Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brazilské slumy ničí prales. Vláda kolem chatrčí staví třímetrovou zeď

  1:00aktualizováno  1:00
Obyvatelé největšího brazilského slumu Rocinha v Riu de Janeiru se bouří. Kolem jejich domů se vláda rozhodla postavit zeď, která má chránit okolní deštné pralesy a má fungovat jako "ekobariéra". Odpůrci tvrdí, že pravým důvodem stavby je oddělit slumy od dalších čtvrtí.

Mezi pralesem a slumem Marta vyrůstá zeď. Obyvatelé se bouří. | foto: Profimedia.cz

Brazilec Luis Carlos da Silva pomáhá stavět třímetrovou zeď okolo slumu Dona Marta, kde také sám bydlí. Vydělá si tím 90 dolarů (asi 1 700 Kč) týdně. Přesto se mu stavba nelíbí. "Úplně nás odřízli. Nenechali do lesa ani jeden průchod," říká pro americký list The Wall Street Journal.

Úřady zeď nazvaly "ekobariérou", jejímž účelem je prý zabránit ustavičnému rozpínání slumů do strání pokrytých lesy. Kritici ve stavbě zdí vidí jiný záměr: uvěznit uvnitř jejich chudé obyvatele.

Stavba tak symbolicky upozornila na propastné rozdíly mezi obyvateli slumů a bohatších čtvrtí. Na to upozornil i Úřad vysokého komisaře pro lidská práva OSN. Ten žádá brazilskou vládu o vysvětlení.

"Zeď představuje ghetto, apartheid, konec komunikace s lidmi. Z tohoto důvodu jsme proti zdi začali bojovat. Existují i jiné způsoby, jak zabránit rozšiřování slumů do pralesa," prohlásil pro agenturu Reuters Antonio Ferreira de Mello, předseda sdružení obyvatel slumu Rocinha. Ten je vůbec největším slumem v Jižní Americe.

Nová "Berlínská" zeď

Stavba byla zahájena v březnu 2009, několik stovek metrů je již hotových. Zeď, která je srovnávána s berlínskou nebo s palestinsko-izraelskou zdí, má dosáhnout délky více než 14 kilometrů. Díky stavbě zdi bude zbořeno asi 600 domů. Jejím obyvatelům se postaví domy nové.

Ícaro Moreno, ředitel odboru investičních staveb v Riu de Janeiru, projekt v hodnotě 10 milionů dolarů (asi 184 milionů korun) naopak brání. "Lidé už se musí probudit. V celé Latinské Americe jsou lesy ničeny. My jsme nikdy neměli v úmyslu izolovat obyvatele. Kdyby ano, mohli jsme to udělat už před mnoha lety," uvedl pro The Wall Street Journal.

Někteří obyvatelé slumů vyhrožují, že "ekobariéru" zbourají. "Chtějí nás zavřít do klece jako zvířata," rozčiluje se Antonio Marques, který žije ve slumu Rocinha.

Rio vyčistíme, plánují úřady

Celý projekt je součástí velkého plánu úřadů na "vyčištění" města. Rio de Janeiro chce najmout 22 tisíc policistů, kteří by měli mimo jiné také monitorovat čtvrti ovládané drogovými gangy.

Policii se dosud navzdory pravidelným a tvrdým zásahům nepodařilo dostat slumy pod kontrolu. Pralesy v okolí města využívají gangy jako úkryt a cvičiště. To je další argument zastánců zdi, o které se uvažovalo již v roce 2004, těsně po drogové válce mezi gangy ze slumů Vidigal a Rocinha.

Život ve slumech

Podle posledního oficiálního průzkumu žije 20 % obyvatel Ria de Janeira v 968 slumech. Mezi lety 1991 a 2000 vzrostla populace chudinských čtvrtí v Riu na více než jeden milion obyvatel. Největší slum Rocinha má více než 50 000 obyvatel. Většina obyvatel slumů si vydělá méně než 200 dolarů měsíčně.


Další zeď se také staví u slumu Dona Marta, který leží na stráních přímo pod dominantou Ria - obří sochou Ježíše Krista na hoře Corcovado. Policie zde převzala kontrolu v lednu roku 2008 a zřídila si tu stanici.

