Olympijská podoba Šutky

Olympijská podoba Šutky | foto: Vizualizace: archiv MČ Praha 8

Bude areál Šutka olympijským akvacentrem?

Téměř dvacet let vůbec nepřipomíná moderní sportoviště. Spíše sklad stavebního materiálu. Deset let už na něj nikdo nesáhl. Jeho dokončení bude stát až půl miliardy korun. Jak nakonec doopravdy dopadne příběh plaveckého bazénu Šutka?
Železobetonové torzo areálu s padesátimetrovým bazénem stojí v Praze 8 již z dob minulého režimu, od roku 1987. Stavba se několikrát zastavila - kvůli restitucím, povodním nebo nereálným záměrům města, majitele areálu Šutka.

Lidé vodní areál chtějí
A právě město nyní tvrdí, že areál dostaví na akvacentrum, případně olympijské centrum vodních sportů. Studie rozvoje lokality navíc počítá v těsném sousedství stávajícího objektu s vybudováním areálu s venkovními bazény.

"Ten by se v případě pořádání olympijských her v Praze dodatečnými úpravami změnil v hlavní olympijské centrum vodních sportů. Po skončení her by bazény opět sloužily Pražanům," uvádí Eva Kubátová z tiskového oddělení magistrátu.

Po dostavbě vodního areálu volají jak místní, tak radnice Prahy 8. "Víme, že areál lidé postrádají, takže výstavba má naši plnou podporu," tvrdí tisková mluvčí Prahy 8 Helena Šmídová. Kauza Šutka je tu podle ní všem už pro smích. Málokdo v dokončení bazénu věří. "Ale kdyby se to podařilo, bylo by to opravdu skvělé," přeje si obyvatelka Prahy 8, pětatřicetiletá Daniela Černá.

V první fázi - zhruba do dvou až tří let - chce město nejprve dostavět stávající objekt Šutky s padesátimetrovým krytým bazénem, hledištěm pro zhruba čtyři sta lidí a s dětským výukovým bazénem. Celkové náklady se odhadují na 350 milionů korun. Bazén by měl mít celoroční provoz.

"K dispozici by tu byly vířivý a perlivý bazén, skluzavky, tobogany, divoká řeka, říčka i brouzdaliště. Chybět by neměly šatny asi pro tisíc návštěvníků, sauny, posilovna, tělocvična, restaurace, masáže, solária a další služby. Stavět by se mělo začít již v příštím roce," říká náměstek pražského primátora Pavel Klega, do jehož kompetence spadá hospodářská politika města a městský majetek.

Letos už Praha vyčlenila z rozpočtu na přípravu stavby téměř čtyřicet milionů korun. Příprava spočívá nejen ve vypracování studie, ale i v dořešení inženýrských sítí, prohlídce železobetonového torza statikem nebo v demolici nesouvisících a nepotřebných objektů v prostoru.

Po dokončení by měla plynně navázat výstavba sousedního venkovního koupaliště. Jeho součástí bude rovněž padesátimetrový bazén, dále skokanský bazén, dětské brouzdaliště a bazén pro neplavce ve tvaru olympijských kruhů. Zázemí budou tvořit převlékárny, asi tisíc venkovních odkládacích skříněk, občerstvení, parkoviště pro přibližně 470 vozů a další vybavení. Celý areál by měl pojmout až 600 plavců a více než dva tisíce návštěvníků najednou.

Druhá etapa přijde metropoli zhruba na 280 milionů korun. Veřejnost by nekryté koupaliště mohla začít využívat okolo roku 2010. "Až poté přijde na řadu zhruba osmnáct tisíc metrů čtverečních okolních pozemků. Budeme hledat jejich nejvýhodnější komerční využití, aby výnosy z prodeje či pronájmů pokryly z velké části investici do plaveckého areálu," vysvětluje záměry města Pavel Klega.

Pohled do historie
Železobetonové torzo areálu s padesátimetrovým bazénem stojí v Praze 8 již od roku 1987. Stavba se několikrát zastavila, naposledy v roce 1996 kvůli restituci některých pozemků. Ty město nakonec za třicet milionů vykoupilo, ale práce se znovu nerozjely. Praha nejprve marně hledala schopného soukromého investora a nakonec se rozhodla na jaře roku 2002 dostavět bazén z městských peněz.

"Povodně v srpnu 2002 tento záměr odsunuly načas do pozadí. Nyní jsme nechali zpracovat studii, která posuzuje realizaci dostavby plaveckého areálu Šutka s možností využití areálu jak pro rekreaci občanů, tak pro potřeby případných olympijských her, o jejichž pořádání v letech 2016 či 2020 Praha uvažuje," uvádí Klega.

Důležité podle něho je, že dostavba starého objektu i vybudování nového sousedního areálu nejsou samoúčelné. I kdyby se v Praze olympiáda nekonala, nevzhledný pomník minulého režimu konečně zmizí. "A plavecké centrum je pro rekreaci obyvatel nejen spádových velkých sídlišť, jako jsou Bohnice, Čimice, Ďáblice, Troja, Kobylisy, Prosek i Chabry, rozhodně přínosem," dodává Klega.

Šutka a olympiáda
V případě, že by Praha vyhrála pořadatelství olympijských her, proměnily by se obě části areálu Šutka dočasně na hlavní olympijské centrum vodních sportů. Vnitřní prostory krytého bazénu by se upravily pro zázemí sportovců, organizátorů, novinářů a komentátorů.

Bazén by sloužil jako tréninkový a rozplavávací.
Venkovní prostor by byl dočasně zastřešen a vybaven tribunami pro zhruba dvanáct tisíc diváků, kabinami pro závodníky i mobilním sociálním zařízením z lehkých příček či kontejnerů.

"Tyto nízkonákladové, po skončení olympiády lehce odstranitelné úpravy představují pro město ekonomicky velmi výhodnou variantu," upozorňuje autor studie, architekt Martin Rybář.

Co bude na Šutce

Krytý areál:

* padesátimetrový krytý
bazén s hledištěm
pro zhruba čtyři sta lidí
* dětský výukový bazén
* vířivý a perlivý bazén
* skluzavky
* tobogany
* divoká řeka, říčka
* brouzdaliště
* šatny asi pro tisíc
návštěvníků
* sauny
* posilovna
* tělocvična
* restaurace
* masáže a solária

Venkovní areál:
* padesátimetrový bazén
* skokanský bazén
* dětské brouzdaliště
* bazén pro neplavce ve tvaru
olympijských kruhů
* převlékárny, asi tisíc
venkovních skříněk
* občerstvení
* parkoviště pro přibližně
470 vozů