Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba, která vypadá jako nahá žena ve vodě, pomohla firmě k úspěchu

  1:00aktualizováno  1:00
Budovu společnosti Johnson Wax v americkém městě Racine doprovází řada superlativů. Její autor, proslulý architekt Frank Lloyd Wright, zde vytvořil kanceláře budoucnosti. Pro firmu se stala triumfálním symbolem a pomohla jí k zviditelnění a dalším úspěchům.

Stavba administrativní budovy Johnson Wax pomohla nejen investorovi, ale i samotnému architektovi. Když se na něho v roce 1936 obrátil Herbert Johnson s žádostí o projekt, bylo mu téměř 70 let. Finančně na tom byl bídně, přednášel jen okruhu svých obdivovatelů.

Fotogalerie

K nové zakázce se stavěl nejdříve skepticky, chtěl prostor za městem v zeleni, ale to Johnson rezolutně odmítl. Stavět se muselo na předměstí, na sutinách staré továrny. "V naprosto nedůstojném okolí," prohlásil Wright.

Toto prostředí ho však inspirovalo k naprosto neotřelému pojetí, bez oken do okolí, se zdmi, které připomínají hrad, s nenápadným vstupem, zato s možností vjezdu automobily až do nitra budovy.

Architekt si zde uhájil své oblíbené horizontální řešení místo mrakodrapu. Dodnes je stavba označována za architektonický skvost. "Je to rozlehlá budova, inspirující k práci stejně, jako katedrála k uctívání Boha," prohlásil o ní sám autor.

Příběh stavby přináší další epizoda francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu ve 14:15).

Sloupy tvrdohlavého muže

Wright, proslulý svými stavbami souznícími s přírodou, si ji na nehostinném předměstí vytvořil po svém. Hlavní pracovní sál navrhl postavit na šedesáti dutých sloupech vysokých 6,5 metru, které připomínají květ leknínu na vysokém stvolu, jež se zužuje směrem dolů, a to až na pouhých dvacet dva centimetrů.

Interiér budovy s proslulými sloupy, které připomínají květ leknínu.

Interiér budovy s proslulými sloupy, které připomínají květ leknínu.

Každý sloup měl nést šest tun zátěže, tomu však nechtěla technická komise věřit, a tak musel Wright postavit sloup ve skutečné velikosti. Postupně se zátěž zvyšovala na šest, pak na dvanáct tun. Traduje se, že sloup vydržel šedesát tun zátěže. Pak starý muž zlostně udeřil holí o zem – a sloup spadl.

V květnu 1937 se budova otvírala a časopis Life nadšeně komentuje: "Tato budova se podobá ženě, která plave nahá po proudu řeky. Je svěží, vláčná, muzikální v pohybu i chování."

Centrem budovy je velký sál, kde pracuje kolem 200 lidí. Má rozměry 45 × 65 m a kolem něj je na sloupech zavěšené mezipatro, kde jsou kanceláře vedoucích oddělení.

Wright navrhl nejen budovu, ale také vybavení kanceláří, celkem 48 typů zařízení, od stolů až po lampy. Barevně se drží různých odstínů slavné čerokijské červené.
Unikátní sloupy nejsou spojené napevno s podlahou, stojí v "měděných dřevácích". Tato určitá pružnost chrání budovu před zemětřesením.

Zdi budovy působí jako hradby, nenajdete v nich klasická okna.

Zdi budovy působí jako hradby, nenajdete v nich klasická okna.

Světlo sem proniká postranní mřížovanou oblou plochou, ve stropě je instalovaný souvislý pás elektrického osvětlení. Okna tu nenajdete.

Skleněné trubice v architektuře

Stavba vyrostla jako prototyp, což se odrazilo i na ceně, nakonec stála čtyřikrát víc, než se původně předpokládalo. Technické vymoženosti, které Wright použil, nebyly levné. Například jako první použil trubice z ohnivzdorného skla v architektuře. Pyrex tak chrání soukromí, ale poskytuje světlo. Horizontálně zavěšené průsvitné trubice jsou použité místo oken nebo jako přepážky v interiéru.

Komplex byl dokončený v roce 1938, o pět let později Johnsonova firma prosperuje jako nikdy předtím. A tak dostává Wright další úkol, postavit novou budovu pro laboratoře.

Komplexu dominuje věž určená pro laboratoře.

Komplexu dominuje věž určená pro laboratoře.

Nemělo to být tentokrát nic nákladného, přesto se cena ztrojnásobila. Věž, tyčící se nad parkovištěm, tvoří sloup zapuštěný 15 metrů do země a vysoký 50 metrů. Na tento betonový základ jsou zavěšena kruhová mezipatra.

Stavba se stala symbolem inovující Ameriky a zároveň zahájila další úspěšnou etapu pro architekta Wrighta. Zemřel uprostřed práce v roce 1959.

Frank Lloyd Wright

  • Narodil se 8. června 1867 v Richland Center ve Wisconsinu 1867, v r.1885 začíná studovat univerzitu v Madisonu, pracuje pro Allana D. Conovera, profesora inženýrství. v r. 1893 otevírá vlastní architektonický ateliér v Chicagu.
  • Za svůj život navrhl 1141 děl, včetně domů, kanceláří, kostelů, škol, knihovny, mostů, muzeí a dalších staveb, z toho bylo realizováno 532 projektů, 409 z nich stále stojí. Věnoval se také návrhům nábytku, textilií, uměleckého skla, lamp, nádobí, oblečení či grafice. Je autorem dvaceti knih a spousty článků, přednášel ve Spojených státech i v Evropě.
  • Je pokládán za největšího amerického architekta všech dob, vyprojektoval rovněž jednu ze čtyř architektonicky nejvíce oceňovaných vil světa, a to Robie House v Chicagu. Je také autorem " Guggenheimova muzea.
  •  K jeho slavnému období patří pobyt a tvorba v Japonsku. Rád se nechával inspirovat přírodou.
  • Zemřel v roce 1959.




Nejčtenější

Řešení stavby do tvaru písmene V zabezpečuje soukromí rodiny i ochranu před...
Dům pro rodinu se čtyřmi dětmi aneb splněný sen má podobu písmene V

Zatímco Praha se začíná chlubit mrakodrapem V Tower, na Moravě šli jinou cestou: vznikla zde jednopodlažní rodinná vila právě v podobě písmene V. Má úctyhodnou...  celý článek

Chátrající vily. Uprostřed je vila slavného českého architekta Kamila Roškota.
Zdevastované vily v Bubenči zbořte, vyzval developer Prahu 6

Britský developer Lordship v otevřeném dopise vyzval Prahu 6 k demolici zchátralých historických vil v Bubenči. Domy stojí v ulici Milady Horákové, kousek od...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Šárka s Michalem potřebovali dům, který nezabere na parcele příliš místa.
Šárka s Michalem vyměnili byt za dům se zahradou. Prahu mají za rohem

Manželé s dvěma dětmi snili o vlastním domě se zahradou, kde si budou potomci bez neustálého dozoru hrát. Nebyl to však jediný motiv, proč vyměnit byt v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.