Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěli činžovní dům, málem dostali katedrálu s podzemním parkovištěm

  1:00aktualizováno  1:00
Kamenolom, plastické delirium… Bytový dům Antoni Gaudího Casa Milà v Barceloně už více než sto let vzbuzuje obrovské emoce, autor skončil i u soudu.

Všechno začalo docela nevinně: barcelonský aristokrat Pere Milà Camps chtěl pro svou manželku Rosarii Segismónovou dům, který by byl oslavou proslulosti jeho rodiny. Tedy obrovitý.

Proto si vyžádal činžovní dům, v němž by jejich soukromý byt zaujal impozantní prostor. Ten také dostal, celé jedno podlaží, a to 1 600 m2 plochy. Nájemní byty, vždy čtyři na podlaží, mají každý 400 m2.

Gaudí koncipoval svou stavbu jako lidské tělo pokryté kůží, tu představovaly

Gaudí koncipoval svou stavbu jako lidské tělo pokryté kůží, tu představovaly kameny.

K výrobě balkonových zábradlí byl použit železný odpad.

K výrobě balkonových zábradlí byl použit železný odpad.

Přesto vztah mezi autorem a zadavatelem zůstával velmi napjatý. Traduje se, že když v roce 1910 (stavět se začalo o čtyři roky dříve) navštívili manželé staveniště, pocítili něco mezi sklíčeností a vztekem.

Nakonec skončili u soudu pro nezaplacení celého honoráře. Prohráli. Jenže Gaudí, jakmile dostal peníze, všechny věnoval klášteru. Šlo mu o princip.

Příběhu neuvěřitelného domu, který je dnes jednou z největších atrakcí Barcelony, je věnován další díl francouzského seriálu Architektura (ČT2 v sobotu 2. června v 13:55) s příznačným názvem: Absolutní dílo.

Žádné pravé úhly

Fotogalerie

Vše vlastně začalo v roce 1860, kdy vznikl Le plan Cerdà (po svém autorovi) na přestavbu Barcelony. Prorazily se široké bulváry, nové třídy se křížily v pravých úhlech. Prostě měla vzniknout světová metropole.

A Antoni Gaudí si na hlavní tepně klidně "střihne" šestipodlažní budovu, kde místo pravého úhlu použil měkce uťatou vlnící se stěnu a na zábradlí balkonů zvolil železný odpad.

Kostru budovy tvoří pilíře, průčelí pak není nosnou zdí, ale pouze jakousi oponou ze surového vápence. I proto mu začali obyvatelé Barcelony posměšně říkat La Pedrera, což v katalánštině znamená kamenolom.

Zde byly původně garáže.

Zde byly původně garáže.

Až divadelní ráz však nesmí mást, Casa Milà nabízí spoustu technických vymožeností, mimo jiné i jedno z prvních podzemních parkovišť v Evropě, nad nímž se nese kovová struktura tvořená centrální korunou a trámci. Gaudí zde využil inspiraci ze stropu krypty barcelonské katedrály. Později se tento prostor přebudoval na konferenční sál.

Dům je vlastně dvojitá budova s dvěma vnitřními dvory či spíše nádvořími v nálevkovitém tvaru, takže každý byt má výhled na ulici i do dvora. K bytu majitelů vedou hned dvě schodiště, ale jinak zde fungují dva velké výtahy, které velikostí připomínají spíše hotelové zdviže.

Menší úniková schodiště slouží v zadních částech domu jen pro služebnictvo.
Místo střechy zvolil Gaudí impozantní terasu, opět obrovský zdroj sporů nejen s majiteli, ale i s úřady. Podle nich byla totiž příliš velká. Aby ji obhájil, musel v něčem ustoupit, a tak se zde objevila zábradlí, která do té doby odmítal.

Pohled na horní terasu

Pohled na horní terasu

Dům, nebo katedrála?

Dodnes udivuje terasa svými větracími šachtami, komíny, zásobníky vody i horní částí výtahových šachet. Vše působí spíše jako sochy než stavební prvky. Měla zde být dokonce 25 metrů vysoká socha milosrdné Panny Marie a dva andělé, toho se ale majitelé báli. Nechtěli přece katedrálu, ale bytový dům…

Spory s klienty (dokonce se staly vděčným námětem pro satirické časopisy) Gaudího tak poznamenaly, že se už nikdy neodhodlal přijmout nabídku "civilního" zákazníka a věnoval se již výhradně pouze církevním stavbám, zejména katedrále Sagrada Familia.

