Zaplatit dva či tři miliony za nový byt si každý dovolit nemůže. Hypotéky jsou jen pro rodiny s vysokými příjmy. Ti, kteří je nemají, se smiřují s předraženými pronájmy. Málokdo z nich tuší, že nový byt lze i dnes získat na pořadník. Toto slovo zavánějící starými pořádky totiž dokázali někteří lidé proměnit v dobře a levně fungující realitu. Stačí, když se spojí aktivita lidí, úředníků i investorů.
Na výstavbu nových bytů totiž poskytuje stát dotace, a to až do výše 320 000 Kč na jednu bytovou jednotku. Tuto částku samozřejmě nedostává jednotlivec, ale obec. Když ta přidá své finance, může občan získat slušný nový byt třeba i za necelých 300 000 Kč, nebo dokonce úplně zadarmo. Pro srovnání částka 300 000 Kč se v Praze platí jako neoficiální odstupné za jeden až dva pokoje navíc při výměně dvou obecních bytů. U nové výstavby představuje 10 až 15 metrů čtverečních obytné plochy.
Návod pro nadšené
"Chceme, aby naše sídliště bylo nejkrásnější v Praze," tvrdí Vojtěch Voska z odboru bytového hospodářství v Újezdě nad Lesy v Praze 9 o sídlišti Rohožník II. V pořadníku tam mají přes sto žádostí o nový byt a spravují osmnáct let staré panelové sídliště se zatékajícími střechami, shnilými okny a zdmi, z nichž nekontrolovatelně utíká teplo. Rozhodli se k radikálnímu řešení. Na panelové domy přijdou do tří let střešní nástavby. Právě na ty lze získat 320 000 Kč státní dotace pro jeden byt. Další peníze dodá obec. Na novou výstavbu sice nemá, ale další peníze dodá z jiných zdrojů. Část bytů se prodá do osobního vlastnictví, u dalších si zájemci předplatí nájemné na několik let dopředu. Třetí část získají nemajetní a potřební lidé z pořadníku, zejména mladé rodiny s dětmi.
Malý, ale příjemný panelák
"Sídliště Rohožník má štěstí, protože ho tvoří tří- či čtyřpodlažní panelové domy, pro které jsou střešní nástavby naprosto ideální. Metr čtvereční obytné plochy tam lze pořídit do dvaceti tisíc," vysvětluje Zdeněk Králík z kroměřížské firmy SIS-SBN, která se na tento typ staveb specializuje. "Investor, kterým je v tomto případě obec, dává k dispozici vlastní pozemek včetně sítí, jsou zde vybudované silnice i chodníky. Při výstavbě nových bytů se navíc zateplí fasády, lidé se zbaví problémů se zatékajícími střechami, vymění se i stará okna. Celé sídliště získá díky sedlovým střechám jiný vzhled. Součástí uceleného projektu jsou i garážové domy a hřiště pro děti." Příběh jako z červené knihovny? Ne, pouze jasná představa lidí z obecního úřadu a stavební firmy o tom, co je možné udělat. "Stavební úpravy nám sníží investice určené na opravy chátrajících panelových domů na minimum. Ušetří i nájemníci starých bytů. Jen za první rok jim zateplení fasád přinese v průměru kolem 3500 korun v úsporách za topení. Je to důležité zvlášť v době, kdy se cena energie stále zvyšuje. Úřad se bude starat už jen o opravy uvnitř domů, protože fasáda, okna a střechy budou nové. Peníze, které tak ušetříme, nám umožní nezvyšovat nájemné," tvrdí Vojtěch Voska. V nízkých panelácích, v nichž se nemusí stavět drahé výtahy, je výstavba technicky, a tedy i finančně levnější. Podle Zdeňka Králíka jsou pro podobná řešení ideální i dvoupatrové obytné budovy - takzvané dvouletkové domy. Postavit na nich střešní nástavby a provést i další stavební úpravy lze za pět až sedm měsíců.
Aktivita jednotlivce
Nápad však nemusí vzejít jen od obecního úřadu. Například v Kyjově se několika tamním obyvatelům sen o novém a levném obecním bytě v loňském roce splnil. Pořídili ho v průměru za 270 tisíc korun. Bohumilu Žandovskému, podnikateli z Kyjova, se podařilo získat na svou stranu městský úřad i ministerstvo pro místní rozvoj. Dohromady mu přispěly více než půl milionem na jeden byt v hodnotě 1,2 milionu korun. "Na dalších asi 410 000 Kč moje firma požádala o bankovní úvěry. Zájemci o byt pak zaplatili v průměru něco málo přes čtvrt milionu korun," dodává Bohumil Žandovský. Samotnou výši činží nechtěl vytáhnout příliš vysoko, přestože mu vyhláška dovoluje trojnásobek regulovaných nájmů. "Nájemcům jsme vyměřili pouze dvojnásobek, tedy 25 korun za metr čtvereční," upřesňuje Bohumil Žandovský. Dispoziční právo na byty po dobu dvaceti let zůstalo obci, která 28 získaných bytů nabídla zájemcům podle pořadníku.
