Mladému grafikovi se podařilo získat byt podivně přestavěný, s oblouky a klenbami na všech nemyslitelných místech a divoce vymalovaný. K nastěhování rozhodně nelákal.
„V takových chvílích jsem vděčný za svou profesi, ke které patří i bohatá představivost. Když jsem prostor navštívil, okamžitě jsem si jej zamiloval. Soustředil jsem se jen na to, co by šlo udělat a jak by byt mohl vypadat za pár týdnů,“ svěřil se pro iDNES.cz András Húnfalvi.
Svou roli při finálním rozhodnutí o koupi sehrála i prestižní lokalita v centru Budapešti, kde Gutenbergův palác z přelomu 19. a 20. století stojí.
Za secesní fasádou paláce se v době dostavby, před první světovou válkou, skrývaly soukromé byty, které obývala maďarská elita. Na zvoncích se skvěla jména význačných spisovatelů, filozofů, architektů a intelektuálů. Na svou dobu velmi moderní stavba byla vyzdobená vitrážemi maďarského secesního umělce Miksy Rótha.
V domě byl technický i osobní výtah, krásná schodiště, společenský sál, knihovny, obchody a kavárny. Změna režimu v roce 1948 rázně uťala i tvůrčí atmosféru Gutenbergova paláce. Horliví úředníci rozdělili velké a luxusní byty na menší, znásobil se počet obyvatel, kteří byli na novou adresu přiděleni a nahlášeni.
V 90. letech minulého století se dům dočkal dílčích oprav. Třípokojový byt dnes lze v domě pořídit za sumu pohybující se v přepočtu mezi čtyřmi až pěti miliony korun.
András Húnfalvi se do přestavby třípokojového bytu o rozloze 96 metrů čtverečních pustil sám. Ačkoliv se nikdy před tím interiérovému designu nevěnoval, rozhodl se při práci zachovat stejné principy a pečlivost, s jakou postupuje na klientských zakázkách ve svém studiu. Do prostředí obdařeného vysokými stropy, velkými okny a tradičními kachlovými kamny, vnesl svěží skandinávský vánek.
Populární severský design zvolil nejen kvůli tomu, že je nyní moderní. Húnfalvi severoevropský styl vnímá jako praktický, jednoduchý a nadčasový, snadno kombinovatelný a přesto jedinečný a hravý.
András Húnfalvi se nechtěl svazovat stylovými konvencemi nebo mít pocit nucené dokončenosti - interiér se stále může vyvíjet. Nejdůležitější pro něj byly základní stavební práce, úprava stěn a štuků, dveří a oken a podlah. Vznikl jednotný a čistý prostor obývacího pokoje, tradiční obytné kuchyně, ložnice a pracovny. Všechny pokoje pohodlně propojuje denním světlem prosvícená velkorysá chodba. Hlavní vchodové dveře vedou na pavlač vnitřního dvora domu.
Vybral si byt ve sto let staré secesní budově, kterou si nechali postavit mistři cechu tiskařského a nazvali ji po svém profesním idolu: Palác Gutenberg.
Barevnost je minimalistická: světlé podlahy navazují na bílé stěny, běloskvoucí jsou i dveře a okenní rámy. Dům spadá pod památkovou ochranu a zejména restaurátorské práce na historických dřevěných obkladech byly pod drobnohledem kontrol. V prosté šedobílé kombinaci je laděna i koupelna, zachována a zrestaurována zůstala původní dlažba na podlaze v předsíni i zelená kachlová kamna.
Byt si András Húnfalvi zařídil retro socialistickým nábytkem z blešáků a starožitnictví i moderními kusy. Nejdůležitější jsou pro něj drobnosti a umění, kterými se obklopil. Jako velký sběratel má téměř nekonečný seznam věcí, které neustále shání a které si ve svém okolí hýčká.
Sbírá unikátní kusy nádobí a servisů ze starých a zaniklých maďarských porcelánek, obrazy od svých přátel a zejména od mladé umělkyně Patrície Jagiczové, staré kuchyňské přístroje značky Braun a knihy, nejen ty, které jsou graficky zajímavě zpracované. Během práce na přestavbě se naučil mnohé o světle a do sbírek tak přibyly i jednoduché severské lampy a lustry.
„Na rekonstrukci jsem se opravdu nadřel a užívám si každou minutu strávenou doma,“ pochvaluje si dnes András Húnfalvi a dodává, že jedním z míst, kde bývá nejraději, je staré houpací křeslo značky Thonet v obývacím pokoji, ve kterém se skvěle čte. Konkurovat v oblíbenosti mu mohou snad jen jídelní židle od stejného výrobce.
