Poloha na jižním svahu vedla architekty k návrhu budovy, která není jasně orientována jedním směrem, ale využívá všechny přednosti pozemku.
Nabízí jak výhled do lesa na severovýchodní straně, tak dálkové pohledy do údolí. Přístup k domu vede ze západní strany, jeho jižní část je dvojpodlažní, zatímco na severu se budova proměňuje v jednopodlažní.
Pohled jižní. Díky kompaktnímu tvaru budova harmonicky zapadá do krajiny. Velké zapuštěné zádveří uprostřed jižního průčelí naznačuje vstup do domu.
Při rozhodování o formě architekti zvolili kompaktní tvar s tradiční valbovou střechou. Aby zabránili statickému dojmu, tvar střechy silně pozměnili (spíše bychom ji mohli popsat jako asymetrickou jehlanovitou střechu s useknutým vrcholem), avšak její optický účinek na pozorovatele zůstává srovnatelný.
Dům vyrůstá z terénu, v němž je pevně usazen, a jeho výrazu dominuje vnější zalomení střechy prolínající se po celém jeho obvodě.
Ze severní strany je dům jednopodlažní. Fasáda obložená břidlicovými taškami plynule přechází ve valbovou střechu s krytinou z téhož materiálu, nejsou tu žádné římsy ani okapy.
Dům plný světla
Místnosti jsou i přes kompaktní uspořádání příjemně prosvětlené. Domu totiž vévodí vnitřní otevřený prostor, který přivádí světlo do hloubky budovy. Vede od vstupu ve spodním podlaží přes "letní schodiště" nahoru do atria, které je pootočené o devadesát stupňů, a protíná jako hluboká lodžie západní fasádu.
Tento hybridní vnější prostor, částečně zastřešený, vnáší do nitra domu světlo a napětí, kolem něj se soustřeďuje hlavní část dispozice. Ve spodním podlaží jsou to vstupní partie, zvukové studio a ateliér, v horním podlaží obývací pokoj s jídelnou a kuchyní. V zadní části domu, naproti lesu, se nachází druhá dispoziční zóna s ložnicemi, pracovnami a koupelnami.
Fasády mají opačnou plasticitu, než je u rodinného domu obvyklé – okna nejsou zapuštěná, ale předsazená před obvodovou plochu. Ve střešních plochách i svislých stěnách jsou totiž použita střešní okna.
Atrium vyvolává pocit, jako by obyvatelé domu stále žili venku. A to nejen proto, že je ze tří stran obklopeno velkoplošnými skly a nabízí průhledy napříč domem a dále až do krajiny.
Díky posuvné prosklené ploše je možné atrium otevřít tak, že se stane součástí interiéru, a naopak obývací pokoj a jídelna se promění v prostory vnější. Navzdory tomu však zůstává prostorová struktura jasně čitelná a neztrácí se útulný charakter "bydlení pod střechou".
Atrium se otevírá na západní stranu a vzhůru do střechy. Posunutím velké prosklené stěny vnitřní prostor domu přímo přechází v exteriér.
Vědomá ambivalence se projevuje také v materiálech a konstrukcích stavby. Dřevěná rámová konstrukce horního podlaží není přiznána ani konfrontována s vybetonovaným spodním podlažím, je naznačena pouze prostřednictvím deskového obkladu atria.
Tyto matně stříbrné desky, nastříkané kovovým nátěrem, jsou odolné vůči povětrnostním vlivům a stejně jako měděná plechová mřížovina, tvořící ukončení vnějšího prostoru v rovině fasády, jsou částečně průsvitné.
Kouzla se střešními okny
Všechny místnosti se otevírají vzhůru až po šikmou střechu, takže zejména v těch s větší hloubkou vynikne světlo přicházející shora střešními okny. Střešní okna Velux jsou zde poněkud netradičně osazena jak ve střešním plášti, tak ve fasádách.
V obývacím pokoji rodině stačí jen základní účelné vybavení, jeho hlavní ozdobou je výhled do krajiny
Budově, spíše geometrickému tělesu než domu v tradičním slova smyslu, chybí klasická přesahující střecha s okapy, její fasáda z vnějšího pohledu volně přechází v šikmou střešní plochu. Obvodové zdi a střechu pokrývají tytéž břidlicové tašky malých rozměrů a dešťová voda po nich volně stéká až na terén.
Této logice odpovídá použití střešních oken i ve fasádě. Jejich konstrukce, určená pro povětrnostně namáhané šikmé plochy, je pro tuto skladbu fasády ideálním řešením. Architektům umožnila vytvořit velice zajímavý detail, kdy okno předstupuje před plochu fasády.
Kuchyňská linka s bíle lakovanými dvířky bez úchytek a skleněnou pracovní deskou zapadá do celkového minimalistického konceptu
Použití střešních oken ve fasádě také odpovídá zvolenému konceptu, který vychází z minima výrazových prostředků a pracuje se stejným prvkem pro všechny výplně otvorů. Díky všem těmto nápadům působí rodinný dům velmi inovativně a zapadá do svého okolí.
V interiéru převažuje bílá barva: v pokojích sádrokartonové stěny a stropy, v koupelnách jednoduchý bílý obklad
Jednoduchost a čistota se projevuje i v konstrukčních detailech: osazení skleněných ploch a obkladů