Bez záruky stavět nelze
Bohumil Žandovský do celého projektu vstupoval s nespornými výhodami - byl majitelem pozemku i původní budovy, kterou rekonstruoval. Navíc mohl jako vlastník úspěšné firmy za úvěry bankám poskytnout požadované záruky. Právě ty jsou pro mnoho žadatelů problémem. Město i finanční domy si totiž velmi úzkostlivě hlídají, komu peníze půjčují. Překonat tuto bariéru není neřešitelným problémem, potvrzuje to i místostarostka Třebíče Marie Černá. "V našem městě podobný model také funguje, s tím rozdílem, že jako obec už na výstavbu nových nájemních bytů nemáme peníze. A tak velmi vítáme, když ji chtějí asi ze třiceti procent financovat sami zájemci, kteří si za tímto účelem založí například družstvo. Město s nimi uzavře smlouvu o sdružení a stát požádá o dotaci. Pokud záměr vyjde, uživatel zaplatí pouze třetinu pořizovací ceny bytu - čili zhruba 320 tisíc korun." Majitelé domů se musí například na dvacet let upsat k tomu, že obci přenechají dispoziční právo k bytům, že budou v bytech uplatňovat usměrňované nájemné (tedy maximálně trojnásobek regulovaného) a že poskytnou zástavu ve prospěch dotací od státu. Takovou zástavou může být samotný dům s nájemními byty.
Druhy dotací určené na jeden byt:
1) Maximálně 320 000 Kč - na novostavby, půdní vestavby, střešní nástavby, rekonstrukce nebytových prostor, které nikdy bytem nebyly, na bytové prostory
2) Maximálně 200 000 Kč - na rekonstrukce bytových, dlouhodobě prázdných, minimálně pět let neužívaných bytových prostor
3) Maximálně 50 000 Kč - na technickou infrastrukturu, tedy na inženýrské sítě, kanalizace, přípojky
4) Maximálně 370 000 Kč - na nájemní byty vybudované rekonstrukcí bývalých vojenských objektů
Obsah žádosti o získání státní dotace:
* počet bytů, odhad celkových nákladů
* doložení vlastních finančních zdrojů úvěrovým příslibem nebo smlouvou o úvěru, smlouvou o sdružení finančních prostředků
* rozpočet obce
* informace o připravenosti stavby - územně plánovací dokumentace, urbanistická studie, rozpočet stavby
* doklad o vlastnictví nebo spoluvlastnictví domu, pozemku
Na výstavbu nových bytů totiž poskytuje stát dotace, a to až do výše 320 000 Kč na jednu bytovou jednotku. Tuto částku samozřejmě nedostává jednotlivec, ale obec. Když ta přidá své finance, může občan získat slušný nový byt třeba i za necelých 300 000 Kč, nebo dokonce úplně zadarmo. Pro srovnání částka 300 000 Kč se v Praze platí jako neoficiální odstupné za jeden až dva pokoje navíc při výměně dvou obecních bytů. U nové výstavby představuje 10 až 15 metrů čtverečních obytné plochy.
Návod pro nadšené
"Chceme, aby naše sídliště bylo nejkrásnější v Praze," tvrdí Vojtěch Voska z odboru bytového hospodářství v Újezdě nad Lesy v Praze 9 o sídlišti Rohožník II. V pořadníku tam mají přes sto žádostí o nový byt a spravují osmnáct let staré panelové sídliště se zatékajícími střechami, shnilými okny a zdmi, z nichž nekontrolovatelně utíká teplo. Rozhodli se k radikálnímu řešení. Na panelové domy přijdou do tří let střešní nástavby. Právě na ty lze získat 320 000 Kč státní dotace pro jeden byt. Další peníze dodá obec. Na novou výstavbu sice nemá, ale další peníze dodá z jiných zdrojů. Část bytů se prodá do osobního vlastnictví, u dalších si zájemci předplatí nájemné na několik let dopředu. Třetí část získají nemajetní a potřební lidé z pořadníku, zejména mladé rodiny s dětmi.