Čtvrť se díky tomu stala mnohem bezpečnější, začaly se tu za státní peníze stavět nové domy, betonové chodníčky a zavádí se elektřina. Stát zde postavil také lanovku, která vozí obyvatele i do těch nejvyšších míst.

"Díky stavbě zdi je to tu lepší," řekl pro britský deník The Times jeden ze zdejších obyvatel José Raimundo Brito do Santa. "Po stavbě lanovky se hodnota domu mé sestry zvedla z 2 500 liber (75 000 korun) na 4 600 liber (140 000 korun)." Do čtvrti dokonce občas zabloudí první turisté.

Některým obyvatelům slumu Dona Marta přístup do lesa chybí. Jedni tam chodili na procházky, jiní sbírali divoké mango a byliny, další ho využívali k milostným setkáním. Mnozí bohužel i jako skládku.

Snahy vlády vylepšit obrázek města a vyřešit problém s kriminalitou souvisí i s přípravou na mistrovství světa ve fotbale v roce 2014, a vedením olympijské kampaně, Rio de Janeiro je totiž kandidátským městem pro rok 2016.

SLAVNÉ ZDI

Velká čínská zeď: čínští vládci začali stavět zeď před více než 2 000 lety, aby zabránili vpádům mongolských nájezdníků. Jde vlastně o soubor mnoha zdí o celkové délce přes 6 200 kilometrů.

Berlínská zeď: Bariéra okolo Západního Berlína byla postavena v roce 1961, aby zastavila vlnu uprchlíků, kteří se chtěli dostat přes západní zónu na svobodu z komunisty kontrolovaného Východního Berlína. Zeď dlouhá 150 km byla postavena z betonu a ostnatého drátu, vysoká byla v průměru 3,6 m. Padla v roce 1989.

Palestinsko-izraelská zeď: V roce 2002 začal Izrael se stavbou zdi okolo Západního břehu Jordánu i přes palestinské protesty a mezinárodní odsouzení. Zeď je postavena místy z žiletkového drátu a místy je to betonová zeď. Zeď má být dlouhá 785 km, dnes je dokončena více než polovina. Jiná zeď odděluje Gazu od Izraele i Egypta.

Zeď v Sadr City: v roce 2007 postavila americká armáda 3,5 m vysokou a 5 km dlouhou betonovou bariéru okolo šíitské čtvrti Sadr City v Bagdádu. Zeď odděluje severní část od jižní. Od té doby byly postaveny i jiné zdi v iráckém hlavním městě, aby oddělily šíitské čtvrtě od sunnitských.

Hraniční plot na americko-mexické hranici: Za vlády George W. Bushe byl postaven tisíci kilometrový plot na přibližně jedné třetině hranice s Mexikem dlouhé přes 3 100 km. Rozpočet nového prezidenta Baracka Obamy s rozšířením plotu nepočítá.

Plot v Matiční ulici, Ústí n. L.: V říjnu 1999 byl postaven plot v Matiční ulici, jako vyvrcholení problémů mezi romskou a neromskou komunitou, po mnohých sporech a protestech byl v listopadu demontován.

Autoři:




Nejčtenější

Vila Hermína je zasazena do svažitého terénu, neobvyklou fasádu tvoří...
Majitelé růžové stavby to vzdali: vila s šikmou podlahou je na prodej

Češi se nebojí experimentovat ani na poli architektury. Důkazem toho může být netradiční rodinná vila v obci Černín nedaleko Prahy. Je postavena v prudkém...  celý článek

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Hrázděný dům stojí v  městečku Saint-Maur-des-Fossés.
Bydlí v krásné hrázděné vile. Rekonstrukce probíhala zběsilým tempem

V samém srdci Francie, městečku Saint-Maur-des-Fossés, ležícím na jihovýchodním předměstích Paříže, se proměnil hrázděný dům v nový domov pro multikulturní...  celý článek

Vilu si nechal postavit Michael Thonet v parku vedle své továrny, kterou...
Vila slavného Michaela Thoneta, tvůrce ohýbaného nábytku, chátrá

Vila geniálního Michaela Thoneta, který proslul výrobou ohýbaného nábytku, chátrá. Dům si rodák z Boppardu nechal postavit v parku hned vedle své první...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.