Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odešli jsme za prací do Paříže. Byt nám makléřka ukázala jen z ulice

  1:00aktualizováno  1:00
V roce 2009 jsme se s mojí ženou Markétou rozhodli trochu změnit náš životní styl a dočasně se přestěhovali do Paříže. V té době má žena pracovala jako expatriotka pro pařížskou centrálu nadnárodní firmy přímo na La Defense, píše Ondřej ve svém příspěvku do seriálu Češi v zahraničí.

Stěhování z Česka do Francie proběhlo bez problémů. Za jeden den bylo hotovo. | foto: Archiv autora

Zvažování společného odjezdu bylo pro mě těžké, musel jsem totiž přerušit své pracovní aktivity v ČR a doprovázet svou ženu, avšak jak jsem později zjistil, nebylo mé rozhodnutí v zahraničí ojedinělé.

Koncem srpna 2009 nás z pražského bytu přestěhovala firma systémem door-to-door do námi již vybraného bytu na západním okraji Paříže v obci Neuilly sur Seine. Nevěřil jsem, že lze byt tak snadno zabalit a přestěhovat.

Náš život v Paříži

Čtyřčlenný tým profesionálních pracovníků opatrně zabalil každou maličkost a do několika hodin byl celý byt uložen do přistaveného kamionu. O den později jsme se my a stěhováci sešli v novém bytě.

Pánové pečlivě vybalili opět každou věc a umístili, kam jsme si řekli. Tímto jsme
začali bydlet ve vyhlášené rezidenční čtvrti, rodišti a působišti Jean-Paula Belmonda, a stali se blízkými sousedy Sophie Lorenové, se kterou jsem se několikrát potkal v „našem“ café na rohu ulice.

Pro výběr bytu jsme si museli udělat výlet do Paříže v průběhu měsíce července. Najatá agentura nám připravila prohlídku dvaceti bytů, které byly zorganizovány velmi profesionálně. Nedalo se to srovnat s naší předchozí zkušeností, kdy se makléřka zastavila na chodníku a byt nám představila z ulice slovy: „Jde o byt v třetím patře, je to ten s těmi žlutými okny tohoto domu. Je však možné, že se pletu, a jde o vedlejší byt. Klíče bohužel nemám. Pronajmete si tedy ten byt?“

Bloger roku 2014

Poté, co jsme si vybrali, jsme museli reagovat okamžitě. Poptávka po bydlení mnohonásobně převyšuje nabídku a nikdo nečeká, až se rozmyslíte. Následoval poměrně dlouhý administrativní proces, který trval pět týdnů. Majitel totiž požadoval nejrůznější formy zajištění.

Realitní agentura si vzala provizi ve výši jednoho nájmu a dalších několik tisíc eur za službu vyhledání dvaceti vhodných bytů, realizaci na sebe navazujících prohlídek a administraci pro nastěhování.

Celé stěhování (zabalení, převezení a vybalení bytu) včetně provize RK a zaplacení agenturní činnosti stálo kolem 10 tisíc eur.

V roce 2009 jsme se s mojí ženou Markétou rozhodli trochu změnit náš životní...

V roce 2009 jsme se s mojí ženou Markétou rozhodli trochu změnit náš životní styl a dočasně se přestěhovali do Paříže.

Lokalitu pro náš nový domov jsme si záměrně vybrali v centru Neuilly sur Seine.

Čtyřčlenný tým profesionálních pracovníků opatrně zabalil každou maličkost a do několika hodin byl celý byt byl uložen do přistaveného kamionu. Na snímku je autor článku.

Při přebírání a odevzdávání bytu se nesmí zapomenout na další placenou službu „huissier“, jakéhosi právníka, který chodí po bytě a do diktafonu popisuje stav bytu formou: „...vchodové dveře 1×2 metry bílé barvy na levém okraji mírně odřené, rýha velká 10 centimetrů.“ Vše je pak pečlivě zaznamenáno a stává se součástí nájemní smlouvy. Při odevzdávání bytu je každý rozdíl stavu připsán k tíži nájemníkovi.