Malý, ale příjemný panelák
"Sídliště Rohožník má štěstí, protože ho tvoří tří- či čtyřpodlažní panelové domy, pro které jsou střešní nástavby naprosto ideální. Metr čtvereční obytné plochy tam lze pořídit do dvaceti tisíc," vysvětluje Zdeněk Králík z kroměřížské firmy SIS-SBN, která se na tento typ staveb specializuje. "Investor, kterým je v tomto případě obec, dává k dispozici vlastní pozemek včetně sítí, jsou zde vybudované silnice i chodníky. Při výstavbě nových bytů se navíc zateplí fasády, lidé se zbaví problémů se zatékajícími střechami, vymění se i stará okna. Celé sídliště získá díky sedlovým střechám jiný vzhled. Součástí uceleného projektu jsou i garážové domy a hřiště pro děti." Příběh jako z červené knihovny? Ne, pouze jasná představa lidí z obecního úřadu a stavební firmy o tom, co je možné udělat. "Stavební úpravy nám sníží investice určené na opravy chátrajících panelových domů na minimum. Ušetří i nájemníci starých bytů. Jen za první rok jim zateplení fasád přinese v průměru kolem 3500 korun v úsporách za topení. Je to důležité zvlášť v době, kdy se cena energie stále zvyšuje. Úřad se bude starat už jen o opravy uvnitř domů, protože fasáda, okna a střechy budou nové. Peníze, které tak ušetříme, nám umožní nezvyšovat nájemné," tvrdí Vojtěch Voska. V nízkých panelácích, v nichž se nemusí stavět drahé výtahy, je výstavba technicky, a tedy i finančně levnější. Podle Zdeňka Králíka jsou pro podobná řešení ideální i dvoupatrové obytné budovy - takzvané dvouletkové domy. Postavit na nich střešní nástavby a provést i další stavební úpravy lze za pět až sedm měsíců.
Aktivita jednotlivce
Nápad však nemusí vzejít jen od obecního úřadu. Například v Kyjově se několika tamním obyvatelům sen o novém a levném obecním bytě v loňském roce splnil. Pořídili ho v průměru za 270 tisíc korun. Bohumilu Žandovskému, podnikateli z Kyjova, se podařilo získat na svou stranu městský úřad i ministerstvo pro místní rozvoj. Dohromady mu přispěly více než půl milionem na jeden byt v hodnotě 1,2 milionu korun. "Na dalších asi 410 000 Kč moje firma požádala o bankovní úvěry. Zájemci o byt pak zaplatili v průměru něco málo přes čtvrt milionu korun," dodává Bohumil Žandovský. Samotnou výši činží nechtěl vytáhnout příliš vysoko, přestože mu vyhláška dovoluje trojnásobek regulovaných nájmů. "Nájemcům jsme vyměřili pouze dvojnásobek, tedy 25 korun za metr čtvereční," upřesňuje Bohumil Žandovský. Dispoziční právo na byty po dobu dvaceti let zůstalo obci, která 28 získaných bytů nabídla zájemcům podle pořadníku.
Bez záruky stavět nelze
Bohumil Žandovský do celého projektu vstupoval s nespornými výhodami - byl majitelem pozemku i původní budovy, kterou rekonstruoval. Navíc mohl jako vlastník úspěšné firmy za úvěry bankám poskytnout požadované záruky. Právě ty jsou pro mnoho žadatelů problémem. Město i finanční domy si totiž velmi úzkostlivě hlídají, komu peníze půjčují. Překonat tuto bariéru není neřešitelným problémem, potvrzuje to i místostarostka Třebíče Marie Černá. "V našem městě podobný model také funguje, s tím rozdílem, že jako obec už na výstavbu nových nájemních bytů nemáme peníze. A tak velmi vítáme, když ji chtějí asi ze třiceti procent financovat sami zájemci, kteří si za tímto účelem založí například družstvo. Město s nimi uzavře smlouvu o sdružení a stát požádá o dotaci. Pokud záměr vyjde, uživatel zaplatí pouze třetinu pořizovací ceny bytu - čili zhruba 320 tisíc korun." Majitelé domů se musí například na dvacet let upsat k tomu, že obci přenechají dispoziční právo k bytům, že budou v bytech uplatňovat usměrňované nájemné (tedy maximálně trojnásobek regulovaného) a že poskytnou zástavu ve prospěch dotací od státu. Takovou zástavou může být samotný dům s nájemními byty.
Druhy dotací určené na jeden byt:
1) Maximálně 320 000 Kč - na novostavby, půdní vestavby, střešní nástavby, rekonstrukce nebytových prostor, které nikdy bytem nebyly, na bytové prostory
2) Maximálně 200 000 Kč - na rekonstrukce bytových, dlouhodobě prázdných, minimálně pět let neužívaných bytových prostor
3) Maximálně 50 000 Kč - na technickou infrastrukturu, tedy na inženýrské sítě, kanalizace, přípojky
4) Maximálně 370 000 Kč - na nájemní byty vybudované rekonstrukcí bývalých vojenských objektů
Obsah žádosti o získání státní dotace:
* počet bytů, odhad celkových nákladů
* doložení vlastních finančních zdrojů úvěrovým příslibem nebo smlouvou o úvěru, smlouvou o sdružení finančních prostředků
* rozpočet obce
* informace o připravenosti stavby - územně plánovací dokumentace, urbanistická studie, rozpočet stavby
* doklad o vlastnictví nebo spoluvlastnictví domu, pozemku
