Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brno chce trumfnout Prahu, plánuje postavit nejvyšší mrakodrap v Česku

  9:55aktualizováno  9:55
V Brně má do několika let vyrůst 117 metrů vysoký Palác Heršpická architektky Evy Jiřičné. Podle primátora Romana Onderky (ČSSD) by ale, pokud se podaří vyjednat výjimky, mohl být mrakodrap ještě o pár metrů vyšší. Hravě by tak překonal Prahu, která zamýšlí vybudovat centrum vysoké 120 metrů.

Na snímku dvě nejvyšší budovy v Česku: pražská City Tower (109 metrů, vpravo v pozadí) a City Empiria (104 metrů, uprostřed). | foto: Vojtěch VlkČTK

Projekt zatím předpokládá výšku 117 metrů. "Navržený mrakodrap je teď přesně na hranici, aby získal povolení. Kdyby se podařilo vyjednat výjimku, umím si představit, že bude ještě o pár metrů vyšší," řekl Onderka.

Jako by Brno soutěžilo s Prahou, kdo vystoupá výš do nebe. Nejvyšší budova City Tower v Praze na Pankráci teď měří 109 metrů a brněnský mrakodrap by ji hravě překonal i s anténou, která sahá do 116 metrů.

Praha chystá stavbu vysokou 120 metrů

Jenomže: Praha staví centrum nazvané Porto Háje, které má být hotové v roce 2015 a bude mít 120 metrů. Otázka tedy je, o kolik metrů se podaří vyjednat výjimku pro brněnský mrakodrap. Pražský má přitom čnít vysoko nad okolní zástavbu.

"Výška objektu a proporce mají svůj urbanistický smysl," tvrdí o stavbě její architekt Vladimír Kružík. A odpovídá tak na kritiku příliš vysokých staveb.

Těch v Česku přibývá, i kvůli narůstající ceně pozemků. Brno je přitom průkopníkem nových přístupů v architektuře. Má vilu Tugendhat, budovu Čedoku u nádraží nebo Fuchsovy stavby. Podobně přelomový by měl být podle primátora i mrakodrap Jiřičné. "Ta stavba může jednou provždy skoncovat s tabuizací mrakodrapů," míní Onderka.

V centru města by podle něj neměly být stavby vyšší než věže kostelů, v případě jihu města to však nevadí. "I proto se mi třeba nelíbilo navyšování Baťova mrakodrapu. Tohle je ale úplně jiná věc," myslí si.

Právě Eva Jiřičná plánovala navýšení Baťova nákupního domu Centrum tak, jak chtěl architekt Vladimír Karfík ve třicátých letech. Tehdy se nepodařilo kvůli problémům se statikou postavit dům do plánované stometrové výšky. Na stavbě se podílel i otec Evy Jiřičné Josef, architekt ve firmě Baťa.

Získávání povolení a výjimek zabere několik let

S návrhem stavět v Brně mrakodrap přišel před časem investor, firma HS-Investment. Stavba bude mít dvě vysoké věže s trojlístkovým půdorysem.

Zatím jde však jen o plány. Získávání výjimek i standardních povolení potrvá několik let, další roky pak zabere stavba. Praha tak bude mít svůj mrakodrap pravděpodobně dřív, než se v Brně vůbec kopne do země.

Brno navíc "svůj" mrakodrap ještě vůbec nevidělo, ateliér Evy Jiřičné plány nezveřejnil. "Studii zatím představujeme úřadům. Vše záleží na investorovi," vysvětluje Jiřičná.

Aby byl mrakodrap oficiálně uznaný jako mrakodrap, musí být obyvatelný a vyšší než sto metrů.

Nejvyšší stavbou v Brně je teď fakulta strojního inženýrství se čtyřiasedmdesáti metry. Poblíž brněnského M paláce na Jižním centru se pak staví 109,5 metru vysoká budova se jménem AZ Tower.

Nejvyšší budovy v Česku

City Tower, Praha - Pankrác (109 metrů)
City Empiria, Praha - Pankrác (104 metrů) 
Budova společnosti SHD Komes, Most (96 metrů)
Hotel Crowne Plaza Prague, Praha - Dejvice (88 metrů)
Budova společnosti Telefónica O2 Czech Republic, Praha - Žižkov (85 metrů)

zdroj: Wikipedia.cz





Nejčtenější

Winternitzova vila byla postavena v roce 1932.
Unikátní šance. Navštivte zdarma nepřístupné architektonické skvosty

Do Prahy přichází již potřetí festival architektury Otevřené domy (Open House). Čtyřicet pražských staveb se zdarma zpřístupní veřejnosti o víkendu 13. a 14....  celý článek

Autorem kruhové komerční budovy o průměru 492 metrů je studio britského...
Apple dokončuje sídlo pro 13 tisíc zaměstnanců. Má tvar obřího kruhu

Nové kanceláře americké technologické společnosti Apple vyrostly v městě Cupertino v okrese Santa Clara v Kalifornii. Autorem kruhové komerční budovy o...  celý článek

Majitelka nejdříve začala podlahou v trupu lodi a současně řešila přístup...
Loď svépomocí předělala na bydlení. Domov na vodě teď nerada prodává

Angličanka Fleur Leveneová prodává svůj hausbót za 150 tisíc liber, v přepočtu za 4,9 milionu korun. Loď dlouhá 30,48 metru je pro ni srdeční záležitostí, na...  celý článek

Stěny hudebního salonku jsou obloženy mramorem typu „fantastico“ se zvláštním...
Architekt Loos a jeho plzeňské unikáty. Jeden z nich se otevírá

Plzeň se může pochlubit řadou realizací proslulého architekta Adolfa Loose. Patří k nim i byt Huga Semlera v Klatovské ulici č. 19, který bude 22. dubna...  celý článek

Řadové domy připomínají vysoká písmena.
Když řadové domky vypadají jako velká písmena. V USA je možné vše

Ikonické symboly doby odjakživa inspirovaly architekty k výstavbě neobvyklých tvarů, od pyramid až po létající talíře. Své příznivce si našla už i slavná...  celý článek

Další z rubriky

Nádvoří je zastřešené, díky prosklení zde mohou růst stromy.
Palác dostal s novou podobou stromy pod střechou a v přízemí Fach

Historické budovy lákají pro další využití, ale co je lákavé, bývá i problematické. Památkáři pečlivě dohlížejí na to, aby cenné stavební prvky zůstaly...  celý článek

Autory domu jsou Marie-Hélčne Reichová a Antoine Mabire.
Kouzlo za pět milionů. Z domku na úzkém pozemku vyrostla rezidence

Městský dům o rozloze 90 metrů rodině v západofrancouzském Nantes nestačil. A malý pozemek nedával příliš možností, jak si dopřát více prostoru. Architekti...  celý článek

Bílá výmalba stěn i stropu prostor opticky zvětšuje a odlehčuje.
Půdní byt má nádech retra a zajímavé detaily, třeba stůl na lankách

Půdy v činžovních domech patří k nejžádanějším variantám bydlení, zejména v atraktivních lokalitách. K těm rozhodně patří i pražské Dejvice. Do rekonstrukce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.