Rodina měla před očima pozemek s krásným výhledem několik let. Dívala se na něj ovšem z oken paneláku. Protože poklidnou brněnskou čtvrť obývali již několik let a oblíbili si ji, využili možnost koupit si byt v moderním jednoduchém bytovém domě. Pořídili si 3+kk, ale ještě v průběhu stavby se rozhodli změnit dispozici a hlavně materiály nabízené ve standardu.
Jejich hlavní požadavek na nový domov – daný i předchozím malým panelákovým bytem – byl volný prostor, co nejméně nábytku a zejména kvalitní materiály podlah, které nebude nutné po pár letech používání měnit. Blízkost stávajícího bydlení umožňovala téměř denní potřebný dohled na kvalitu stavebních prací.
Nábytku minimum, úložných prostor hodně
Manželé měli jasnou představu o svém bydlení. Z předchozího bytu dokázali odhadnout, že malá koupelna, s níž počítal developer, pro rodinu s dětmi nebude stačit. Vadilo jim i to, že úložné prostory řeší pouze malá šatna na úkor předsíně a koupelny. V ložnicích se vůbec nepočítalo s ukládáním věcí do vestavěných skříní.
Oba manželé prostudovali spoustu časopisů a knih, hledali informace na internetu. Zadání pro architekta proto dokázali zformulovat velice přesně. Výsledné řešení dispozice bylo jasné po několika setkáních.
Protože jsou skříně zapuštěné do zdi, neobtěžují svou hmotností.
Navržené změny v dispozici vedly k větší otevřenosti a prosvětlenosti prostoru. Celý prostor se stal kompaktnějším, denní světlo je v bytě všudypřítomné. Otevřením a propojením prostoru se dostává dostatek světla i do předsíně, položené v hloubi bytu.
V předsíni i v ložnicích se vybudovaly niky pro budoucí vestavěné skříně. Toto řešení je sice dražší než zděná šatna, ale přineslo podstatné úspory prostoru a možnost pohodlného ukládání věcí i šatstva pro všechny členy rodiny.
Marmoleum na podlaze je příjemně teplé.
Úložné prostory jsou řešeny na míru. Korpusy tvoří červené lamino, na dvířka byla použita lakovaná březová dýha (hluboký mat). Jednoduchá madla skříní se otočením změní v háčky na odložení kabátů a bund, není třeba je ukládat dovnitř.
Koupelna se rozšířila. Vana zůstala sice malá, ale dvě umyvadla pomáhají úspěšně zvládnout ranní provoz před odchodem do práce a do školky. V koupelně i na WC je omyvatelný bílý nátěr OIKOS ultra satén mat, který lze opakovaně mýt - s malými dětmi k nezaplacení! Zařizovací předměty nesou značku JIKA, na obklad vany bylo zvoleno sklo (sítotisk bílá).
Koupelna evokuje pocit čistoty.
Posuvné dveře umožňují v případě potřeby společenský prostor oddělit od klidové části bytu s ložnicemi, aby děti nebyly rušeny návštěvou, která se zdržela.
Na míru vyrobená kuchyňská linka má lakovaná dvířka ve dvou odstínech šedi. Pro korpusy bylo zvoleno šedé lamino, které pokládám za praktičtější než bílé.
Pracovní šedá deska MAX deska je opatřena hliníkovou hranou, hliníkový je také sokl. Zadní stěnu za linkou tvoří bílé sklo - sítotisk - lepené na zdivo. Pracovní plochu osvětlují zářivky OPPLE za hliníkovou lištou. Oblé hrany zvolených madel kuchyňské linky neohrozí dětskou hlavičku při případném pádu.
Materiály se volily podle snadné údržby.
Nábytku je zatím velmi poskrovnu, stůl – tradiční IKEA – židle se pořídily ještě levněji, jde totiž o opravené kusy po babičce. Mladí manželé si chtějí bydlení nejdříve "osahat" a pak případně doplnit.
