Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydlení v rezavém plechu

aktualizováno 
Okolní obyvatelé dodnes uzavírají sázky, kdy začnou zedníci na plechovém domě, který nedávno vyrostl téměř ve středu Humpolce, dodělávat fasádu. Odpověď ale zní: nikdy. Zrezlý plech, jímž je celý dům zvenku „obalen“, je finálním materiálem. Takhle už to zůstane.

Absolutně netradiční materiál na fasádu svého domu zvolil architekt Luděk Rýzner. Když začal v Humpolci stavět dům pro svou rodinu, věděl, že to nebude jenom tak. Protože se jedná o velmi progresivního architekta, rozhodl se v podstatě pro experiment.

Místo klasické omítky nebo dřeva zvolil čtyři milimetry silný cortenový plech, takový, který se používá na obrovské lodní tankery nebo tovární komíny. A čím je zvláštní? Je celý zrezlý.

„Když jsem plechové cortenové desky přivezl, byly černé. Postupně však zkorodovaly. Koroze pokračuje do určitého stupně a pak se zastaví. Dá se říci, že tím se zastaví i stárnutí plechu, takže i v našich povětrnostních podmínkách vydrží opravdu hodně dlouho,“ vysvětluje v krátkosti výhody cortenového plechu Luděk Rýzner. Dodává, že než dojde koroze do finálního stadia, trvá to jeden a půl až dva roky.

Inspiraci čerpal ze zahraničí
V České republice jde o raritu. Sice se tu cortenový plech používá, ale spíše na průmyslové stavby. V zahraničí se ale pár staveb rodinných domků s použitím tohoto materiálu objevuje. Ve Švýcarsku, Španělsku, Japonsku... Právě zde našel architekt Luděk Rýzner inspiraci.

„Odebíráme u nás v ateliéru řadu zahraničních časopisů. Velmi mě baví sledovat, kam se světová architektura ubírá.“ Co se týče speciálních výhod tohoto plechu, Luděk Rýzner vyzdvihuje jeho roztažnost. Tu ocení především tam, kde přes den vystoupá teplota až na 50 stupňů Celsia a v noci klesne o 30, 40 stupňů.

„Já jsem ho použil jednak proto, že je to velmi zajímavý materiál, a jednak pro jeho bezúdržbovost. O tuto fasádu není třeba se starat. A to ani za deset, dvacet, třicet let. Bude vypadat pořád stejně,“ vysvětluje architekt.

Šetřil, kde se dalo
Luděk Rýzner chtěl stavět v Humpolci, ale toužil po bydlení ve městě, nikoli na periferii v satelitním městečku. Vybral si malinký, úzký pozemek o rozloze 400 metrů čtverečních, který koupil za „pár korun“. Úředníci kroutili hlavou, nevěřili, že se na tak úzké parcele dá něco postavit.

„Věděl jsem, že musím šetřit místem. Takže zaprvé jsem šel hodně do výšky - dům má čtyři podlaží -a pak jsem také šetřil na tloušťce zdí. Ty jsou v našem případě tlusté jen osmnáct centimetrů.“

Konstrukci domu tvoří sedm kvádrů z ocelových sloupů na půdoryse 6 x 12 metrů. Zvenku jsou připevněny 10 centimetrů tlusté PUR panely, které tvoří dva tenké plechy vyplněné izolací. Velmi často se z nich stavějí průmyslové objekty.

Zvenku se pak přišrouboval cortenový plech, zevnitř se přidala zvuková izolace a sádrokarton a zdi byly hotové. Výhodou podobné technologie je také rychlost výstavby.

„Kdybych zvolil klasickou zděnou stavbu, dostal bych se na tloušťku stěn čtyřicet centimetrů. A to jsem si tady nemohl dovolit. Když po obvodu sečtete, kolik jsem uspořil místa, dostanete jednu celou místnost navíc,“ říká Luděk Rýzner.

Moderní interiér, přesto levný
Když vejdete do nového domu v Humpolci, překvapí vás jeho vzdušnost a lehkost. Zaprvé sem proudí hodně světla z mnoha otvíratelných i pevných oken. Také materiál zůstal „přiznaný“, to znamená, že například ocelové sloupy nebo stropní plechy jsou zcela odkryté. Podlahy jsou betonové, podobný šedivý ráz architekt použil i na stěnách. Pouze v ložnici chodí manželé po dřevě.

Ani barvami architekt příliš neplýtval. Většinou se střídá bílá se šedivou. Jen v obývacím pokoji je jedna stěna oranžová.

Do přízemí umístil Luděk Rýzner zázemí pro své dvě děti: dva dětské pokoje, koupelnu se záchodem a šatnu. Z obou pokojů vedou skleněné dveře na „soukromou“ zahrádku, ze všech stran krytou.

Po zajímavě řešených schodech zavěšených na lanech se vystupuje do prvního patra, kde jsou umístěny hlavní obytné prostory - kuchyň, jídelna a obývák - bez příček. Celou jednu stěnu přímo na zahradu tvoří skleněné dveře. Po schodech se schází k nerezovému bazénu.

V dalším patře se jde do ložnice a do skutečně netradiční koupelny. V ní je použito týkové dřevo na podlahu i na sprchový kout a obložení vany. Místo klasických obkládaček zde naleznete keramickou oblázkovou mozaiku, na níž nejsou vidět žádné spoje.

Poslední patro je rozděleno na dvě části: pracovní a odpočinkovou. Celou půlku zabírá terasa.

Ač se to zdá téměř nemožné, na pozemek 400 čtverečních metrů se vešel i přístřešek na auto. „I to zlevňuje stavbu. Na co stavět domky pro auta, když stačí jen stříška, aby na něj nepršelo a nesněžilo?“ ptá se Rýzner.

Protože se snažil architekt poměrně hodně šetřit, podařilo se mu dostat na sumu nižší než 3,5 milionu korun. Za 250 metrů čtverečních užitné plochy je to velmi přijatelná cena.

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Bydlení v rezavém plechu

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.