Když Jana Švaňová ze Smečna u Slaného vypije mléko z papírové krabice, vyhodí ji do speciálního kontejneru. Dělá to s dobrým pocitem, že tím možná někomu pomůže ke stavbě levného domu.
Sama si totiž nechala postavit dům z nápojových kartonů. "Včetně základové desky, terasy a oplocení stál tři miliony korun," říká Švaňová.
Není to bydlení ve špinavých odpadcích nebo v nějaké netrvanlivé chatrči z papíru. Firma Flexibuild, u které si dům objednala, očištěné a rozdrcené krabice slisuje do podoby pevných šedivých desek.
Z nich v kombinaci s polystyrenem sestaví sendvičové panely a ty pak poslouží ke stavbě montovaného domu podobného klasickým lehkým dřevostavbám.
O třetinu levnější než cihly
Jana Švaňová bydlela s rodinou ve velkém domě. Když děti dospěly a odstěhovaly se, rozhodla se s manželem dům prodat a na zahradě postavit nový, menší. Projekt měli na bungalov o 120 metrech čtverečních.
Základovou desku vybudovali předem. "Měli jsme dvě varianty: buď klasický cihlový dům, nebo ekologickou stavbu. Oslovili jsme dvě firmy a čekali na nabídku," vypráví Švaňová.
postavili dům z papíru za 100 tisíc korun |
Pro dům z krabic se pak rozhodli z několika důvodů. "Firma Flexibuild byla rychlejší a dokázala předem přesně stanovit cenu.
Dům měl lepší izolační vlastnosti a cena byla o třetinu nižší. Technologii z nápojových kartonů jsem znala z veletrhů a líbilo se mi, že ji vymýšleli vysokoškoláci, mladí lidé, kteří se neřídili jen tím, aby byla stavba levná," popisuje majitelka domu.
"Na vývoji využívání recyklovaných materiálů spolupracujeme s univerzitami a inovačními centry," potvrzuje Zdeněk Forman, ředitel firmy Flexibuild.
Kuchyňská linka na zdi i bez hmoždinek
Společnost Flexibuild dlouho prodávala desky z kartonů jen jako doplňkový stavební materiál. To však nebylo příliš úspěšné. Proto vyvinula vlastní stavební systém.
Kartony se slisují do podoby šedivých desek, které pak poslouží ke stavbě montovaných domů. |
Domy se montují z desek o tloušťce jeden až dva centimetry. Z kartonů se nic neodlučuje, právě kombinace papíru, plastu a hliníku dává deskám výborné vlastnosti.
"Jsou pevné a přitom lehce tvarovatelné, dobře tepelně izolují, odolají vlhku a mechanickému poškození. Vruty v nich drží i bez hmoždinek, neuvolňují se z nich škodlivé organické látky, požární bezpečnost je v normě," popisuje Forman. Na stěny je možné zavěsit i kuchyňskou linku.
Firma nabízí 17 typových projektů, lze stavět i podle individuálního, jak to chtěli Švaňovi. Desky se montují na dřevěnou či ocelovou konstrukci, dají se kombinovat i s jinými stavebními materiály.
"Na stěny se standardně dává omítka," říká Zdeněk Forman. Ceny začínají na 1,5 milionu korun, a to včetně základové desky. Systém se hodí i pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Nevýhodou je maximální výška - u dřevěné konstrukce dvě podlaží, u kovové čtyři. A také to, co je společné dřevostavbám - nutná minimální vzdálenost čtyři metry od sousedního domu.
Nový dům za tři měsíce
Od chvíle, kdy Jana Švaňová firmu poprvé kontaktovala, uběhl jen měsíc a 12. dubna se začalo stavět. "Dokončení předpokládáme nejpozději první týden v červnu," říká majitelka.
Švaňovi budou používat elektrické vytápění. "Časem však chceme udělat další ekologická opatření, abychom snížili náklady na minimum. Uvažujeme o solárních kolektorech a o řízeném větrání s rekuperací," plánuje majitelka.
Do domu je však možné použít jakýkoli druh topení. Majitelka předpokládá, že dům vydrží minimálně 50 let, firma udává až 80 let. "Přinejhorším nám pak zbude základová deska a na ní postavíme nový dům." Třeba zase z tříděného odpadu.