. Tuzemský zákazník je však přijímal - a doposud i přijímá - poněkud s rozpaky. To bylo například velmi jasně vidět u nábytku Exe, poprvé vystaveného před čtyřmi lety v Brně. Praktické solitéry byly určeny zejména pro mladé zákazníky, a tak si domácí výrobce dovolil kovový vzhled i kolečka u většiny kusů. Zatímco odborníkům se nový systém líbil, spotřebitelům se zdál příliš "technický".
Pohodlí na kolečkách
"Když zákazníkovi navrhnu solitér na kolečkách, bývá většinou nedůvěřivý. Argumentuje tím, že 'to bude ujíždět'a podobně," říká architektka Helena Fišárková, která patří k nejlepším tuzemským designérům. "Kolečka používám zejména tam, kde je třeba s nábytkem často manipulovat, aby měl člověk pohodlí a musel vynaložit co nejméně námahy. Za ideální pokládám kolečka pro pojízdné minibary, stolky pod televizory, nízké konferenční stolky nebo pracovní kontejnery, zejména od doby, kdy se začala běžně používat kolečka na kloubu, která umožňují jednoduchý pohyb do všech stran," tvrdí Helena Fišárková. Ráda vidí kolečka také u stolků do kuchyní, na nichž se jídlo připraví, a pak se rovnou "převeze" do jídelny nebo do obývacího pokoje. Poněkud skeptičtější je u skříní a jiných větších kusů, protože některé věci by měly mít podle ní v bytě své pevné místo. Diskutabilní je také použití koleček u dětského nábytku. "Když jsme pořídili nejstaršímu synovi, který chodil do třetí třídy, pojízdnou pracovní židli na kolečkách, netušili jsme, že se jeho o tři roky mladší bratr rozhodne udělat z ní cirkusového koně," poněkud trpce vzpomíná Marta Janáčková, matka tří synů z Prahy, "postavil se na židli a nejmladší syn dělal drezéra. Spravilo to sedm stehů. Při pádu si totiž syn rozbil hlavu o hranu palandy." Pojízdné židle či kontejnery proto architekti v pokojích malých děti nevidí rádi. Nenahraditelná jsou ovšem kolečka u postelí a pracovních stolů, které se v dětských pokojích zasouvají různě pod sebe, aby se ušetřilo místo. Vedle koleček jsou zde ještě vodicí lišty, a tak nábytek jezdí jen ve vymezených "kolejích".
Cestování po bytě
Existuje spousta okamžiků, kdy oceníte mobilní nábytek. Například móda velkých květináčů s nádherně vzrostlými exempláři dracén či cykasů má jednu nevýhodu. I pod nimi je někdy třeba podlahu uklidit. Slabá žena však těžko nadzvedne květník plný zeminy vážící rozhodně víc než pytel cementu. "Když uklízím, celá rodina se takticky 'vypaří'. Nechtěla jsem čekat na jejich návrat, a tak jsem keramický květináč popotáhla po podlaze sama. Výsledkem byly rýhy na nových parketách," vzpomíná Jana Suchopárková z Brna. "Parkety jsou natřené matným lakem, takže mě oprava stála několik tisíc korun. Protože firma musela přetřít podlahu v celém pokoji." V zahraničí se pro velké květiny běžně používají pojízdné podstavce. U nás malý podstavec na kolečkách nabízí pouze IKEA za necelých 400 korun. K velmi módním kusům nábytku patří už výše vzpomínané kuchyňské stolky, jež bývají kombinací řeznického špalku a servírovacího stolku. Můžete s nimi putovat kuchyní tam, kde je to pro vás nejpohodlnější. Pokud je nepoužíváte, mohou být "podstrčeny" jako pojízdný kontejner pod kuchyňskou pracovní desku. Hotové je pořídíte asi od pěti do dvaceti tisíc (to už jde o luxusní provedení z dovozu), ale vyrobit vám je může každý šikovný truhlář. Vhodné typy koleček totiž běžně nabízejí prodejci dovážející nábytkové kování. Ceny se podle provedení a velikosti běžně pohybují od 70 do 100 korun. Kolečka se používají také u pohovek, stolků či křesel (ta pak mívají vzadu "madlo" pro pohodlnější manipulaci), ale i u skříní. Velkou výhodou jsou kolečka u mobilních stolků pod počítač, který lze potom používat v bytě právě tam, kde máte momentálně klid na práci. Mobilní provedení je vhodné jak u malých typů, tak u velkých uzavíratelných skříní tvořících home office neboli domácí pracovnu. Cenové rozpětí bývá obrovské, přibližně od čtyř do sto tisíc korun.
- pátek 26. května 2000
