní surovina a samozřejmě zpracování.

Jakou nejhorší věc ze skla jste v poslední době viděl?
Adam Tureček: Stačí se zastavit u kteréhokoliv obchodu se sklem v centru Prahy a je jasné, že vybrat z toho to nejhorší prostě nelze...

Martin Přibík: Svou podlahu, která byla poseta střepy ze čtyř krásných sklenic, které jsem srazil jedním mávnutím ruky při divoké gestikulaci o tom, jaké asi nejhorší sklo jsem viděl.

Miloš Pexa: Nevím, jestli se to dá považovat za nejhorší, ale viděl jsem křeslo vytvořené ze skla a hlavou se mi honilo, že bych si na takovou věc nesednul. Sklo bude vždy evokovat křehkost materiálu a myslím si, že v některých případech je použití materiálu už pouze jakousi manýrou bez užitých hodnot.

Petr Kořínek: Zrovna nedávno jsem viděl v jednom nejmenovaném marketu sadu skleniček, která působila až plastovým dojmem. Provedení jednotlivých skleniček nebylo nijak okouzlující.

Tomáš Hovorka: Nerad vídám přebujelé obchody v centru Prahy převážně s klasickými brusičskými technikami, které cizinci říkají „jsem typické české sklo“. Jsou zajímavé a originální firmy i jednotlivci, kteří by měli vytvářet důstojný obrázek České republiky pro širší veřejnost. Věřím, že je to jen otázka času.

Preciosa kombinuje umění starých sklářů s novými postupy a technologiemi.

Proč si myslíte, že - na rozdíl od zahraničí - české firmy tolik neoslovují mladé české autory a často čekají, až budou mít jméno?
Adam Tureček: Pro malé firmy bez mezinárodně známé značky je patrně z pohledu marketingu jednodušší použít již jiné známé značky, tedy jména „designových star“, než riskovat možnou neprodejnost sebelepšího návrhu. Je ale nutné říct, že to není obecně platné pravidlo a mnoho firem naopak nová jména sama vyhledává. Dalším činitelem v tomto směru jsou také různé „společenské vazby“ jako ostatně ve všech oborech lidské činnosti.

Martin Přibík: To nevím, ale až budu mít jméno, tak slibuju, že budete první, kteří se to dozví. Zatím jsem ještě mladý a nadějný, ale za tři roky už budu starý a zkušený, tak třeba toho pak budu vědět více.

Miloš Pexa: Důvody mohou být dva. Ten první je, že zde může být určitá garance ve vzbuzení zájmu společnosti tím, že firma vytvoří něco s designérem, který na našem poli už něco znamená. Ten druhý, že mít jméno, znamená zkušenosti a léta praxe v designu. Vypovídá to o kvalitě práce a o tom, co můžeme od zkušeného designéra očekávat.

Petr Kořínek: Zdá se mi, že české firmy sází na „jméno“. Je to určitě škoda, protože je zde mnoho nevyužitých talentů (stačí se podívat na české vysoké umělecké školy).

Tomáš Hovorka: Lidé obecně, a to nejen v Čechách, ale i v Evropě daleko víc důvěřují lidem, kteří jsou oceňováni odborníky. Je to mnohem jednodušší alternativa, než ta, že si máte vytvořit svůj vlastní názor. Pro samotné firmy znamená investice do takového člověka daleko nižší riziko. Jde pořád o obchod a tato verze je ulehčený marketing.

René Roubíček, váza Trendy, Moser

Mladí designéři

Martin Přibík

Po studiích oboru Multimédia a design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně založil ateliér produktového a průmyslového designu Futuree v Karlových Varech.

Tomáš Hovorka

Absolvent VŠUP Praha, v současnosti působí jako designér a asistent výtvarníka a designéra Ronyho Plesla. Soutěže Becherovka – Pohár českých designérů se účastní již potřetí, přičemž je to také jeho třetí účast ve finále.

Miloš Pexa

Student posledního ročníku oboru Produktový design na Fakultě umění a designu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Působí v oblasti produktového designu, grafického designu a v oblasti celkového corporate image firem a organizací. Vlastní designérské výstupy také realizuje.

Adam Tureček

Vítěz 4. ročníku soutěže Becherovka – Pohár českých designérů a absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze se pravidelně od roku 2006 účastní českých i zahraničních výstav. V roce 2011 se stal vítězem národního kola mezinárodních cen EDIDA (Elle Deco International Design Awards) v kategorii nábytku. Momentálně je členem studia AAKKFOREVER.

Petr Kořínek

Absolvent oboru Produktový design na Fakultě umění a designu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Pracuje v oblasti designu.