Byt je situovaný v luxusní čtvrti Mayfair v centru Londýna. Tato čtvrť pojmenovaná podle květnových trhů, jež se zde konaly téměř 100 let, je dnes proslulá svými obchody, jež jsou vpravdě chrámy přepychového zboží, vybranými restauracemi a hotely a patří k nejnoblesnějším v zemi.
Samotný byt v Reeves Mews „bude pro každého uchazeče výjimečná koupě, nejen pro jeho pozoruhodnou historii a časté pobyty jednoho z tehdy nejslavnějších párů, Jacqueline a Aristotela Onassisovy, ale i pro jeho řešení a zařízení, a především pro rozlehlou zahradu, jež je pro Londýn zcela mimořádná,“ říká k tomu londýnský Daily Mirror.
Z každé ložnice je přístup na velkou terasu.
Reeves Mews přebudovaný z bývalých stájí, kde mívala smetánka z Grosvenor Upper Street kdysi ustájeny své koně, má tři ložnice, rozlehlou přijímací halu pro přijímání hostů, tři koupelny a samostatnou kuchyni.
„Kdyby stěny mohly mluvit, je tento byt dokladem toho, jak přepychový život vedli Jacqueline a Onassis na všech místech, na nichž pobývali,“ soudí Daily Mirror.
Byt podle Jackie
Řešení bytu v Reeves Mews odpovídá citu Jacqueline pro eleganci. Je bohatě zalévaný přirozeným světlem, velká okna jsou od stropu k podlaze, zlatavě zbarvené závěsy dodávají velkému přijímacímu salónu další teplé tóny a jakési královské vyznění.
Salón pak ústí do dlážděného venkovního prostoru na zahradě, takže se dá příjemně stolovat venku. Jinak všude převládají elegantní neutrální barvy.
Všechny tři prostorově velkoryse řešené ložnice mají navíc podél stěn vestavné skříně, což skýtá spoustu úložných prostor. Výhodou je i to, že z každé ze tří ložnic vede vchod na terasu.
Celkové řešení bytu nese nezaměnitelný rukopis Jacqueline Onassisové, bývalé fotoreportérky, která v době svého manželství přestavovala Bílý dům a přesvědčila Kongres, aby sídlo amerických prezidentů prohlásil za národní historickou památku.
Ona sama se v této věci angažovala vpravdě neúnavně: uspořádala veřejnou sbírku na rekonstrukci, pro propagaci nechala sepsat průvodce a dala natočit dokument o Bílém domě. Z Washingtonu se tak i díky tomu stalo kulturní centrum, do prezidentského sídla byli zváni hudebníci i hollywoodští herci. Svým stylem oblékání ostatně tehdejší první dáma určovala i módní trendy. S podobnou vervou se dala i do zařizování bytů a domů, které Onassis vlastnil.
Manželství s vdovou po prezidentovi
Jackie Kennedyová a Aristoteles Onassis spolu prožili pouze sedm let.
Onassis se se svou druhou manželkou Jacqueline oženil v roce 1968, pět let po zavraždění Jacquelinina prvního manžela, prezidenta Johna F. Kennedyho. Svatba se konala na rejdařově soukromém ostrově Skorpios.
Tento tehdy jeden z neslavnějších párů pak spolu pobýval střídavě hned na šesti místech: vedle Reves Mews také v Jacquelinině rozlehlém bytě v New Yorku, na její koňské farmě v New Jersey, v Onassisových bytech v Paříži a Aténách, na Skorpiu a na luxusní, téměř 100 metrů dlouhé jachtě „Christine“.
Třebaže manželství údajně nebylo dokonale harmonické, dvojice spolu setrvala až do Onassisovy smrti v roce 1975. Jacqueline se poté vrátila do New Yorku ke své dřívější práci novinářky. Zemřela v roce 1994.
Dnes, po více než padesáti letech, tak Reeves Mews změní majitele. Z rejdařovy bezprostřední rodiny už jméno Onassis nenese nikdo.
Ačkoliv byt byl léta nepoužívaný, je v perfektním stavu, a to včetně koupelen.
Ke každé ložnici patří jedna koupelna.
Miliony jí štěstí nepřinesly
Christine Onassisová, jediná dcera řeckého rejdařského magnáta Aristotela Onassise a jeho první manželky Athiny Livanosové, se narodila v New Yorku. Spolu s jejím starším bratrem Alexandrem se jim výchovy a vzdělávání dostávalo střídavě ve Francii, Řecku a Anglii.