Antoni Gaudí

• 25. června 1852 v Reusu u Tarragony jako páté dítě kováře Francesca Gaudího a Antonie Cornetové.
Po plicní infekci se u něho vyvinula revmatická artritida, takže občas ani nemohl chodit.V letech 1863 až 1868 studoval v církevní škole Colegio de los Padres Escolapios, vynikal pouze v geometrii. Fascinovala ho příroda, to je vidět třeba na balkonech připomínajících chaluhy (Casa Milà) či na sloupech připomínajících stromy (Güellův park).

Roku 1869 odjel s bratrem do Barcelony, kde začal studovat na přírodovědecké univerzitě a pak architekturu na Escola Provincial d'Arquitektura; 15. března 1878 získal diplom architekta.

V roce 1878 navrhl svůj první dům (Casa Vincens). Nesnaží se napodobit žádný styl, je zcela originální. Získal si mecenáše Eusebia Güellu, díky kterému mohl vytvořit řadu svých děl.

V roce 1883 začal svůj vrcholný projekt, dosud nedostavěnou katedrálu Sagrada Familia. Jeho posledním přáním bylo, aby se postavila pouze z darovaných peněz. Předpokládaný termín dostavby je tak rok 2026. Je to symbolické, zemřel totiž 10. června 1926.

Horní část výtahových šachet vypadá jako monumentální sochy.

Horní část výtahových šachet vypadá jako monumentální sochy.



Témata: Bydlení , Socha


Nejčtenější

Konstrukce domu, postavená na železobetonové základové desce, je z...
Svépomocí si postavil pasivní dům plný technických vychytávek

Majitelé si přáli pasivní dům, ale zároveň nechtěli slevit ze svých požadavků na funkční i estetické prvky, které se s pasivními standardy právě neslučují,...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Gramofon G3 ClassiC z habru. Krása a struktura tohoto českého dřeva autory...
Gramofon slouží v interiéru jako socha aneb terapie vinylovou deskou

Dokonalý zvuk a krása jako přidaná hodnota reprezentují výrobky rodinné firmy 440 Audio, kterou založil Tomáš Jiráček. Zejména nová řada gramofonů Art působí v...  celý článek

Na ulici hledí strohá betonová fasáda, s černým vchodem a rámem balkonu.
Zepředu nic moc. Zezadu neuvěřitelný dům pro rodinu plný překvapení

Pařížský domek si hraje s okolím. Za skromnou uliční fasádou se skrývá přívětivé nádvoří a s ním překvapení, rodinný městský dům pokračuje dalším, větším a...  celý článek

Na začátku každého nového dne najdou majitelé chytré pračky své prádlo čisté,...
Chytrá pračka vypere i vyžehlí. Návrhářka se inspirovala toustovačem

Designérka Jiyeun Yoonová z Jižní Koreje přišla s úžasným nápadem. Navrhla chytrou pračku Pop-Up Laundry, která dokáže prádlo vyprat a rovnou jej i vyžehlí.   celý článek

Další z rubriky

Kolekce Cipher pro Lasvit od designové společnosti Yabu Pushelberg je...
Nejkrásnější lustry? Sklo je stále fenomén, kterému vládnou Češi

Najít na téměř 40 000 metrech čtverečních letošního milánského veletrhu svítidel Euroluce nejlepší produkty bylo opravdu obtížné. Čeští výrobci však rozhodně...  celý článek

Dřevěné chodníky jsou v surové naturální podobě, žádné olejíčky ani oživující...
Z opuštěné trati je poklad. Svěží zelený park přitahuje lidi jako magnet

Jsem zahradní architekt a rád čerpám inspiraci ve světě. Toulám se ulicemi a všímám si, jak města pracují se zelení ve veřejném prostoru. Letos jsem zamířil na...  celý článek

Celková užitná plocha přízemí je 78 metrů čtverečních, z toho má hlavní herna...
V přízemí činžáku je herna pro děti. Prvoplánovou řvavost nečekejte

Pražská architektonická dílna Nuance se ujala rekonstrukce prostoru bytového domu u Arbesova náměstí v Praze 5. Robert Hu a Pavlína Čermáková vytvořili z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.