Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bonsaj se má i v zimě cítit jako doma

  18:34aktualizováno  18:34
- Pro mnohou bonsaj je první zima zároveň tou poslední. Stromky v misce totiž nejsou jen umělecká díla, ale především živé rostliny, které se bez zimního klidového období neobejdou. »Když vidíme v přírodě strom - například javor, nezamýšlíme se nad tím, jak přezimuje. Je však zarážející, kolik začínajících pěstitelů se bojí o stejný botanický druh, který si koupili jako bonsaj. Vůbec si nedovedou představit, že by jej měli na zimu nechat napospas mrazu, v jakém přezimuje ten zmiňovaný javor,« říká Petr Říha z pražského Sakura bonsai centra.
To ovšem neznamená, že všem bonsajím bez rozdílu prospěje, když je vyženete na mráz. Tak jako u většiny ostatních rostlin tu platí zlaté pravidlo: nejlíp jim je, když se cítí jako doma. Stromy, které patří k druhům běžným v českých lesích, tedy přezimují jinak než ty, které jsou z domova zvyklé na teplejší zimu.

Bez čtyř ročních období to nejde

V poryvech vánic to tak možná nevypadá - ale stromy z mírného pásma nebo z ještě drsnějších podmínek se bez zimy neobejdou. Nejlepší pro ně bude, když je vyjmete z misky, kořenový bal zapustíte do záhonu a zahrnete zeminou. Půdu pak zakryjte vrstvou listí, která může dosahovat až k nejnižším větvím - ne však výš. Příliš tlustá pokrývka by se mohla prohnout a pod vahou sněhu polámat větve, které se v ní choulí. Těm, kdo nechtějí stromky vyjímat z misek, doporučuje Petr Říha jiný způsob zimování, ověřený třiadvaceti lety praxe: »Z trávníku sejmu drn i s vrstvou půdy, takže vznikne asi dvacet centimetrů hluboká jáma. T u vyplním spadaným listím a do něj umístím bonsaje i s miskami, přibližně pět centimetrů od sebe. Čím je listí drobnější, tím lépe - a pozor: nemělo by to být listí z ořešáku! Pak zasypu listím také mezery mezi miskami a jejich povrch a důkladně je proliji vodou. V takovém prostředí se výborně daří i mechům, které od podzimu do jara stačí pokrýt celý povrch půdy v misce.«

Zima je i na balkoně

Ne každý však má zahradu, kde by svým bonsajím vyryl zimní doupě. Lezavý chlad naštěstí dosáhne i na balkon, kde se rostliny mohou krčit v bedně vyplněné směsí rašeliny a písku. V takovém zimovišti sice mrzne, ale už tu neprší, a proto stromky potřebují čas od času zalít. Kdo vůbec nemá možnost stromky zimovat venku, může je umístit do sklepa s teplotou mezi minus jedním až plus pěti stupni Celsia. Pak je potřeba aspoň jednou týdně zkontrolovat, zda mají dostatečně vlhký substrát. »Bonsaj může zimovat i za oknem. Misku obalíte izolačním materiálem proti promrznutí - stačí i vrstva novin - a vsunete ji do větší krabice. Také tady stromky potřebují zálivku - tu však může nahradit vrstva sněhu, který při oblevě dodá potřebnou vláhu,« doporučuje Petr Říha.

Pozor na oblevu

Stromky z Japonska nebo z Číny jsou zvyklé na mírnější, ale především stálou teplotu mezi minus deseti až plus pěti stupni. Silné mrazy je sice nezahubí, ale česká zima by se jim mohla stát osudnou. Obleva je totiž dokáže zmást tak, že vyraší, ztratí mrazuvzdornost - a první den studené fronty je uspí nadobro. Zimu nejsnáze přečkají v nevytápěných místnostech se stálou teplotou, jako jsou garáže a chodby: těm, které na podzim shodí listí, nevadí tma, stálezelené druhy potřebují alespoň jedno zaprášené okno. Obojím pak prospěje návštěva s konvičkou. Nejméně starostí je s pokojovými druhy, které pocházejí z tropických oblastí: většinou se dokážou obejít bez klidového zimního období. Rostlinám ze subtropů svědčí mírně snížená teplota mezi deseti a patnácti stupni. »Některé druhy, například fuchsie nebo fíkovník, přezimují i ve sklepě při minimálním množství světla,« uvádí Jindřich V otýpka v publikaci Pokojová bonsaj. Tropické druhy pak zpravidla vyžadují aspoň osmnáct stupňů - tedy vlastně obvyklou pokojovou teplotu.

Autor:




Nejčtenější

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou dopřát bydlení pouze pro sebe, podle svých...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

1
Věčně opilý soused je vulgární a vše mu vadí. Z bytu se mu line zápach

Bydlím v brněnském činžáku, do kterého se před rokem nastěhoval starší soused, který chodí domů opilý, je vulgární a vadí mu vše, co je umístěné na společné...  celý článek

Hotel Sook Station je otevřený od začátku léta. Noc za mřížemi vyjde pro...
Úzké cely, kovové mříže a palandy. Thajsko láká na zážitky z vězení

Tematický hostel Sook Station nabízí klientům pobyt ve vězení. Netradiční ubytování v thajském Bangkoku je vybavené úzkými celami, kovovými mřížemi a...  celý článek

Další z rubriky

Podlahu kryje bíle olejovaný katrovaný dub. Na přelakovaných oknech zůstaly...
Barevný dům se jim časem okoukal, teď si libují v přírodních odstínech

Život v bytě nepřipadal pro Šárku a Láďu v úvahu. Než si vybudovali vytoužený rodinný dům se zahradou na okraji lázeňského města v Čechách, bydleli střídavě u...  celý článek

Koncertní sál Disney Hall, který navrhl Frank Gehry.
Slavný architekt Frank Gehry svým domem sousedy pořádně naštval

Jméno Franka Gehryho si v České republice spojujeme s Tančícím domem v Praze, je jedním z jeho autorů společně s architektem Vlado Miluničem. Známých staveb...  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.