Při koupi bytu jsou pro většinu klientů rozhodujícími faktory lokalita a cena.

Při koupi bytu jsou pro většinu klientů rozhodujícími faktory lokalita a cena. Na snímku novostavba v Praze | foto: YIT

Jak se bydlí u nás a v Evropě? Rozdíly v bydlení jsou značné

  • 27
Nové bydlení si lidé nejsnáze mohou pořídit ve Finsku, nejhůře dostupné je v Rusku. Nejvíce bytů v osobním vlastnictví mají podle celonárodních srovnání Litevci. Zatímco hypotéky jsou oblíbené všude, rozdíly ve stylu bydlení a vybavení bytů jsou značné. Všichni však chtějí balkon či lodžii a dostatek úložných prostor.

Data jsou sesbíraná stavební společností YIT z celkem sedmi zemí Evropy: Finska, Ruska, Česka, Slovenska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Společnost poskytla statistická data z trhů, na kterých se věnuje rezidenčnímu developmentu. Vzniklo tak srovnání nejen ekonomických parametrů, ale obecně i preferencí jednotlivých národů v otázce bydlení.

Ve které zemi je nové bydlení nejdostupnější

Pokud zkoumáme, kdo si může nejsnáze dovolit koupit nové bydlení, je kromě ceny bytu nutné sledovat výši příjmu obyvatel. Teprve toto srovnání ukáže, jaká je dostupnost bydlení. Průměrná výše ceny za metr čtvereční bytu je z analyzovaných zemí jednoznačně nejvyšší ve Finsku.

Mohlo by se proto zdát, že pořízení nového bydlení je pro Finy značně náročné. Opak je však pravdou. Ačkoli obyvatelé tohoto vyspělého severského státu platí za metr čtvereční nového bytu v průměru 3,1 tisíce eura, tedy okolo 77 tisíc korun, na základě srovnání příjmů a cen bytů je bydlení nejdostupnější právě pro ně.

Za nimi pak následuje Česko a Slovensko a poté pobaltské státy. Z nich je nejhorší situace v Estonsku. Nejméně dostupné je nové bydlení pro obyvatele Ruska, ač oproti Finům dají za metr čtvereční nového bytu v průměru o téměř 40 tisíc korun méně.

Trendy v zařizování bytů: čistý finský styl a ruská zdobnost

Není asi příliš těžké odhadnout, jak vypadá typický český interiér. Češi mají rádi moderní, ne příliš luxusní, spíše funkční styl, poskládaný ze sortimentu velkých nábytkových řetězců, skandinávský design přitom převažuje. V oblibě však mají i menší italské či německé dodavatele nábytku. Podobně je na tom i Slovensko. V obou zemích převažuje pragmatismus a konzervatismus s důrazem na funkčnost a komfort.

V bytech našich východních sousedů však panuje větší pestrost. Nalézt lze vybavení ve velmi zdobném, tzv. versace stylu, i interiéry v přísně minimalistickém či funkcionalistickém duchu.

V Česku a na Slovensku také platí, že osobitost interiéru není natolik dána nábytkem, jako jeho stavebním řešením: když ne netradičním řešením stavby, tak alespoň použitím specifických materiálů, barev či netradičních povrchů stěn a podlah.

Z hlediska cen bytů krize příliš nezasáhla Finsko, kde ceny stále stoupají. Na snímku novostavba ve Finsku

Příliš složité není ani představit si finský interiér, který postupně proniká i do vnímání českého interiérového designu. Skandinávská čistota a jednoduchost je typickým znakem severských bytů a domů. Převažuje bílá barva, k ozvláštnění interiérů se využívá kontrastní barva buď v podobě výrazných doplňků, obrazů nebo natřením jedné ze stěn obytné místnosti. Trendem současné doby jsou i výrazné tapety. V interiérech jsou preferovány světlé odstíny dřeva.

"Mnohdy by naopak ryze funkcionalistický standard finského bydlení českého zákazníka překvapil. Například ve finských koupelnách nejsou běžné podomítkové nádrže WC jako v koupelnách českých. I rozvody topení k radiátorům na povrchu místností by našeho zákazníka udivily, přitom v severských zemích jsou standardem," říká Zuzana Martínková, manažerka YIT.

V pobaltských státech platí obecně totéž co v Česku. Důraz na funkčnost převažuje. Velké řetězce jsou také oblíbené, kuchyně a vestavný nábytek si však obyvatelé Pobaltí rádi objednávají u lokálních výrobců.

V Rusku ale příliš paušalizovat nelze. "Jedním z důvodů je také to, že se byty klientům obvykle předávají nezařízené, čímž se myslí de facto hrubá stavba. Chybí podlahy, dveře a například i obklady a sanita v koupelně. V Rusku tedy můžeme, a speciálně to platí o Moskvě, najít všechny styly vybavení včetně známé zdobnosti, o níž se dá říci, že v interiérech převažuje. V oblasti Kazaně v Tatarstánu je ale například velmi oblíbený nábytek skandinávských řetězců," doplňuje Martínková.

Rozhodující kritéria pro koupi bytu - výzkum YIT

Nejen dispoziční řešení ovlivňuje klienty při koupi nových bytů

Málokdo si dnes kupuje byt, který nemá alespoň balkon. V České republice je trend jasný, preferencí klientů je mít balkon i u malého bytu a u větších bytů prostornou terasu. Finové chtějí zasklený balkon kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám, které na severu Evropy panují. Rusové také preferují zasklené lodžie. Nejen z praktického hlediska, ale i kvůli bezpečnosti.

