Mladému grafikovi se podařilo získat byt podivně přestavěný, s oblouky a klenbami na všech nemyslitelných místech a divoce vymalovaný. K nastěhování rozhodně nelákal.
„V takových chvílích jsem vděčný za svou profesi, ke které patří i bohatá představivost. Když jsem prostor navštívil, okamžitě jsem si jej zamiloval. Soustředil jsem se jen na to, co by šlo udělat a jak by byt mohl vypadat za pár týdnů,“ svěřil se pro iDNES.cz András Húnfalvi.
Svou roli při finálním rozhodnutí o koupi sehrála i prestižní lokalita v centru Budapešti, kde Gutenbergův palác z přelomu 19. a 20. století stojí.
Za secesní fasádou paláce se v době dostavby, před první světovou válkou, skrývaly soukromé byty, které obývala maďarská elita. Na zvoncích se skvěla jména význačných spisovatelů, filozofů, architektů a intelektuálů. Na svou dobu velmi moderní stavba byla vyzdobená vitrážemi maďarského secesního umělce Miksy Rótha.
V domě byl technický i osobní výtah, krásná schodiště, společenský sál, knihovny, obchody a kavárny. Změna režimu v roce 1948 rázně uťala i tvůrčí atmosféru Gutenbergova paláce. Horliví úředníci rozdělili velké a luxusní byty na menší, znásobil se počet obyvatel, kteří byli na novou adresu přiděleni a nahlášeni.
V 90. letech minulého století se dům dočkal dílčích oprav. Třípokojový byt dnes lze v domě pořídit za sumu pohybující se v přepočtu mezi čtyřmi až pěti miliony korun.
András Húnfalvi se do přestavby třípokojového bytu o rozloze 96 metrů čtverečních pustil sám. Ačkoliv se nikdy před tím interiérovému designu nevěnoval, rozhodl se při práci zachovat stejné principy a pečlivost, s jakou postupuje na klientských zakázkách ve svém studiu. Do prostředí obdařeného vysokými stropy, velkými okny a tradičními kachlovými kamny, vnesl svěží skandinávský vánek.
Populární severský design zvolil nejen kvůli tomu, že je nyní moderní. Húnfalvi severoevropský styl vnímá jako praktický, jednoduchý a nadčasový, snadno kombinovatelný a přesto jedinečný a hravý.
András Húnfalvi se nechtěl svazovat stylovými konvencemi nebo mít pocit nucené dokončenosti - interiér se stále může vyvíjet. Nejdůležitější pro něj byly základní stavební práce, úprava stěn a štuků, dveří a oken a podlah. Vznikl jednotný a čistý prostor obývacího pokoje, tradiční obytné kuchyně, ložnice a pracovny. Všechny pokoje pohodlně propojuje denním světlem prosvícená velkorysá chodba. Hlavní vchodové dveře vedou na pavlač vnitřního dvora domu.
Barevnost je minimalistická: světlé podlahy navazují na bílé stěny, běloskvoucí jsou i dveře a okenní rámy. Dům spadá pod památkovou ochranu a zejména restaurátorské práce na historických dřevěných obkladech byly pod drobnohledem kontrol. V prosté šedobílé kombinaci je laděna i koupelna, zachována a zrestaurována zůstala původní dlažba na podlaze v předsíni i zelená kachlová kamna.
Byt si András Húnfalvi zařídil retro socialistickým nábytkem z blešáků a starožitnictví i moderními kusy. Nejdůležitější jsou pro něj drobnosti a umění, kterými se obklopil. Jako velký sběratel má téměř nekonečný seznam věcí, které neustále shání a které si ve svém okolí hýčká.
Sbírá unikátní kusy nádobí a servisů ze starých a zaniklých maďarských porcelánek, obrazy od svých přátel a zejména od mladé umělkyně Patrície Jagiczové, staré kuchyňské přístroje značky Braun a knihy, nejen ty, které jsou graficky zajímavě zpracované. Během práce na přestavbě se naučil mnohé o světle a do sbírek tak přibyly i jednoduché severské lampy a lustry.
„Na rekonstrukci jsem se opravdu nadřel a užívám si každou minutu strávenou doma,“ pochvaluje si dnes András Húnfalvi a dodává, že jedním z míst, kde bývá nejraději, je staré houpací křeslo značky Thonet v obývacím pokoji, ve kterém se skvěle čte. Konkurovat v oblíbenosti mu mohou snad jen jídelní židle od stejného výrobce.