Bydlení v betonových kostkách

  • 246
Černé ocelové sloupy, šedivý beton a obrovské prosklené plochy - tak vypadá nově postavený dům v Berouně. Absolutně atypickou stavbu, která z dálky přitahuje pozornost kolemjdoucích, si nechali postavit přesně podle svého gusta mladí manželé se dvěma dětmi.

Mezi klasickými nově postavenými domy na kopci v Berouně ve středních Čechách se tyčí jeden, který vypadá úplně jinak než ostatní. Připomíná stavebnici, neboť je složen ze čtyřiadvaceti kostek ve dvou řadách na sobě.

Zvenku sice působí trochu smutně, neboť je celý šedivý, ale večer, když rodina uvnitř rozsvítí, do daleka září několik obrovských prosklených ploch, které se střídají s betonovými díly.

Chtěli moderní dům
Když se manželé Pszczolkovi rozhodovali, jaký dům postavit, věděli, že nechtějí nic klasického. "Prošli jsme řadu typizovaných domů a došli jsme k závěru, že když nám trh nic jiného nenabídne, radši stavět ani nezačneme," vzpomíná majitel. Obrátili se na architekty. Měli celkem jasnou představu, co chtějí, avšak pochodili až u pátého.

"Nechtěli jsem nic extravagantního jenom proto, abychom se odlišovali. Chtěli jsme prostě moderní dům, který by odpovídal roku 2004. A s architekty ze studia HŠH jsme našli společnou řeč," vysvětluje Pavel Pszczolka, který je spolumajitelem firmy MY DVA, jež se zabývá vybavováním průmyslových interiérů.

Bydlení v krychlích
Dům je dlouhý 18 metrů a široký 6 metrů. Použitá technologie je v České republice vzácná. Jde totiž o ocelovou konstrukci, která byla sestavena do tvaru mřížky. Tím vzniklo celkem čtyřiadvacet kostek o velikosti cca 3 x 3 x 3 metry. Do každé z nich je situována nějaká místnost.

"Stavba je řešena jako montovaný ocelový skelet s výplněmi z betonu a skla. Některá skla jsou posuvná. Jde vlastně o malý panelák. Není zde žádná hlavní fasáda, není tu ani žádná hierarchie prostorů - všechny části se pojí dohromady stejným systémem," říká jeden z autorů projektu, architekt Jan Šépka, a dodává: "Nenajdete tu žádnou chodbu. Místnosti jsou spojeny různým způsobem a vytvářejí tím prostorovou bohatost stavby."

Dokonce ani vchod není tradiční. Kdo by čekal klasické dveře, byl by překvapen. Dovnitř se vchází obrovským oknem, které se jako jediné ovládá elektronicky. Žádné z oken se neotevírá dovnitř nebo ven, nýbrž zajíždí do vedlejší zdi.

Šedá barva je všude
Interiér domu je stejně jako exteriér celý šedivý. Jednotlivé čtverce rozděluje ocelová konstrukce natřená na černo. Nikde na podlaze žádné koberce, kromě místností pro děti. Chodí se po holém betonu.

Také vybavení je strohé - ani kus nábytku navíc. V hlavní obytné části stojí jen podstavec s televizí a dvě lehátka. Hned vedle je kuchyňská linka a jídelní stůl. Toť vše.

Nábytek nechali architekti vyrobit z jednoho materiálu - z MDF desek, což je dřevěný slisovaný prach opatřený lesklým nátěrem.

Studené barvy nejsou na škodu
V domě neexistuje centrální osvětlení. Celý interiér osvětlují pouze stojací lampy. A zásuvky jsou schované v zakrytých otvorech v zemi.

"Možná to na první pohled působí trochu studeně, ale nám se to takhle líbí. Chtěli jsme pohledový beton, určitě ne nic načančaného. Je to bydlení, které přesně odpovídá našemu naturelu," tvrdí Pavel Pszczolka.



další foto

Architekt Jan Šépka se domnívá, že studené barvy nejsou na škodu. "Díky tomu, že je dům v neutrálních barvách, je vidět, co sem rodina vnáší svého - květiny, hračky pro děti, drobné doplňky... Byl jsem překvapen, jak prostor po zabydlení začal žít."

