Bylo by těžké spočítat, kolik je v naší zemi obcí, osad, míst a zákoutí zvaných Betlém. Východní Čechy nejsou výjimkou. Patrně nejznámější je památková rezervace Braunův Betlém nedaleko Kuksu a Žirče u Dvora Králové nad Labem. Rukou slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků tam ve 20. a 30. letech osmnáctého století vznikla pozoruhodná přírodní galerie soch i drobnějších plastik. Přirozeným materiálem a někde možná i inspirací byly tvůrcům jednak pískovcové skalky, jednak uměle vylámané bloky. Ústřední partii tvoří Betlémská jeskyně s reliéfy Narozením Páně, Příchodem Tří králů a Zjevením svatého Huberta. K ní směřují značené cesty a v zimě i běžkařské stopy. Červeně značená trasa přichází od železniční zastávky Žireč nebo od Stanovic a Kuksu, žlutě značená širší cesta od parkoviště poblíž Hřibojed. Kromě ústředních reliéfů si turisté mohou prohlédnout i další plastiky, například Jákobovu studnu, Maří Magdalenu, Jana Křtitele s ovečkou či poustevníka Onufria nad lidskou lebkou. K nejvýraznějším patří socha klečícího poustevníka Garina před jeskyní. Ten je opředen pověstí o prokletí za nevydařenou léčbu mladé dívky. Za trest prý strávil zbytek života na kolenou, aniž mohl spatřit slunce. Část plastik však záhy po jejich dokončení poškodili dělníci při těžbě kamene na stavbu Josefovské pevnosti, na většině soch je rovněž patrné působení znečištěného ovzduší. Některé z nich nyní chrání dřevěné přístřešky. V současné době je dokončeno zastřešení ústřední části s Betlémskou jeskyní, chráněna je i socha Onufria. Zalesněná stráň s Braunovým Betlémem se strmě zvedá nad královédvorským údolím Labe a je součástí táhlého Libotovského hřbetu, nazvaného podle obce Libotov. V ní se sbíhají silnice od Hřibojed a Dubence, klesající od Malého Libotova k železničnímu nádraží ve Dvoře Králové nad Labem. Libotovský hřbet je vlastně jihovýchodním výběžkem známé podkrkonošské dominanty Zvičiny, která je častým cílem vyznavačů sjezdového i běžeckého lyžování.
30. prosince 2000