Velké rozdíly panují v názoru na kuchyň, samostatnou anebo naopak propojenou s obývacím pokojem. Není překvapením, že k oddělené kuchyni inklinuje především starší generace. Bez ohledu na generace alespoň optické oddělení kuchyně od zbytku bytu požadují Litevci a Rusové. V Česku je však trend jednoznačný, byty s kuchyněmi v samostatných místnostech se u tu staví minimálně.

Rozdíly panují také v náhledu na nutnost vstupní chodby. Zatímco ve Finsku je trendem otevřený prostor a minimalizace vstupní haly, Slováci naopak vyžadují byty, ve kterých se do jednotlivých místností vstupuje právě z poměrně prostorné chodby.

Ve všech zemích ale vládne shoda v otázce co největšího množství úložných prostor, obvykle v ložnici, chodbě nebo v ideálním případě v samostatné šatně. "Vybudované úložné prostory dostávají ve svých bytech při předávce ve Finsku, kde obecně panuje vysoká úroveň dokončení bytů, která je ovšem dána finskými předpisy. Klienti tak získávají nový byt včetně kuchyňské linky se spotřebiči, vybavené koupelny, již zmíněných úložných prostor a sauny, která patří do standardu i u malých bytů. V ostatních zemích, s výjimkou Ruska, převažuje při předávce tzv. evropský standard, tedy byty včetně podlah, zárubní i obkladů a sanity v koupelnách a na toaletách," vysvětluje Zuzana Martínková.

Při koupi bytu jsou pro většinu klientů rozhodujícími faktory lokalita a cena. Znatelné rozdíly již ale panují v dalších faktorech a mezi jednotlivými zeměmi. V Rusku, Estonsku, Litvě a Finsku se velký důraz klade na spolehlivost a důvěryhodnost firmy.

Naopak dispoziční řešení hraje velkou roli při rozhodování o koupi na Slovensku, v Rusku a ve Finsku. Když srovnáme například parametr ceny, tak podle našeho průzkumu je nejméně důležitý pro Litevce. Ve všech ostatních zemích se podle ceny rozhoduje více než 50 procent klientů, nejvíce v Rusku a Finsku.

Vliv krize na rezidenční trhy

Nejen na rezidenčním trhu v České republice se výrazně promítla ekonomická krize, která jednotlivé země s různou intenzitou postihla v letech 2008 až 2010. Pokles nově dokončených bytových jednotek v letech 2010 a 2011 oproti boomu v roce 2007 je patrný téměř ve všech sledovaných státech.

Například v Česku z více než 40 tisíc bytů na necelých 29 tisíc. Propad nově dokončených bytových jednotek zaznamenalo v roce 2009 i Finsko, zde se ale trend stejně jako v Lotyšsku a Litvě v následujících letech obrátil.

Vliv krize neukazují jen propady v počtu nově dokončených bytových jednotek, ale také poklesy cen bytů v jednotlivých zemích. V Česku a na Slovensku začaly ceny bytů po boomu z let 2006 a 2007 padat a pokles pokračoval až do sledovaného roku 2011.

Litva a Lotyšsko vykazují tendenci, kdy byl propad cen mnohem strmější. Z hlediska cen bytů krize příliš nezasáhla Finsko, kde ceny stále stoupají. Také v Rusku nebyl propad cen tolik patrný.

Procentuální počet nájemců a vlastníků bytových jednotek

Pronájmy či vlastnictví bytů?

V Česku i vinou vlivů minulosti převládá obecný názor, že se má bydlet tzv. ve vlastním. To potvrzují i data. Téměř 80 procent obyvatel má byt ve vlastnictví, pouhá pětina si jej pronajímá.

Prvenství v nejvyšším procentu bytů ve vlastnictví nám však nepatří, to drží s přehledem obyvatelstvo Litvy. Pouze necelých sedm procent litevských obyvatel si byt pronajímá. Opakem je Rusko. Tam je trend stěhování se za prací a střídání bydlení poměrně rozšířený. Nájemní bydlení využívá téměř 37 % obyvatel.

Podíl bytů kupovaných na hypotéku roste

Oblíbenost hypoték je nejen v Česku v posledních letech poměrně značná. Vlastníci bytů, kteří pro jeho koupi využili hypotéku, jednoznačně převládají ve Finsku (42 %) oproti všem ostatním zemím. To ale vyplývá především z rozdílného historického vývoje postkomunistických zemí.

Za éry socialismu zde neexistoval volný trh s byty ani standardní možnost čerpání hypoték. Proto podíl vlastníků bytů s hypotékou nemohl ani za období demokracie a tržního hospodářství dosáhnout poměrů jako ve vyspělých státech západní a severní Evropy.

Může se hodit

Uvažujete o pořízení vlastního bydlení? Vybírejte z nabídky bytů na Reality.iDNES.cz.

Ovšem vzhledem k růstu čerpání hypoték v postkomunistických zemích Finsko ukazuje směr, kterým se ubírá i střední a východní Evropa. V Česku a na Slovensku je vůbec největší procento lidí, kteří si nové byty kupují s pomocí hypotečního úvěru. V závěsu za nimi je Lotyšsko a Finsko.