Rodiče se rozvedli v roce 1960, kdy bylo Christine pouhých devět let: hlavní příčinou byl patrně Onassisův dlouholetý poměr s pěvkyní Marií Callasovou. To však nebylo jediné neštěstí, jež Christine postihlo: do svých 24 let přišla během pouhých 29 měsíců prakticky o celou rodinu: její bratr Alexander zahynul při leteckém neštěstí v roce 1973, matka Athina, která se v roce 1971 znovu bohatě provdala, zemřela v roce 1974, údajně na předávkování drogami (Christine odkázala 77 milionů dolarů).
Rpk 1953 - tehdy ještě šťastná rodina - syn Alexander (5), matka Athina (25), dvouletá Christine a Aristoteles Onassis
Otce Aristotela však synova smrt nesmírně zdeptala a jeho zdravotní stav se začal silně zhoršovat. Dceru po Alexandrově smrti usilovně vedl k tomu, aby dokázala řídit jeho rejdařské impérium. Christine si po pracovní stránce vedla velmi zdatně.
Onassis zemřel v roce 1975 a jeho dcera zdědila 55 procent jeho majetku, tehdy odhadovaného na 500 milionů dolarů. Za zbylých 45 procent založila nadaci na památku Alexandera, Jacqueline dostala 26 milionů dolarů.
Navzdory svým pracovním úspěchům a obrovskému jmění však v osobním životě štěstí neměla: velmi často byla v centru pozornosti tisku pro svůj rozhazovačný životní styl a bouřlivý osobní život. Trpívala těžkými depresemi, sváděla neustálé souboje s nadváhou.
Ve 30 letech jí byla diagnostikována klinická deprese, začala užívat barbituráty, amfetaminy a prášky na spaní. Na léky si záhy vytvořila návyk a v 70. letech byla několikrát hospitalizována pro předávkování prášky na spaní.
Na dlážděném venkovním prostoru na zahradě lze pohodlně stolovat.
Nebyla ani s to udržet si trvalejší partnerský vztah. Manželství absolvovala hned čtyři, všechna však skončila rozvodem po poměrně krátkém soužití. S prvním manželem, realitním makléřem Josephem Bolkerem, uzavřela sňatek v pouhých 20 letech. Bolker byl o 27 let starší než ona a měl čtyři děti z předchozích manželství. Otec Onassis se sňatkem ostře nesouhlasil a naléhal na Christine, aby se rozvedla. Manželství skončilo po devíti měsících.
Druhým manželem se stal řecký dědic loďařského a bankovního impéria Alexander Andreadis, za nějž se provdala krátce po otcově smrti v roce 1975. Rozvedli se po 14 měsících.
Rozlehlá přijímací hala byla určená pro přijímání hostů.
Může vás zajímat Rezidence Golf Hostivař Rezidence Golf Hostivař - rodinné domy na pozemcích přímo sousedících s golfovým areálem v Praze. Více na Reality.iDNES.cz. |
Třetím manželem byl Sergej Kauzov, který měl skleněné oko a ústa plná zlatých zubů, nadto měl údajné vazby na KGB. Christine se s ním seznámila v Paříži, kde zastupoval sovětskou loďařskou firmu Sovfracht. Po dvouletém vztahu, kdy Kauzova bombardovala telefonáty a dopisy, se za něj v roce 1978 provdala a byla údajně odhodlána žít v Moskvě. Hned následující rok však následoval rozvod.
Jejím čtvrtým a posledním manželem byl francouzský podnikatel Thierry Roussel, za nějž se provdala v roce 1984. S ním také měla své jediné dítě, dceru Athinu. Pak však vyšlo najevo, že si Roussel pořídil již po sňatku další dítě se svou dlouholetou milenkou, švédskou modelkou Marianne Landhageovou. Rozvod následoval vzápětí.
Tři roky nato, 19. listopadu 1988, bylo Christinino tělo nalezeno ve vaně v jejím domě v Buenos Aires. Jako příčina smrti bylo konstatováno sdeční selhání způsobené akutní rozedmou plic, k úmrtí však nepochybně přispělo dlouholeté nadužívání omamných látek.
Všechny tři prostorově velkoryse řešené ložnice mají navíc podél stěn vestavné skříně, což nabízí spoustu úložných prostor.
Christine byla pohřbena na soukromém hřbitově Onassisových na ostrově Skorpios, kde odpočívají i její otec a bratr. Svůj majetek, jehož výše byla v době její smrti odhadována na 250 milionů dolarů, odkázala své dceři Athině, která po rozvodu s Rousselem vyrůstala u otce a jeho švédské milenky ve Švýcarsku. Jmění převzala v den svých osmnáctých narozenin.