Ceny pronájmů jsou obecně v této části Paříže vysoké. Zařízený byt o velikosti 70 metrů čtverečních s parkovacím místem stojí tři tisíce eur měsíčně bez energií. Na horších předměstích Paříže se stejně velký byt pronajímá za čtvrtinu.  

Lokalitu pro náš nový domov jsme si záměrně vybrali v centru Neuilly sur Seine. Manželka byla ve své kanceláři do 30 minut při použití MHD a cesta autem trvala asi 10 minut, a to je na Paříž velmi málo. Francouzi jsou většinou zvyklí trávit hodně času na cestě do práce. Někteří jezdí za prací do Paříže i ze vzdálených měst (Nantes a Lyon), a denně tak stráví v rychlovlacích TGV třeba čtyři hodiny a ujedou 800 kilometrů.

Při přebírání a odevzdávání bytu se nesmí zapomenout na další placenou službu...

Při přebírání a odevzdávání bytu se nesmí zapomenout na další placenou službu „huissier“, jakéhosi právníka, který chodí po bytě a do diktafonu popisuje stav bytu.

Realitní agentura si vzala provizi ve výši jednoho nájmu a dalších několik...

Realitní agentura si vzala provizi ve výši jednoho nájmu a dalších několik tisíc eur za vyhledání dvaceti vhodných bytů, realizaci na sebe navazujících prohlídek a administraci pro nastěhování.

My jsme měli v docházkové vzdálenosti veškerou občanskou vybavenost jako supermarket, řezníka, kavárnu, pekárnu, pobočku naší banky, MHD, finanční úřad a samozřejmě radnici. Ta je v každém francouzském městě důležitým centrem dění. Pomáhá rezidentům a poskytuje důležité informace o čtvrti.  

Například při hledání chůvy nám úředníci ochotně poskytli seznam s certifikovanými chůvami s rozpisem jejich časových možností, referencemi a kontaktem. Chůva se pak stává zaměstnankyní rodiny a její plat je daňově odpočitatelnou položkou. Rovněž jsem neměl problém se získáním rezidenční parkovací karty pro naše auto s českou SPZ.

Všechny tyto služby radnice a celé čtvrti jsou velkou měrou financovány samotnými obyvateli, kteří každoročně platí Tax d’habitation, tzv. daň z bydlení. Ta se rovná částce asi jednoho měsíčního nájmu, platí ji rezident, tedy nájemník. Výše nájmu je státem regulovaná podle mapy nájmů, která je stanovená pro každou oblast, a tím je zaručena také výše daně z bydlení. Samozřejmě se platí také daň z nemovitosti pro majitele bytu stejně jako v ČR.

Výzva do ciziny

Zkušenosti s bydlením v cizině pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

Náš byt byl moderně zařízený, ale měl i své mouchy. Například přístup k přívodu u myčky a pračky byl možný pouze při demontování části spodní skříňky kuchyně. Koupelna byla pro pračku příliš malá, takže jsme ji měli v kuchyni, tedy vlastně pračku v obýváku.

Zajímavé bylo, že dům neměl dopisní schránky. Poštu roznášel domovník. Dopis i balíčky jsme nacházeli pokaždé na rohožce před bytem. Běžně jsme si u domovníka nechávali klíče od bytu, aby třeba otevřel řemeslníkovi, když jsme nebyli doma.

V Paříži se nám žilo dobře. Bylo velice příjemné prohodit ráno se sousedem několik slov. Také bylo naprosto přirozené, že se pozdravíte na baru při kávě s místním pošťákem či zametačem ulic. Bydlení ve Francii byla pro nás skvělá zkušenost.

Autoři:




Nejčtenější

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

Rastr policového systému probíhá celým bytem.
Ze dvou malých bytů vznikl velký obytný prostor s posuvnými stěnami

Udělat ze dvou menších bytů jeden větší. To bylo přání mladého páru, který měl k dispozici dva byty v horním ustoupeném patru pražského činžovního domu z 20....  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří...
Michael Douglas prodává své útočiště na Mallorce z 19. století

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří sedm nemovitostí s deseti ložnicemi a deseti koupelnami. „Jde o unikátní...  celý článek

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.