Nevzhledná sila jsou porostlá břečťanem a svým novým vzhledem mají připomínat...

Nevzhledná sila jsou porostlá břečťanem a svým novým vzhledem mají připomínat katedrálu. | foto: Ricardo Bofill

Sebral odvahu, koupil cementárnu a přestavěl ji na ohromující bydlení

  • 31
Katalánský architekt Ricardo Bofill si v Barceloně vyhlédl v roce 1973 starou rozbořenou cementárnu o ploše 500 metrů čtverečních. Třicet zásobníků, podzemní chodby a gigantickou strojovnu proměnil za dva roky na úžasný prostor, ve kterém dodnes bydlí a pracuje.

Grandiózní velikost cementárny a sila vypadající jako věže vnukly architektu Ricardu Bofillovi nápad. Rozhodl se z trosek bývalé továrny vyčarovat katedrálu nazvanou Factory Cement, která pro něj bude zároveň domovem i pracovnou.

V roce 1975 byl s rekonstrukcí hotov. Velkolepé prostory slouží jako soukromý byt, architektonické kanceláře, archiv, laboratoře a výstavní plochy. Vše doplňuje rozlehlá zahrada na ploše tři tisíce metrů čtverečních.

Architekt Ricardo Bofill si v roce 1973 koupil polorozpadlou cementárnu.

Továrna má v sobě prvky brutalismu (architektonický styl pracující s betonovými plochami) a surrealismu. Nevzhledná sila jsou porostlá břečťanem a svým novým vzhledem připomínají katedrálu. Na dvoře kdysi opuštěné cementárny je krásná magická zahrada s eukalypty, palmami, olivovníky a cypřiši.

Architekt dokázal z neutěšené cementárny vystavět impozantní dílo s jedinečným designem a velmi zajímavými prvky. Interiér je opravdu neobvyklý. Mísí se v něm styly, textury a různé formy, včetně falešné perspektivy. Celý komplex je již zrekonstruovaný, ale záměrně vypadá jako nedokončený. 

Stěny zakrývají dlouhé záclony.

Ze stropu visí původní obrovské násypky.

Ze stropu visí původní obrovské násypky, nekonečný prostor je zalitý denním světlem díky velkým, klenutým oknům. Přirozené osvětlení dělá z této "továrny na bydlení" jedinečné místo pro život i práci.

V kancelářích jsou neobyčejně dlouhé konferenční stoly s koženými pracovními židlemi a nádherně zarámovanými architektonickými tisky, které visí na zdech, nebo jsou na dřevěných stojanech.

V obytné části jsou bílé pohovky, na zemi leží rozměrné jednobarevné koberce. Některé stěny zakrývají nepředstavitelně dlouhé záclony, díky nimž působí obří betonové haly velmi vznešeným a elegantním dojmem.

Na dvoře kdysi opuštěné cementárny je krásná magická zahrada, na ní rostou eukalypty, palmy, olivovníky a cypřiše.

Kdo je Ricardo Bofill

Úspěšný katalánský architekt se narodil v roce 1939 v Barceloně. V roce 1963, krátce po absolutoriu Barcelona University of Arqitectura a Scholl of Geneva, založil mezinárodní tým architektů, inženýrů, sociologů, spisovatelů, režisérů a filozofů The Taller de Arqitectura. Ten přes 40 let shromažďuje zkušenosti v oblasti urbanistického plánování, architektury, tvorby krajiny, interiéru, nábytku a produktového designu.

Ricardo Bofill a Taller de Arqitectura realizovali například pařížské zastoupení značky Christian Dior, Cartier, Decaux, Axa, sídlo společnosti Shiseido v Tokiu, budovu firmy Donnelley v Chicagu, letiště v Barceloně a další stavby (viz článek Architekt obdivuje Kafku. Bytový komplex Zámek postavil na jeho počest).

Bofill také stojí za proměnou opuštěné průmyslové haly na moderní kancelářskou budovu Corso Karlín v Křižíkové ulici v Praze 8.

Zdroj: Archiweb