V Praze je jen málo staveb, které rozdělují lidi na dva tak nesmiřitelné tábory. Vedle Tančícího domu, obchodního domu My nebo budovy bývalého Federálního shromáždění mezi ně bezpochyby patří Nová scéna Národního divadla.
Jestli se chcete dozvědět zaručeně fundované názory na tuto kontroverzní stavbu, zamiřte na piazettu mezi historickou budovou divadla a Novou scénou.
Changing the face - Nová scéna Národního divadla
Tam od úterý probíhá výstava architektonických návrhů na novou podobu její fasády. "Už aby tu hrůzu zbořili a postavili místo ní něco hezčího. Některé z těchhle návrhů jsou docela zajímavé," komentoval výstavu Martin Nádvorník, který se u návrhů zastavil se svým synem.
Jiní návštěvníci měli k dílu architektů Karla Pragera a Stanislava Libenského větší respekt. "Není to tak špatná stavba, kdyby ale dostala novou fasádu, asi bych se nezlobila," mínila Jaroslava Straková.
Changing the face - Nová scéna Národního divadla
Podobně vyhraněné názory mají své opodstatnění: zatímco její příznivci často hodnotí stavbu velmi vysoko kvůli invenčnímu použití skleněných panelů či stylovému interiéru, její odpůrci ji vnímají jako symbol minulého režimu. "Nejen veřejnost, ale i odborníci jsou v názorech na stavbu rozděleni," potvrdil historik architektury Zdeněk Lukeš.
První architekt zemřel
Málokdo přitom ví, že Nová scéna měla původně vypadat úplně jinak a její současná podoba se rodila velmi narychlo. Ještě v padesátých letech stály vedle historické budovy divadla činžovní domy, které tvořily s novorenesanční budovou architekta Zítka jednu linii.
Changing the face - Nová scéna Národního divadla
Teprve po jejich demolici proběhla soutěž na divadelní novostavbu, kterou v šedesátých letech vyhrál slavný brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs. Měl sice hotovy vysoce hodnocené studie, než ale stihl vypracovat definitivní návrh, zemřel.
Jeho dědicové nebyli schopni dovést projekt do konce, a tak dostal od komunistické strany za úkol prestižní projekt architekt Pavel Kupka. Podle jeho návrhů nakonec vznikly další dvě nové budovy, zakázku na samotnou Novou scénu však nakonec získal Prager, známý například návrhem budov Federálního shromáždění, Komerční banky na Smíchově nebo Makromolekulárního ústavu.
CHANGING THE FACE - NOVÁ SCÉNA NÁRODNÍHO DIVADLAÚčel a poslání soutěžeBudova Nové scény se od 1. 1. 2010 po 17 letech vrátila pod správu Národního divadla. V rámci znovuotevření Nové scény se Národní divadlo spolupodílelo na ideové architektonické soutěži s názvem changing the face - Nová scéna Národního divadla, kterou vyhlásila společnost DuPont v září roku 2009. Společnost DuPont vyhlášením ideové architektonické soutěže vyzvala architekty a studenty architektury, aby zcela svobodně a bez jakýchkoliv pragmatických omezení pracovali na transformaci fasády budovy Nové scény. Jedinou podmínkou soutěže bylo využití fasádních systémů z širokého portfolia společnosti DuPont. Odevzdané soutěžní návrhy představují možnosti, jak začlenit moderní architekturu do původní historické zástavby. Zhodnocení a výsledky soutěžeV rámci soutěže bylo přihlášeno celkem 40 soutěžních návrhů. Mezi nimi se objevila jak konvenční řešení, tak i výtvarně nekonvenční návrhy, přičemž byly zastoupeny různé tvůrčí přístupy, které jsou reflektovány v rozdělení cen. Ideová architektonická soutěž tak splnila svůj účel a současně potvrdila technické možnosti nových materiálů. |
Protože právě probíhala rekonstrukce historické budovy a vrcholila stavba nových Kupkových domů, chtěli mít komunisté Novou scénu co nejdříve. "Narychlo proto vznikl jakýsi hybrid, těleso s kamenným pláštěm, který byl ještě překryt skleněnými panely," vylíčil okolnosti vzniku díla Lukeš.
Bourat se nebude
Budova má i dnes některé zásadní problémy. Kvůli nedokonalému odstínění hluku z rušné Národní třídy se tu nemohou pořádat operní představení, letní slunce opírající se do skleněných dlaždic zase způsobuje v divadelním sále nepříjemné vedro.
Changing the face - Nová scéna Národního divadla
Přesto mohou mít radost spíše příznivci stavby než její odpůrci: bourat se totiž rozhodně nebude. O tom nechce slyšet nejen současné vedení divadla či památkáři, ale ani samotní architekti, kteří se zúčastnili soutěže.
"Budovy si velmi vážím, je jedním z lepších zástupců architektury své doby, která by zde měla zůstat," prohlásil autor vítězného návrhu Jiří Matura.
Nová scéna Národního divadla
PŘÍZNIVCI A ODPŮRCICo říkají příznivciBudova je architektonickou památkou, která má jedinečnou fasádu ze skleněných dlaždic a originální interiér ze zeleného mramoru. Pokud zachovávat některá díla socialistické architektury, pak je podle expertů Nová scéna jedním z nich. Co tvrdí odpůrciUvnitř stavby je kvůli skleněné fasádě v letních měsících nesnesitelné vedro. Dala by se také lépe vyřešit akustika budovy, kterou ovlivňuje hluk z Národní třídy. Budovu navíc považují kritici za jeden z architektonických symbolů minulého režimu, jehož projekt nevzešel z férové soutěže, ale byl zadán komunistickou stranou. |
