Počet obyvatel v okresech Praha-východ a Praha-západ se za deset let zvýšil o 75 tisíc, stejně přibylo lidí v dalších přilehlých částech středních Čech.
Mezi místa s rekordním nárůstem obyvatel patří Nupaky za jihovýchodním koncem Prahy, které zvýšily počet obyvatel za deset let desetkrát, stejně Květnice na východě. Ale odchod lidí z města na venkov se netýká jenom Prahy, na dvojnásobek stoupl počet obyvatel ve Srubci u Českých Budějovic nebo v Popůvkách u Brna.
Jak se žije v satelitech |
Když sociologové v loňské studii s názvem Krajina, sídla a lidé popisovali, proč oblibu života v satelitech nezměnila ani minulá léta ekonomické krize, uvedla spoluautorka Lucie Galčanová tři slova: "Svoboda, soukromí, bezpečí."
Vzorovým detailem nových satelitů je podle ní slepá ulice, kam zajíždějí pouze místní auta a kde náhodné kolemjdoucí při příchodu odrazuje nápis "Soukromý pozemek, nevstupovat". Jedna z obyvatelek Popůvek shrnula výhody slovy: "Na rozdíl od ulic a parků ve městě je tu bezpečně."
Zmíněná studie upozorňuje, že Česko i tak v tempu růstu satelitů dosud zaostává za západními zeměmi, například za Německem, Nizozemskem nebo Španělskem. Avšak přesto, že příliv do satelitů byl podle čerstvě vydaných údajů Českého statistického úřadu loni nejmenší od roku 2005, jde zřejmě o dočasný výpadek. "Svědčí o tom řada rozestavěných projektů," řekl sociolog Martin Ouředníček.
Dvacet minut do centra
Přesun lidí z měst ukazuje, v jakých satelitech dnes chtějí bydlet. "Obce s nejvyšší intenzitou výstavby leží v dobré dopravní poloze, v intervalu 7 - 16 kilometrů od středu města. To odpovídá dvaceti minutám jízdy autem," zjišťují experti o okolí Plzně.
Tím se vysvětluje skutečnost, proč mají nejvíc předměstské zástavby z krajských metropolí České Budějovice. Disponují nejmenším katastrem a například občan satelitu Litvínovice je na hlavním náměstí za čtvrt hodiny pěšky. Výjimkou z pravidla je Praha, kam lidé dojíždějí ze vzdálenosti 20 - 40 kilometrů.
Pouze v Praze a Budějovicích se proto zastavěly rozlehlé plochy za městem, jinde končí městská expanze zpravidla v první vesnici za hranicí městského katastru.
Dopravní spojení určuje směr, kterým se města rozrůstají. V okolí Plzně vznikají nová sídliště nejčastěji na jihu, odkud se lidé do města dostanou rychle přes dálnici D5 a její přivaděče.
Praha se nejvíc rozšířila na jihovýchod, kde zajišťují hladký dojezd do města brněnská a královéhradecká dálnice i příměstské vlaky. V Brně se nejvíc staví podél dálnice D1.
Satelity v Praze a Brně. Rozklikněte pro větší rozlišení
Hlavní město Praha roste na jihozápad až k údolí Sázavy. Největší satelity v Brně vznikly na jihu města za dálnicí D1, zvláště v okolí Rajhradu.
Na levné půdě
Stavebním investicím přeje rovná zemědělská půda. Proto vznikly na sever od Prahy satelity v okolí Měšic, Líbeznic a Mratína.
Příklad z Plzně ukazuje další věc. "Satelity vznikají s vazbou na lesní komplexy a Štěnovickou vrchovinu v okolí hradu Radyně," píší experti. Zapadlá vesnice v lesích Štěnovický Borek tak má dnes místo někdejších 300 lidí dvojnásobný počet obyvatel.
Lesům a lukám na zápraží dávají přednost také lidé z Prahy. Například do okolí tisícového městečka Mukařov na jihovýchod od Prahy se jen za posledních deset let přistěhovalo dva a půl tisíce obyvatel a jejich rodinné domky spojily Mukařov do jednoho celku s pěti okolními vesnicemi. Celý komplex obklopují rozlehlé Říčanské lesy.
Skutečné příběhy pravých SateliťanůJak se žije v satelitech okolo Prahy Ve středu malé obce vyrostlo samostatné městečko pro bohaté. Na obecním úřadě ve Statenicích ukazuje starosta Michal Pokorný velkou nástěnnou mapu obce z 90. let. Uprostřed je louka, kterou protéká potok. V roce 2010 místo ní stojí 30 luxusních vil, bytovek, umělé jezírko a také restaurace. |
Lidé prchající z velkých měst si nové bydliště naopak nevybírají podle toho, jestli jsou v obci obchody a služby. Stačí, když jsou potřebné prodejny dostupné autem.
Místa je tu dost
Snahu bydlet co nejdále od civilizace popsal architekt Pavel Hnilička na příkladu Mnichovic.
V obci na jihovýchod od Prahy vyrostl počet obyvatel za poslední desetiletí ze dvou na tři tisíce. K nim se v létě přidává tři a půl tisíce chatařů. Zastavěno je přes 300 hektarů, dvě pětiny městského katastru.
Jednoduchý výpočet ukazuje, jak se při stavbě domů plýtvá s pozemky. I kdyby se na celém území využitém k bydlení postavily samostatné rodinné domy se zahradou s velikostí deseti arů, mohlo by v Mnichovicích trvale bydlet 11 tisíc obyvatel. Přesto v další pětině katastru majitelé pozemků žádají, aby také mohli stavět.
