Byt musí dýchat historií

  • 9
Herec Jan Přeučil se proslavil mnoha filmovými i televizními rolemi. Ze svých angažmá se už třiatřicet let vrací na stejné místo - do rozlehlého vinohradského bytu. Sedmašedesátiletý Jan Přeučil je velmi vitální člověk. Žije moderním životem, ale jeho byt zůstává duchem v minulosti.

Pořídil si ho již před více než třiceti lety, zařízený v secesním stylu. A nechal ho tak dodnes.

Stěny obložené dřevem až ke stropu, starožitný nábytek, radiátory obložené kamenem tak, že vypadají jako krb, secesní jídelní stůl a židle - tak vypadá bydlení známého českého herce Jana Přeučila.

Rozlehlý byt získal pětisměnou. Tehdy byl rozdělen na dvě bytové jednotky, avšak herec je, ještě se svou první ženou Štěpánkou Haničincovou, spojil v jednu.

"Když jsme se s rodiči přestěhovali do Prahy, nejprve jsme krátce bydleli v Dejvicích. Pak jsem se ale seznámil se Štěpánkou a začali jsme hledat vlastní byt. Podali jsme si inzerát a našli tohle. Musím říct, že jsem prvním dechem řekl ano," vzpomíná Jan Přeučil.

Byt je v domě, který patřil židovské rodině. Jeden z jejích potomků ho získal v 90. letech zpět. "S naším panem domácím máme velmi dobré vztahy," pochvaluje si herec.

O domku nechce ani slyšet
V současné době žije s Janem Přeučilem v bytě jeho druhá žena Eva Hrušková. Znali se díky tomu, že paní Eva bydlela ve stejném patře proti němu. "Teď to tedy máme tak, že já s Evinkou bydlíme v mém bytě a tři synové naproti," vysvětluje herec.

Přestože bydlí Přeučilovi v centru, nestěžují si na žádný hluk. Okna z pracovny, ložnice a haly jsou totiž situovaná do klidné části Vinohrad, okna z kuchyně směřují do dvora. A z malého balkonku je nádherný výhled na Hradčany. "Tento byt je takové naše království. Nemáme žádnou chalupu, ani chatu. Raději vezmeme auto a jedeme se někam podívat," říká Jan Přeučil.

Kdysi sice vlastnil domek za Prahou, ale před pěti lety ho prodal. Není totiž typ člověka, který by v pátek naložil věci do auta, odjel na chalupu, aby se věnoval pěstování cibule, a v neděli se zase vrátil zpět.

"Jsem spokojený tak, jak to je. Kdybych měl třeba teď možnost koupit dům, neudělal bych to. Už jsem si to jednou vyzkoušel a stačilo to. Stálo to spoustu energie i peněz," tvrdí herec.

Secesní styl
Byt Jana Přeučila je opravdu velký, plný zákoutí, kompletně průchozí. "Je to tady jako dělané pro hospodyňku," říká Eva Hrušková a připravuje čaj do hrníčků z porcelánu. "V tolika šatnách, komorách a spížích se schová spousta věcí."

Charakter bytu v podstatě zůstává i dnes takový, jaký byl, když se sem herec před časem nastěhoval. Například chodba a hala jsou téměř nezměněné, a to včetně zařízení.

"Předchozí nájemníci tady nechali nějaký nábytek. Mně se to velmi líbí, a protože chci zachovat ráz secesního bytu, nechávám to, jak to bylo," vysvětluje Jan Přeučil.

Díra v okně
Po získání bytu přišel na řadu zajímavých věcí - na kazetové stropy, historické kliky, skryté zvonky. "Původně tady byly dvě kuchyně a kotelna s kotlem na koks. To jsme předělali na jednu kuchyň, jednu koupelnu, dvě pracovny, ložnici, halu, několik šaten, komoru a spíž. Také jsme vyměnili kotel za plynový," vyjmenovává Jan Přeučil.

Zachovány naopak zůstaly parkety, dřevěné obložení stěn a falešné krby kolem radiátorů. Tapety jsou sice nové, avšak podobné těm původním.

Přestože má obyvatel bytu rád staré věci, nevyhýbá se moderním prvkům. Například v hale, která je celá laděna do secese, se objevují novodobá díla současných umělců - například sochaře Olbrama Zoubka nebo váza od Bořka Šípka.

Během let přišel v bytě i na pár zajímavostí, jako je zvonek pro služku. Ten se mu však nepodařilo zprovoznit. Také v rámu jednoho z oken v pracovně je díra - prý od kulky ze srpna roku 1968, kdy se v Praze střílelo.

Nejraději je v pracovně
I když je byt prostorný, nejraději tráví čas Jan Přeučil ve své pracovně u psacího stolu, který si kdysi koupil na inzerát za pár korun. "Moc jsem neuvažoval o tom, jak pracovnu zařídit. Vznikalo to postupně," přiznává.

Každá místnost v bytě je jiná: pracovna spíše účelná a plná knih, suvenýrů z cest a dalších drobností, ložnice je vzdušnější, méně zařízená, laděná do bíla. "Je to kvůli světlému obložení radiátorů," vysvětluje Jan Přeučil.

Hala je naopak temná, především kvůli tmavému obložení stěn a černému secesnímu nábytku. Na stoličce u dveří stojí nádherný starý telefon. "Je to replika, kterou kdysi přinesl do divadla Jiří Bartoška. Říká: chtějí za to dva tisíce a já je nemám. Nechcete to někdo? A tak jsem ho koupil. Do dneška je funkční," chválí herec dobrý obchod, který udělal.

Každý den cvičí "pět Tibeťanů"
Jan Přeučil je aktivní člověk, doma každý den ráno cvičí. V koupelně si nejprve zkusí pár cviků na švédském žebříku, v pokoji na bílém koberci si pak dá "pět Tibeťanů".

"To je cvičení vycházející z jógy ovlivněné buddhistickými rituály. Jde o cviky na protahování celého těla. Jeden cvik je i na rozeznění hlasivek," vysvětluje herec. I když musí ráno vstávat brzy, nikdy cvičení nevynechá. "Prostě vstanu o chvíli dřív."

Jan Přeučil získal byt i s některými kusy starožitného nábytku, který zdobí halu. "Telefon je plně funkční, dodnes ho používáme," říká.

"Telefon přinesl kdysi do divadla Jiří Bartoška s tím, že je na prodej za dva tisíce. On na něj neměl, tak jsem si ho koupil. A funguje dodnes."

Nejhezčí místností je hala obložená dřevem, neboť herec ji zachoval ve stylu secese.

Pracovní stůl pořídil herec v bazaru. I když působí chaoticky, každá věc má na něm své místo.

Ložnici má Jan Přeučil laděnou do bíla. "Na koberci cvičím každý den pět Tibeťanů," říká.

Jan Přeučil tráví nejvíce času ve své pracovně. Má ji plnou nejrůznějších suvenýrů z exotických cest.