Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budova Nové scény rozděluje lidi na nesmiřitelné tábory zastánců a odpůrců

  12:00aktualizováno  12:00
V soutěži na fasádu Nové scény Národního divadla od mladých architektů se sešlo čtyřicet návrhů. Vítězem se stal Jiří Matura. Velká rekonstrukce se chystá nejdříve na rok 2012. Pak by diváky neměl rušit hluk z Národní třídy.

Vítězný návrh architekta Matury se snaží navázat na měřítko a kompozici současné budovy, fasáda je dynamicky tvarovaná s odlehčenou střední částí | foto: vizualizace Happy Materials

V Praze je jen málo staveb, které rozdělují lidi na dva tak nesmiřitelné tábory. Vedle Tančícího domu, obchodního domu My nebo budovy bývalého Federálního shromáždění mezi ně bezpochyby patří Nová scéna Národního divadla.

Jestli se chcete dozvědět zaručeně fundované názory na tuto kontroverzní stavbu, zamiřte na piazettu mezi historickou budovou divadla a Novou scénou.

Tam od úterý probíhá výstava architektonických návrhů na novou podobu její fasády. "Už aby tu hrůzu zbořili a postavili místo ní něco hezčího. Některé z těchhle návrhů jsou docela zajímavé," komentoval výstavu Martin Nádvorník, který se u návrhů zastavil se svým synem.

Jiní návštěvníci měli k dílu architektů Karla Pragera a Stanislava Libenského větší respekt. "Není to tak špatná stavba, kdyby ale dostala novou fasádu, asi bych se nezlobila," mínila Jaroslava Straková.

Podobně vyhraněné názory mají své opodstatnění: zatímco její příznivci často hodnotí stavbu velmi vysoko kvůli invenčnímu použití skleněných panelů či stylovému interiéru, její odpůrci ji vnímají jako symbol minulého režimu. "Nejen veřejnost, ale i odborníci jsou v názorech na stavbu rozděleni," potvrdil historik architektury Zdeněk Lukeš.

První architekt zemřel

Málokdo přitom ví, že Nová scéna měla původně vypadat úplně jinak a její současná podoba se rodila velmi narychlo. Ještě v padesátých letech stály vedle historické budovy divadla činžovní domy, které tvořily s novorenesanční budovou architekta Zítka jednu linii.

Teprve po jejich demolici proběhla soutěž na divadelní novostavbu, kterou v šedesátých letech vyhrál slavný brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs. Měl sice hotovy vysoce hodnocené studie, než ale stihl vypracovat definitivní návrh, zemřel.

Jeho dědicové nebyli schopni dovést projekt do konce, a tak dostal od komunistické strany za úkol prestižní projekt architekt Pavel Kupka. Podle jeho návrhů nakonec vznikly další dvě nové budovy, zakázku na samotnou Novou scénu však nakonec získal Prager, známý například návrhem budov Federálního shromáždění, Komerční banky na Smíchově nebo Makromolekulárního ústavu.

CHANGING THE FACE - NOVÁ SCÉNA NÁRODNÍHO DIVADLA

Účel a poslání soutěže

Budova Nové scény se od 1. 1. 2010 po 17 letech vrátila pod správu Národního divadla. V rámci znovuotevření Nové scény se Národní divadlo spolupodílelo na ideové architektonické soutěži s názvem changing the face - Nová scéna Národního divadla, kterou vyhlásila společnost DuPont v září roku 2009.

Společnost DuPont vyhlášením ideové architektonické soutěže vyzvala architekty a studenty architektury, aby zcela svobodně a bez jakýchkoliv pragmatických omezení pracovali na transformaci fasády budovy Nové scény.

Jedinou podmínkou soutěže bylo využití fasádních systémů z širokého portfolia společnosti DuPont. Odevzdané soutěžní návrhy představují možnosti, jak začlenit moderní architekturu do původní historické zástavby.

Zhodnocení a výsledky soutěže

V rámci soutěže bylo přihlášeno celkem 40 soutěžních návrhů. Mezi nimi se objevila jak konvenční řešení, tak i výtvarně nekonvenční návrhy, přičemž byly zastoupeny různé tvůrčí přístupy, které jsou reflektovány v rozdělení cen. Ideová architektonická soutěž tak splnila svůj účel a současně potvrdila technické možnosti nových materiálů.

