Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České sklo obdivují a kupují v zahraničí, Češi vidí často jen cenu

  1:00aktualizováno  1:00
Kdyby Češi podporovali české sklo stejně jako české pivo, české sklárny by nestačily vyrábět. Naštěstí v zahraničí je o práci českých sklářů velký zájem. Proč si ale nedopřát české „rodinné stříbro“ právě v Česku?

Ručně broušená lampa od Lukáše Jabůrka | foto: Moser

Zatímco ve Skandinávii nakupují spotřebitelé především místní výrobky, v Česku lze použít staré přísloví: doma není nikdo prorokem. Proto také tuzemští výrobci skla houfně vystavují třeba na veletrhu Ambiente ve Frankfurtu nad Mohanem, kam přijíždějí desítky tisíc zájemců (průměrná návštěvnost se pohybuje kolem 140 tisíc). Z 51 českých zástupců jich většina vystavovala právě sklo.

BOMMA - ručně foukané sklenice z křišťálového skla  jsou dokončeny pomocí sofistikované tvarovací technologie a brousících nástrojů.

BOMMA - ručně foukané sklenice z křišťálového skla jsou dokončeny pomocí sofistikované tvarovací technologie a brousících nástrojů.

„Vyvážíme většinu produkce, 90 až 95 procent jde na export,“ taková slova byla slyšet často. Toto hodnocení zní skvěle, ale situace může být brzy jiná.

„Celkově byla cítit mírná nervozita a méně optimismu než v předchozích letech,“ hodnotí situaci Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Hlavní důvod? Mnohé souvisí s politickou situací. Když před pěti lety přišlo „africké jaro“, přišli zejména čeští výrobci lustrů a skla o milionové zakázky. Dnes výrazně ubývá zakázek z Ruska, Irák či Jordánsko se sice vracejí, ale nakupují opatrně. Třeba firma Crystalite Bohemia by patrně nebýt propadu v Rusku překonala v roce 2015 miliardovou hranici obratu.

Není se tak čemu divit, že tuzemské firmy hledají další trhy. Daří se jim. Třeba právě společnost Crystalite Bohemia si na začátku roku otevřela vlastní showroom přímo v New Yorku.

„Zájem je zatím velmi slušný,“ hodnotí rozjezd zastoupení jeho vedoucí, Patrik Petr, “pokud vím, jsme jediní, kteří si zde otevřeli vlastní prodejnu.“ Sklárnám této značky se daří i v Brazílii, tedy hodně daleko od válečných konfliktů.

Řada Grace (Crystalex Bohemia) je zdobena unikátní technologií - pantographem, kterou čeští skláři používají již více než 150 let.

Řada Grace (Crystalex Bohemia) je zdobena unikátní technologií - pantographem, kterou čeští skláři používají již více než 150 let.

Vítěz v kategorii Designér roku: Olgoj Chorchoj,  kolekce svítidel TIM (výrobce Bomma)

Vítěz v kategorii Designér roku: Olgoj Chorchoj, kolekce svítidel TIM (výrobce Bomma)

V Česku se stále argumentuje cenou zboží. Proč si kupovat českou sklenku za 100 korun (nebo za pět set), když ji IKEA nabízí za 25 korun? Jenže při troše snahy zájemce zjistí, že na e-shopech českých výrobců lze pořídit kvalitní nápojové sklo už za 29 korun za kus, a to z krystalínu, kvalitního křišťálového skla.

Může se hodit

Rezidence Golf Hostivař

Rezidence Golf Hostivař - moderní uzavřené rezidenční bydlení u golfového areálu.

Více bytů k prodeji na Reality.iDNES.cz.

To se navíc vyrábí z tuzemských surovin a má všechny zdravotní atesty. A na rozdíl od levných dovozových sklenic se při častém mytí v myčce „nezakalí“.

„Vyrobit kvalitní nápojové soubory, a to i u strojové výroby, je totiž velmi obtížné,“ upozorňuje kurátor Petr Nový. Obrovskou roli hraje zkušenost sklářů. To pomohlo i novoborskému Crystalexu. Po krachu v roce 2009 nikdo nevěřil, že se opět vrátí. Za pět let s novými majiteli a vedením však dosáhl miliardového obratu, vyváží přibližně do 60 zemí. V Česku však zůstává jen kolem deseti procent výroby.

Sběratelé cen určují trendy, dodávají však cizím

Fotogalerie

Kdyby se měly vypočítávat ceny, které získala značka Bomma za poslední roky, byl by to hodně dlouhý soupis.

Z firmy Bohemia Machine, která původně vyráběla a velmi úspěšně vyvážela moderní stroje a technologie pro sklářskou výrobu, se časem stal i výrobce designových výrobků.

V roce 2012 se ve Světlé nad Sázavou otevřela nová pec, od roku 2002 první v republice.

Z počátečních písmen výrobce strojů se stala značka Bomma, pro kterou navrhují přední čeští i zahraniční návrháři. Návrhy Maxima Velčovského zamířily do muzea moderního umění MoMA, kolekce od Františka Víznera do MAD, Museum of Arts and Design.

Právě kolekce nápojového skla a mís Františka Víznera jsou „rodinným stříbrem“ značky, jenže letos zářily (kromě vlastní expozice Bomma a výstavy trendů) také na stánku značky Rosenthal.

„Mají velkou distribuční síť, proto je pro tohoto odběratele vyrábíme,“ prozrazuje Jiří Trtík, ředitel společnosti Bohemia Machine. Takže až si koupíte u Rosenthalu krásné sklenice s dokonalým brusem, mohly by být právě z Česka. Těžko však za české peníze...