Dům by se dal sestavit podle architektů i jinak - jde totiž o variabilní systém. Místo betonu lze zvolit jiný stavební materiál, kostek je možno použít více, nebo naopak méně, vnitřek nemusí být šedivý, ale barevný, stěny se dají vyplnit dřevem nebo jiným materiálem...

Nic není zadarmo
Kdo by si řekl, že taková stavba nemohla být příliš drahá, mýlil by se. Původní rozpočet 3,5 milionu korun se podstatně zvýšil.

"Z pohledu nákladů je to velice drahý dům. Cena obestavěného prostoru je dvojnásobná proti běžné výstavbě. Není to kvůli jeho vybavení, je to dáno originalitou a náročností stavby. Všechny části od konstrukce až po vybavení jsou vyrobeny na míru. Originálem je v podstatě vše včetně betonových panelů a klik. Není tady nic, co by se vyrábělo unifikovaně," vysvětluje druhý z architektů, Petr Hájek.

Tím se stavba v konečném důsledku prodražila. "Nebyl to však záměr a vše vyplynulo z vysokých nároků investora. Umím si představit i použití levnějších technologií a materiálů, aniž by to architektuře domu ublížilo," dodává.

Stavělo se rychle
A jak se vlastně stavělo? Nejprve se svařila ocelová konstrukce ze sloupů o rozměrech 8 x 8 centimetrů. Mezi nimi je mezera 8 centimetrů, takže obvodová zeď má celkovou tloušťku 24 centimetrů.

"Zevnitř a zvenku se do konstrukce vsadily panely o tloušťce 1,5 centimetru s vyztuženými žebry a vnitřek byl vyplněn izolační vatou. Poté se několik vybraných čtverců vyplnilo sklem od stropu až k podlaze. Většina z nich je posuvných, takže se jimi dá vycházet na rozlehlou zahradu," vysvětluje Tomáš Hradečný, třetí architekt, který se na vzniku domu podílel. Smontování všech částí netrvalo déle než čtyři měsíce.

Zvykají si na okna
Mladí manželé bydlí v domě teprve několik týdnů a zatím, jak sami říkají, si na něj zvykají. Předtím totiž bydleli v bytě. "Musím ale říci, že jsme zatím neobjevili žádné zásadní potíže. Velmi se nám tu líbí. Obrovská okna nás stále překvapují svým výhledem," směje se Pavel Pszczolka.

Z čeho jsou obyvatelé domu opravdu nadšeni, to je jeho vnitřní uspořádání. Například hned vedle ložnice je stejně velká koupelna. Sice se dá oddělit posuvnými dveřmi, ale manželé ji nechávají otevřenou. Vybavení koupelen je také na míru. Nikde žádné obklady nebo dlažba - jen beton. A přímo na něm přichycené nerezové podlouhlé umyvadlo.

Sprchový kout má průzračně skleněnou zástěnu a na podlaze mřížku z tropického dřeva. Hned vedle stojí nerezová budka, v níž je schován záchod. Spodek tvoří místnosti určené dospělým: hlavní obytná hala s kuchyní, ložnice s koupelnou a technická místnost. Celé horní podlaží slouží dětem, které zde mají ložnici, šatny, koupelnu a plochy na hraní.

Profesionální úklid
Spousta skleněných ploch navozuje otázku, jak se dům udržuje. "Řekla bych, že dobře. Možná lépe než kde jinde. Na rozdíl od cihlových domů se tady dají totiž otřít i stěny. O podlaze nemluvě. A velké skleněné plochy? Ty si vzal na starost manžel," říká Irena Pszczolková.

"Vybavil jsem se profesionálním nářadím, přesto mi mytí všech oken zabere tak čtyři hodiny. Já to ale beru jako cvičení - člověk se totiž u toho docela zapotí," říká s úsměvem.

"Chtěli jsme moderní dům, který by odpovídal roku 2004," shodují se manželé Pszczolkovi.

Dětem je věnováno celé první patro domu. Díky skleněné stěně mohou sledovat své rodiče v hale nebo v kuchyni, které jsou umístěny v přízemí.

Interiér domu je velmi vzdušný. Jednotlivé místnosti, respektive kostky, oddělují načerno natřené ocelové sloupy.

Vstup do domu.