Protože právě probíhala rekonstrukce historické budovy a vrcholila stavba nových Kupkových domů, chtěli mít komunisté Novou scénu co nejdříve. "Narychlo proto vznikl jakýsi hybrid, těleso s kamenným pláštěm, který byl ještě překryt skleněnými panely," vylíčil okolnosti vzniku díla Lukeš.

Bourat se nebude

Budova má i dnes některé zásadní problémy. Kvůli nedokonalému odstínění hluku z rušné Národní třídy se tu nemohou pořádat operní představení, letní slunce opírající se do skleněných dlaždic zase způsobuje v divadelním sále nepříjemné vedro.

Přesto mohou mít radost spíše příznivci stavby než její odpůrci: bourat se totiž rozhodně nebude. O tom nechce slyšet nejen současné vedení divadla či památkáři, ale ani samotní architekti, kteří se zúčastnili soutěže.

"Budovy si velmi vážím, je jedním z lepších zástupců architektury své doby, která by zde měla zůstat," prohlásil autor vítězného návrhu Jiří Matura.

PŘÍZNIVCI A ODPŮRCI

Co říkají příznivci

Budova je architektonickou památkou, která má jedinečnou fasádu ze skleněných dlaždic a originální interiér ze zeleného mramoru. Pokud zachovávat některá díla socialistické architektury, pak je podle expertů Nová scéna jedním z nich.

Co tvrdí odpůrci

Uvnitř stavby je kvůli skleněné fasádě v letních měsících nesnesitelné vedro. Dala by se také lépe vyřešit akustika budovy, kterou ovlivňuje hluk z Národní třídy. Budovu navíc považují kritici za jeden z architektonických symbolů minulého režimu, jehož projekt nevzešel z férové soutěže, ale byl zadán komunistickou stranou.

Autor:




Nejčtenější

Manželé si koupili v Brandýse nad Labem pozemek a postavili dům 4+kk.
Z paneláku odešli do domku. Největší problém byl se stavební firmou

Jiří s manželkou žijí v Brandýse nad Labem již třicet let. V paneláku ale zůstat nechtěli, tak ve stejné lokalitě koupili pozemek. Dům s dispozicí 4+kk o...  celý článek

Grand designér roku: studio deFORM - Jakub Pollág a Václav Mlynář, interaktivní...
Czech Grand Design: korunku ze střepů získali nejlepší tvůrci

Jedenáctý ročník soutěže Czech Grand Design zná své vítěze. Ze 116 nominovaných autorů v deseti kategoriích si ti nejlepší odnesli z pražského Stavovského...  celý článek

Nemovitost, která nebyla 50 let na realitním trhu, má obytnou plochu 27 metrů...
Za domek velký 27 metrů čtverečních dal nový majitel 23 milionů korun

O bydlení na Britten Street v londýnské čtvrti Chelsea je velký zájem. Není tedy divu, že i za tento malý domek, zaplatil nový majitel 713 823 liber, v...  celý článek

Původní obývací pokoj byl již „spojený“ s kuchyní.
Z odpudivě vypadajícího panelákového bytu má vzniknout pohodové 4+kk

Byt 3+1 nenabízí právě ideální dispozici, přesto má mladý pár štěstí. Má totiž„ideální“ sousedy. Dali po vyjádření statika souhlas nejen k vybourání nenosných...  celý článek

Rekreační areál Kraví hora
Bazén na Kraví hoře Brňané kritizují. Vadí jim třeba chybějící tobogán

Stavba bazénu na Kraví hoře v Brně stála přes dvě stě milionů korun a trvala dva roky. Autorům vynesla hned několik prestižních ocenění. Obyvatelé města na něm...  celý článek

Další z rubriky

Modernizace bude trvat dva roky a vyjde na 850 tisíc korun.
Státní opera se vrhá na modernizaci. V sedadlech budou obrazovky

Státní opera v Praze se už půl roku připravuje na rozsáhlou generální rekonstrukci za 857 milionů korun, která konečně začne. Veřejnost se do opraveného...  celý článek

Věž ze 16. století je jednou z nejvýznamnějších památek v Hradci Králové.
Cenu Klubu za starou Prahu získala renesanční věž. Povedlo se i Caolinum

Cenu Klubu za starou Prahu pro nejlepší novou stavbu v historickém prostředí dostala rekonstrukce a přístavba Bílé věže v Hradci Králové. Pracovalo na ní...  celý článek

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.