„Mongolem se stát nehodlám, i když jsou mi sympatičtí," říká Petr Knotek.

„Mongolem se stát nehodlám, i když jsou mi sympatičtí," říká Petr Knotek. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Na radu herce Duška bydlí v jurtě. Být polobláznem mu nevadí

  • 75
Máte pocit, že v mongolské jurtě mohou žít jen blázni? Omyl. Psycholog a herec Petr Knotek zvaný Pjér la Še'z v ní bydlí už několik let a je v ní spokojený. I když, jak tvrdí, do konzumního života společnosti se příliš nehodí.

Jurtu si postavil Petr Knotek (hrál mimo jiné ve filmu Musíme si pomáhat) pár kilometrů od Prahy, na pozemku, kde zboural starý srub. "Potřeboval jsem něco, co mohu rychle postavit a zatopit tam. Uvažoval jsem o dřevostavbě, ale pak přišel kamarád a kolega z divadla Jaroslav Dušek s nápadem, ať si postavím jurtu," říká hrdý majitel tradičního mongolského přístřeší. (viz čtěte, jak herec Dušek vlastníma rukama postavil hliněný domek)

"Ta myšlenka mi přišla úplně nesmyslná, ale Jaroslav mě naložil do auta a odvezl ke známému, který v jurtě bydlel. Když jsem vstoupil dovnitř, připadalo mi, že jsem uprostřed chrámu. Anebo že je to obraz vesmíru," dodává a spokojeně se rozhlíží po obvodu svého kruhového obydlí o průměru šesti metrů. Jeho duchovní rozměr byl pro Knotka, který se zabývá hlubinnou psychoterapií, rozhodující.

Ne, Mongolem být nehodlám

Jurta stojí na kopci, kde je z ní skvělý výhled do protějších lesů, oproti tradičním mongolským stanům ji majitel lehce uzpůsobil: dřevěná podlaha, kamna, improvizovaný komín, postel a malá skříňka jako "svatostánek" podle mongolského zvyku, má ji na věci, které pro něj hodně znamenají.

Psycholog a herec Petr Knotek je v jurtě šťastný. Má v ní vše, co potřebuje a splývá víc s přírodou.

"Mongolem se stát nehodlám, i když jsou mi sympatičtí," říká. Ani jejich tradiční zvyky nedodržuje. Obyvatelé stepí například obydlí stěhují pokaždé, když někdo zakopne o práh anebo se praští do hlavy o futro dveří.

"To bych se stěhoval pořád," směje se a mně se vybaví náš neohrabaný příchod. V jurtě je překvapivě příjemně, útulno, z postranního okna i kulatého okna ve stropě jde spousta světla.

"Slyším vítr, let ptáků, kdybych neměl rodinu, nikdy už bych nechtěl bydlet jinde než tady. Ale abych s ní mohl být víc, stavím teď na stejném pozemku menší domek," říká Knotek.

Oproti domu na jurtu nepotřebujete stavební povolení. Stan je lehký, plátno pevně drží na dřevěném žebroví, nevadí mu návaly sněhu ani větru. Vítr se po kulaté konstrukci krásně sveze a vše je pouze z přírodních materiálů. Elektřina je sem zavedená, vodu čerpá ze studny, ale koupelnu tu nenajdete, otužilec Knotek se myje venku.

Duchovní rozměr jurty byl pro Knotka, který se zabývá hlubinnou psychoterapií, rozhodující.

Jedinou údržbu, kterou jurta potřebuje, je impregnace střechy. Stavba vyšla asi na 280 000 korun a roční náklady? "Kromě poplatků za elektřinu jen za dřevo, za ty dva tři kubíky, co protopím, dám zhruba 2 000 korun. Sousedi si mě už zařadili do škatulky něco mezi polobláznem a šamanem, ale mně to vyhovuje," tvrdí.

S místními se potkává v hospodě, ale nechodí se sem ohřát, jak se mezi nimi dlouho tvrdilo. "Respektují mě, jen se podivují, že tady mám teplo, tomu dlouho nemohli uvěřit."