Jiří Pelcl, kolekce Stone pro BOMMA

Jiří Pelcl, kolekce Stone pro BOMMA

Bomma, limitovaná kolekce váz a mís Františka Víznera

Bomma, limitovaná kolekce váz a mís Františka Víznera

Bomma letos hodně bodovala i v soutěži Czech Grand Design, byla nominována na Výrobce roku, s jejich výrobky se prezentovali i vítězové kategorie Designér roku, studio Olgoj Chorchoj. To získalo nominaci, kromě jiného, za lustry a poklopy Tim právě pro značku Bomma.

Bomma si už také zvykla na to, že ji kopírují v zahraničí. Letos se však na Ambiente setkali s napodobeninami lustrů Tim dokonce u českého výrobce.
„Šli jsme se podívat, ale byly to tak špatné falzifikáty, že jsme nad tím jen mávli rukou,“ prozrazuje Jiří Trtík.

Tradice v novém

Podobně nad věcí mohou být naštěstí ve sklárnách Moser. Karlovarský producent už dávno nenabízí pouze slavné nápojové sady Splendid, Maharani nebo Paula.

Spodní bloky rámečků Tangram od Jana Čtvrtníka jsou ručně broušené a ručně leštěné do vysokého lesku. Vyrábí Moser.

Spodní bloky rámečků Tangram od Jana Čtvrtníka jsou ručně broušené a ručně leštěné do vysokého lesku. Vyrábí Moser.

Šéfdesignér značky, Lukáš Jabůrek, má velmi blízko k modernímu pojetí, pro něž získává i další externí autory. Třeba Jana Čtvrtníka, který navrhl jednoduché fotorámečky Tangram.

„Byly inspirovány prastarou čínskou hrou Tangram. Geometrické tvary tangramu jsem protáhl do třetího rozměru a začal si pohrávat s několika trojhrany a kvádry a tvořil z nich jiné kvádry a krychle. Diagonálami a ostrými úhly a jejich natáčením a přisazováním jsem vytvořil barevnou hru průhledů a barevných přechodů,“ popisuje Jan Čtvrtník.

S moderními tvary pro Moser přišel i Milan Knížák. Skleněné plastiky Eggs Lukáše Jabůrka byly všechny prodané už během veletrhu, ani jedna však neputovala do Česka.

Soubor váz a mís Carrara je dekorovaný broušenými čočkami, které zvýrazňují jedinečnou optiku a jemnost. Kromě křišťálových šedých podstavců se soubor vyrábí i v kombinaci s kvalitním mramorem Carrara.

Soubor váz a mís Carrara je dekorovaný broušenými čočkami, které zvýrazňují jedinečnou optiku a jemnost. Kromě křišťálových šedých podstavců se soubor vyrábí i v kombinaci s kvalitním mramorem Carrara.

Moser letos také předvedl řadu lamp, včetně lampy Stephanie z roku 1910 až 1913. „Vyráběly se u nás už dávno, teď jsme je jen vrátili na trh a přidali další, včetně dekorativních lamp s LED zdroji,“ prozrazuje Lukáš Jabůrek.

České sklárny se vůbec hodně prosazují právě se svítidly, třeba Kavalierglass Sázava vsadil na mladé designéry ze studia Dechem, ti se nechali inspirovat laboratorním sklem. Jejich kolekce se tak pravidelně prezentují právě na Ambiente.

Společnost Kavalierglass, oceněná titulem Výrobce roku Czech Grand Design 2014, pokračuje ve spolupráci se studiem DECHEM a rozšiřuje kolekci Laboratory Lights   o svítidla ve tvaru Petriho misky.

Společnost Kavalierglass, oceněná titulem Výrobce roku Czech Grand Design 2014, pokračuje ve spolupráci se studiem DECHEM a rozšiřuje kolekci Laboratory Lights o svítidla ve tvaru Petriho misky.

Vedle velkých firem však dobře fungují i ty malé. „Například ateliér Evans se svým barevným sklem je hodně zajímavý,“ dává tip kurátor Nový.

Je velká škoda, že padl projekt ZIBA, Muzeum současného českého skla v pražské Živnobance. České sklo se tak musí hledat po různých designových výstavách. Paradoxně největší reprezentativní přehlídku českého skla lze tak nalézt právě ve Frankfurtu. Nebo v muzeích.





Nejčtenější

Autoři si od zdvihacího domu slibují, že vyřeší bytovou krizi.
Dům, který se povodně nebojí. Za pět minut se zvedne 1,5 metru nad zem

Rodinný domek se speciálními mechanickými zvedáky je dílem britské stavební společnosti Larkfleet Group. Ta vytvořila revoluční dům těžký 72 tun, ve kterém se...  celý článek

V bytě se uplatnily i staré rodinné kousky jako památka na italského dědečka.
V bytě nenechali nic na původním místě. Jak se bydlí s Italem

Odejít z velkého bytu na Vinohradech do poměrně malého bytu 3+kk v Podolí zní docela neuvěřitelně. Přesto to rodina s dvěma malými dětmi udělala. Svou...  celý článek

Náklady na celý dům bez vody jsou přibližně 16 800 korun (topení, ohřev vody,...
Postavili si úsporný dům u Olomouce. Náklady vyjdou na 17 tisíc ročně

Radomír se před několika lety vydal na zkušenou do Spojených států, kde se věnoval práci se dřevem. Získané znalosti zužitkoval při stavění svého rodinného...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.