Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Palermo byl šok. Z lákavého bydlení se vyklubala prapodivná díra

  1:00aktualizováno  1:00
Do Palerma jsem odjela na podzim roku 2016 na několikaměsíční studijní stáž. Bydlení jsem začala hledat dva měsíce předem přes agenturu. V nabídce byly pouze dva byty. Rezervovala jsem si ten lepší. Při příjezdu však na mě čekala špinavá díra, píše Katka do seriálu Češi v zahraničí.

Odpad se může dle nařízení města vynášet pouze od 18 do 22 hodin. | foto: archiv autorky

Ubytování v italském Palermu jsem si zajistila přes studentskou agenturu. Měla jsem s ní v minulosti dobrou zkušenost. Tentokrát jsem se spálila.

V půlce semestru moc velký výběr nebyl, to je pravda, každopádně na webu jsem našla skvěle nafocený byt, který byl kompletně vybavený. Realita byla úplně jiná. Majitel tvrdil, že mnou objednaný byt v prvním patře je již obsazený a nemůže mi ho poskytnout. Nabídl mi jiný, v přízemí nad garážemi. Můj apartmán velký 20 metrů čtverečních není vůbec vhodný na delší pobyt, natož ke studiu a práci.

Předem jsem však zaplatila agentuře kauci 430 eur, poplatek 40 eur, pak nájem dalších 430 eur a 120 eur za energie. Celkem tedy 1 020 eur, v přepočtu 27 744 korun.

Fotogalerie

Apartmán je ve staré části města Kalsa na Piazza Marina u Tyrhénského moře, sousedí s kostelem, takže zvony zvoní od rána do noci. Na burácení zvonů jsem si časem zvykla, jsou to takové hlučné kukačky. Díky nim si nemusím nařizovat budík, odbíjí totiž každou hodinu.

Jednoduchá okna a chybějící dřevěné okenice moc netlumí. Na oknech nejsou žádné závěsy ani záclony. Soukromí tedy není žádné. Vyrobila jsem si provizorní závěs z umělohmotného ubrusu, co zakrýval stůl. Odmítám do bytu cokoliv kupovat.

Také to není slíbený nekuřácký pokoj, deky jsou propálené od cigaret, a když zavřu okna, tak je cítit cigaretový pach.

Největší šok jsem měla ze sprchy. Je to mobilní plastový sprchový kout, design má úplně stejný jako mobilní záchody na festivalech. Uvnitř je přilepené zrcadlo a na jednom šroubku visí zrezavělé držátko. Když se pohnu, tak se celá plastová sprcha rozhoupe a dno se trošku prošlapává, dveře netěsní. V koupelně mám vždy potopu. Povedená je i baterie u umyvadla. Při spuštění crčí malý proud vody vodorovně, takže je člověk hodně zlitý. Zrcadlo nad umyvadlem je také částečně zakalené.

Pračka zabudovaná v kuchyňské lince sice moc neodstřeďuje a ve spodní části je rez, ale funguje. Nemusím tedy chodit do prádelny.

V údajně plně vybaveném apartmánu, jak bylo inzerováno, není ani jeden nůž. Kdybych to věděla, vzala bych si z domova alespoň rybičku.

Majiteli jsem veškeré závady nahlásila, bohužel vůbec nic nechce uznat. Rozkládací sušák na prádlo je rozlomený na několika místech.

Majiteli jsem veškeré závady nahlásila, bohužel vůbec nic nechce uznat. Rozkládací sušák na prádlo je rozlomený na několika místech.

Vyrobila jsem si provizorní závěs z umělohmotného ubrusu co zakrýval stůl. Odmítám do bytu cokoliv kupovat.

Vyrobila jsem si provizorní závěs z umělohmotného ubrusu co zakrýval stůl. Odmítám do bytu cokoliv kupovat.

Dalším problémem je absence jakékoliv šatní skříně, přestože je apartmán koncipovaný pro čtyři osoby. Na malém prostoru jsou totiž dvě manželské postele, ale bohužel s neuvěřitelně proleželými matracemi a uvolněným čelem. Nakonec jsem našla ve stěně vestavěnou úzkou skříňku s prknem a na něm řadu propálených nevábných dek. Pod prknem pak husté pavučiny.

Dále je tu rozkládací drátěný sušák na prádlo rozlomený na několika místech, takže už nejde používat, židle s urvanými opěradly chytře opřené o zeď, plynový sporák bez sirek/zapalovače, žádná mikrovlnka, trouba, rychlovarka apod.), tak jsem si nemohla ráno udělat ani kafe. Sehnání sirek/zapalovače se nakonec ukázalo jako lehký oříšek.

V supermarketech je neměli a nikdo mi nebyl schopen poradit, kde je nějaká trafika. Ve vedlejší ulici je benzínka, říkala jsem si, že to zkusím tam. Ale nebyla tam žádná prodejna spojená s kasou, pouze pidibudka jako při platbách silničních poplatků.

Asi po kilometru chůze po větší ulici jsem trafiku našla, ale ouha, bylo půl druhé a mezi 13 až 16 hodinou je zavřeno kvůli siestě. Nakonec jsem jednu otevřenou, kde je nonstop sázková kancelář, našla. Tak už si konečně můžu udělat kafe.

Všude kolem je stará zástavba, téměř na každém rohu kostel, všude rozbořené zdi s dírami od bombardování z druhé světové války, kde jsou nacpané odpadky, které se válí také různě po ulicích. Někdy to dost zapáchá. Celkově je zde vše velmi zanedbané, špinavé a trošku odpudivé.

Také to není slíbený nekuřácký pokoj, deky jsou propálené od cigaret a když zavřu okna, tak je cítit cigaretový pach.

Také to není slíbený nekuřácký pokoj, deky jsou propálené od cigaret a když zavřu okna, tak je cítit cigaretový pach.

Ukázalo se, že do apartmánu zatéká. V noci hodně pršelo, louže byla v koupelně a voda byla i na okenním parapetu. Také mám obrovskou prasklinu ve vchodových dveřích, takže vidím světlo na chodbě, ale už se tomu směju, jinak bych se zbláznila.

Problémem jsou také pravidelné noční práce. Soused bez problémů zapne v půl desáté večer příklepovou vrtačku a hodinu se s ní ohání. Prosby nepomáhají.

Protože se mi v bytě již kupil odpad, zeptala jsem se sousedky, kde mají popelnice. Řekla mi, že kontejner je uprostřed náměstí, ale odpadky se do něj, dle nařízení města, smí vyhazovat pouze od 18 do 22 hodin. Nedávno jsem ale zahlédla staršího muže, jak jde vynášet koš již v poledne. S nařízením města si zřejmě lidé hlavu nelámou.

Shrnu-li to, vybavení dřevěné chatičky na Orlíku je lepší, věci jsou tam funkční a je tam i dostatek nádobí, zde je pouze: jeden hrnek, dvě skleničky, žádná skříň, smrad, špína, hluk a spousty rozbitých věcí. Majiteli jsem veškeré závady nahlásila, bohužel vůbec nic nechce uznat.

Na druhou stranu vzdát to hned umí každý, tak se kousnu a zkusím to dát i přes tu počáteční nepřízeň a velký „kulturní“ šok. Podobný zážitek bych doporučovala všem českým nespokojencům. Doma se máme skutečně po všech stránkách nad poměry.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.