Základem pro stolní aranžmá z bylinek je samozřejmě květináč - a tady si můžete nechat poradit hlavně od svého vkusu. K dostání jsou keramické květináče s kapsami, jimž se říká petrželáky, ale právě tak lze použít plastovou nádobu anebo vlastnoručně připravenou "pařezovou chaloupku".
Květináč by se totiž měl především přizpůsobit stylu kuchyně. Rostliny jsou v tomto případě zcela výjimečně až na druhém místě: pokud je nebudete vystavovat nízkým venkovním teplotám, nejsou na květináče vůbec vybíravé.
V bytech s ústředním vytápěním většinou panuje nízká vzdušná vlhkost. Pokud jde o mikroklima, můžete bylinkám v místnosti přilepšit tím, že pod květináč postavíte širokou misku, kterou zasypete oblázky nebo keramzitem. Pravidelně v ní doplňujte vodu. Ta se postupně odpařuje a díky ní je suché bytové prostředí pro rostliny o něco snesitelnější.
Květináč o dvou patrech
Většina aromatických a kořeninových rostlin má domov ve Středomoří. Na výslunných svazích tamních pahorků pod botou skřípe písek a kamení, ale podrážka se do země téměř neotiskne.
Abyste bylinkám jejich domácí prostředí co nejvíce přiblížili, připravte jim do květináče hlinito-písčitý substrát. Ten, který je k dostání v zahradnictví, v sobě má zároveň dost živin na to, aby jimi rostliny po zbytek zimy dokázal zásobovat.
V kuchyni se však uplatní i méně exotické rostliny: pažitka, listový celer či petržel mají u nás nárok na domovské právo už odnepaměti. Chcete-li mít po ruce i obvyklejší zahradní druhy, můžete si v květináči připravit "dvoupatrový" substrát. Dolní polovinu, kde se více hromadí zálivková voda, naplňte hlinitou směsí a osaďte kořením z babiččiných zahrádek. Horní polovinu, zasypanou substrátem s vyšším obsahem písku, pak vyhraďte teplomilným jižním druhům, jež snesou propustnější půdu: levanduli, šalvěji, mateřídoušce nebo dobromysli.
Ať už se rozhodnete pro jedno, či pro dvě patra, nezapomeňte na sklep, který je základem každé stavby. Na dně petrželáku má své místo několikacentimetrová drenážní vrstva písku.
Vůně láká i zahání
Až si opláchnete ruce od hlíny, můžete se pustit do nejpříjemnější činnosti: do vlastního osazování. Nejlépe se spolu snesou rostliny, které mají podobné nároky na pěstování. I když třeba nejste zvyklí používat v kuchyni aromatická koření, vyplatí se do smíšeného aranžmá alespoň jednu takovou rostlinu zařadit. Druhy s pronikavou vůní totiž odpuzují hmyzí škůdce, a pokud rostou ve skupině, chrání před nálety nejen sebe, ale i své sousedy.
Mezi druhy určené k praktickému použití se pěkně vyjímá i kvetoucí rostlina, jako například měsíček zahradní či svatolina, nebo dekorativní puškvorec. Chcete-li tuto zelenou kořenku v kuchyni i později, přes léto, můžete si nechat volnou "kapsu" či dvě a osadit ji až na jaře některým z jednoletých druhů.
Ve vytápěných bytech květiny rostou z plných sil, a proto jim dopřejte dostatečnou zálivku. Pokud jde o hnojení, můžete být - zejména zpočátku - střídmí. Počátkem jara však bylinky přivítají, když je přiživíte, třeba pomalu rozpustným hnojivem s dlouhou účinností.
Aromatické rostliny na kuchyňském stole jsou určeny pro praktické použití. Časté a bohaté otrhávání či seřezávání prospěje nejen hrncům a talířům, ale i bylinkám samotným. V zimě totiž strádají nedostatkem světla, a tak mají sklon blednout a vytahovat se do výšky. Bez častého sestřihování by zažloutlá vyžlata v květináči mnoho parády nenadělala.
Zelené rostliny na kuchyňský stůl
Trvalky
dobromysl
kadeřávek
levandule
listový celer
majoránka
mateřídouška
ožanka
pažitka
petržel
puškvorec
rozmarýn
šalvěj
Letničky
bazalka
měsíček
řimbaba
saturejka
svatolina
 Aby zelená barva nepůsobila monotónně, můžete do hlíny k bylinkám zapíchat suché rostliny a barevné plody. |