Materiály mají umět stárnout
Levné materiály ze standardní nabídky většiny developerů lze označit za nepřátelské. I zde bylo nutné je nahradit kvalitnějšími, které umějí důstojně stárnout.
Podlaha v obytných místnostech – v ložnicích a obýváku – byla vybrána dřevěná plovoucí, javor. Povrch je upraven tvrzeným olejem, který na rozdíl od laku dovoluje neztrácet kontakt s dřevěnou nášlapnou vrstvou. Dodatečné opravy podlahy jsou pak snadnější než při lakování.
V koupelně najdete praktickou průmyslovou stěrku (v neutrální a na trhu dostupné šedé), která vydrží jakékoli zacházení.
Zelená barva byt skvěle oživuje.
Sytě červené přírodní linoleum (marmoleum) v předsíni a v kuchyňském koutu představuje výrazný barevný akcent s velmi příjemným povrchem nenáročným na údržbu.
Velmi pečlivě jsme zvažovali řešení kuchyně a vestavěných skříní s vědomím, že se stanou téměř definitivní součástí interiéru. Ačkoliv je kuchyňská linka jen místem pro přípravu jídla, oko člověka pobývajícího v obytném prostoru na ní spočine poměrně často.
Proto jsem se kuchyni i jednotlivé detaily snažila řešit nenápadně a hlavně funkčně, s ohledem na snadnou údržbu, aby jednoduchost kuchyně působila samozřejmě a utilitárně. Pokusila jsem se o řešení kuchyně především praktické, v neutrálních barvách, nezastírajících užitkovost této části bytu.
Naopak výrazným barevným akcentem se staly posuvné dveře v jasně zelené barvě hravě odpovídající na červenou barvu podlahy. Otvíravé dveře včetně zárubní byly staženy do tónů šedi. Šatní skříně a vestavěné police jsou řešeny nenápadně a téměř konzervativně ve světlé březové dýze.
Veškeré barevné řešení mělo podtrhnou svěžest a čistotu řešení. Bylo nutné mít na paměti, že do interiéru s malými dětmi časem přibude velké množství barev, jež se stanou součástí obývaného interiéru: jasné barvy hraček, kuchyňské nádobí, jídlo, odložené oblečení, květiny…
Proto jsem se snažila množství barev, které budou pevnou součástí interiéru, raději omezit. Barvy jsme vybírali společně se členy rodiny. Nechali jsme si udělat vzorky a porovnávali jejich působení v různou denní dobu, dokonce i při rozličném počasí přímo v bytě.
Krásný výhled se nikdy neomrzí.
Světlé dřevo považovala celá rodina za samozřejmou součást svého bydlení, bílá a šedá byly vybrány jako neutrální barvy. Nejvíc pochybností doprovázelo výběr barvy ze vzorníku výrobce přírodního linolea.
Rodina se naštěstí nebránila barevným experimentům. Opatrný přístup k barvám se tak podařilo osvěžit tmavě červenou barvou linolea na podlaze a zářivě zelenou barvou posuvných dveří. Tato lehce provokativní kombinace rozhodně nepůsobí v interiéru konzervativně, ale naopak osobitě a svěže. Bílá a šedá zůstává neutrálním pozadím, které dává vyniknout ostatním použitým barvám.
Kontrola se vyplatila
Interiér bytu dělají také detaily. Toho si byla vědoma hlavně mužská část manželského páru, která měla i svou jasnou představu, jak musí vypadat.
Protože muž byl mnohem náročnější na provedení detailů než řemeslníci, raději si většinu výrazně namáhaných detailů dokončil sám - hliníkové lišty ukončující plovoucí podlahy, přechodové lišty jednotlivých povrchů a podobně.
Majitelé bytu vytvářeli bydlení pro sebe na míru, nic neponechávali náhodě. Přemýšleli o všech souvislostech i detailech. Podařilo se jim vytvořit osobité, pohodlné bydlení, které mohou postupně doplňovat podle nově vzniklých požadavků i finančních možností.
Původní stav
Nová dispozice
