Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba, která vypadá jako nahá žena ve vodě, pomohla firmě k úspěchu

  1:00aktualizováno  1:00
Budovu společnosti Johnson Wax v americkém městě Racine doprovází řada superlativů. Její autor, proslulý architekt Frank Lloyd Wright, zde vytvořil kanceláře budoucnosti. Pro firmu se stala triumfálním symbolem a pomohla jí k zviditelnění a dalším úspěchům.

Stavba administrativní budovy Johnson Wax pomohla nejen investorovi, ale i samotnému architektovi. Když se na něho v roce 1936 obrátil Herbert Johnson s žádostí o projekt, bylo mu téměř 70 let. Finančně na tom byl bídně, přednášel jen okruhu svých obdivovatelů.

Fotogalerie

K nové zakázce se stavěl nejdříve skepticky, chtěl prostor za městem v zeleni, ale to Johnson rezolutně odmítl. Stavět se muselo na předměstí, na sutinách staré továrny. "V naprosto nedůstojném okolí," prohlásil Wright.

Toto prostředí ho však inspirovalo k naprosto neotřelému pojetí, bez oken do okolí, se zdmi, které připomínají hrad, s nenápadným vstupem, zato s možností vjezdu automobily až do nitra budovy.

Architekt si zde uhájil své oblíbené horizontální řešení místo mrakodrapu. Dodnes je stavba označována za architektonický skvost. "Je to rozlehlá budova, inspirující k práci stejně, jako katedrála k uctívání Boha," prohlásil o ní sám autor.

Příběh stavby přináší další epizoda francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu ve 14:15).

Sloupy tvrdohlavého muže

Wright, proslulý svými stavbami souznícími s přírodou, si ji na nehostinném předměstí vytvořil po svém. Hlavní pracovní sál navrhl postavit na šedesáti dutých sloupech vysokých 6,5 metru, které připomínají květ leknínu na vysokém stvolu, jež se zužuje směrem dolů, a to až na pouhých dvacet dva centimetrů.

Interiér budovy s proslulými sloupy, které připomínají květ leknínu.

Interiér budovy s proslulými sloupy, které připomínají květ leknínu.

Každý sloup měl nést šest tun zátěže, tomu však nechtěla technická komise věřit, a tak musel Wright postavit sloup ve skutečné velikosti. Postupně se zátěž zvyšovala na šest, pak na dvanáct tun. Traduje se, že sloup vydržel šedesát tun zátěže. Pak starý muž zlostně udeřil holí o zem – a sloup spadl.

V květnu 1937 se budova otvírala a časopis Life nadšeně komentuje: "Tato budova se podobá ženě, která plave nahá po proudu řeky. Je svěží, vláčná, muzikální v pohybu i chování."

Centrem budovy je velký sál, kde pracuje kolem 200 lidí. Má rozměry 45 × 65 m a kolem něj je na sloupech zavěšené mezipatro, kde jsou kanceláře vedoucích oddělení.

Wright navrhl nejen budovu, ale také vybavení kanceláří, celkem 48 typů zařízení, od stolů až po lampy. Barevně se drží různých odstínů slavné čerokijské červené.
Unikátní sloupy nejsou spojené napevno s podlahou, stojí v "měděných dřevácích". Tato určitá pružnost chrání budovu před zemětřesením.

Zdi budovy působí jako hradby, nenajdete v nich klasická okna.

Zdi budovy působí jako hradby, nenajdete v nich klasická okna.

Světlo sem proniká postranní mřížovanou oblou plochou, ve stropě je instalovaný souvislý pás elektrického osvětlení. Okna tu nenajdete.

Skleněné trubice v architektuře

Stavba vyrostla jako prototyp, což se odrazilo i na ceně, nakonec stála čtyřikrát víc, než se původně předpokládalo. Technické vymoženosti, které Wright použil, nebyly levné. Například jako první použil trubice z ohnivzdorného skla v architektuře. Pyrex tak chrání soukromí, ale poskytuje světlo. Horizontálně zavěšené průsvitné trubice jsou použité místo oken nebo jako přepážky v interiéru.

Komplex byl dokončený v roce 1938, o pět let později Johnsonova firma prosperuje jako nikdy předtím. A tak dostává Wright další úkol, postavit novou budovu pro laboratoře.

Komplexu dominuje věž určená pro laboratoře.

Komplexu dominuje věž určená pro laboratoře.

Nemělo to být tentokrát nic nákladného, přesto se cena ztrojnásobila. Věž, tyčící se nad parkovištěm, tvoří sloup zapuštěný 15 metrů do země a vysoký 50 metrů. Na tento betonový základ jsou zavěšena kruhová mezipatra.

Stavba se stala symbolem inovující Ameriky a zároveň zahájila další úspěšnou etapu pro architekta Wrighta. Zemřel uprostřed práce v roce 1959.

Frank Lloyd Wright

  • Narodil se 8. června 1867 v Richland Center ve Wisconsinu 1867, v r.1885 začíná studovat univerzitu v Madisonu, pracuje pro Allana D. Conovera, profesora inženýrství. v r. 1893 otevírá vlastní architektonický ateliér v Chicagu.
  • Za svůj život navrhl 1141 děl, včetně domů, kanceláří, kostelů, škol, knihovny, mostů, muzeí a dalších staveb, z toho bylo realizováno 532 projektů, 409 z nich stále stojí. Věnoval se také návrhům nábytku, textilií, uměleckého skla, lamp, nádobí, oblečení či grafice. Je autorem dvaceti knih a spousty článků, přednášel ve Spojených státech i v Evropě.
  • Je pokládán za největšího amerického architekta všech dob, vyprojektoval rovněž jednu ze čtyř architektonicky nejvíce oceňovaných vil světa, a to Robie House v Chicagu. Je také autorem " Guggenheimova muzea.
  •  K jeho slavnému období patří pobyt a tvorba v Japonsku. Rád se nechával inspirovat přírodou.
  • Zemřel v roce 1959.




Nejčtenější

Kuchyňskou linku designérky zredukovaly pouze na spodní skříňky. Je zde plně...
Jak se staví sen pro ženu, které zůstal jen vybydlený byt

V Otvovicích všichni znají nejen Lucii Bílou, ale také nemocnou Zdeňku. Roztroušená skleróza ji trápí už skoro dvacet let a invalidní důchod není právě zdrojem...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Návštěvy nejvíce obdivují velkolepé prostory, původní nábytek a výzdobu.
Sedmipokojová rezidence pražských primátorů je od roku 1928 v knihovně

S významnou státní funkcí se pojí i důstojné bydlení. Prezident se nastěhoval do Lumbeho vily, premiér využívá Kramářovu vilu, primátorka hlavního města má k...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Bill věří, že se mu podaří všechny knihy přestěhovat a k prodeji nabídne pouze...
Dům pro vášnivé čtenáře je na prodej s knihovnou pro 10 tisíc svazků

Jane a Bill Moyleovi shromáždili během svého života velké množství knih. Jejich dům nedaleko anglického města Kington se postupně zaplnil deseti tisíci svazky....  celý článek

Další z rubriky

Dalším příjemným prvkem jsou balkony s plně proskleným zábradlím, které neruší...
Do posledního detailu promyšlený dům je domovem pro čtyřčlennou rodinu

Na rohovém pozemku v nizozemském městě Schiedam si čtyřčlenná rodina postavila oblou vilu s retro nádechem. Dům, který se hlásí k minimalismu, navrhlo...  celý článek

Majitel stodolu opravil a nyní ji prodává za 1,25 milionu liber, v přepočtu 40...
Třicet let chátrala. Neuvěřitelná záchrana stodoly ze 17. století

Stodola ze 17. století stojí v obci Greywell v anglickém hrabství Hampshire. Od roku 1980 byla opuštěná a chátrala, až si ji v hodně špatném stavu koupil...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.