A proč zrovna stavěli na Křivoklátsku? "Líbila se nám lesnatá krajina, která se zde krásně vlní, a nádherný výhled. Rozhodující byla i přijatelná dostupnost Prahy," objasňuje majitelka. A pokračuje. "U kolegy v práci jsme viděli návrh přístavby bytu od ateliéru A1. Zaujala nás preciznost, se kterou byl projekt zpracován, to se hned tak nevidí. Je to vzácnost."
Jak to začalo
Na ateliér A1 Architects se manželé obrátili v roce 2007. Lenku Křemenovou, Davida Maštálku a Jakuba Filipa Nováka požádali o vypracování projektu jednoduchého domu, který splyne s místní zástavbou.
"S klienty jsme si od samého začátku rozuměli," říká David Maštálka. "Společně jsme navrhli nový dům se sedlovou střechou, v podstatě všední a čistý archetyp domu s převýšeným podkrovím, kde se veškerý rodinný život odehrává v přízemí a podkroví je věnováno individuálním aktivitám dnes už čtyřčlenné rodiny."
Spojení se zahradou zprostředkovává dřevěná terasa.
Ateliér A1 ArchitectsMgA. Lenka Křemenová, MgA. David Maštálka, MgA. Jakub Filip Novák Vybrané realizace: |
Diskutovali pouze o dvou věcech. "Jednak o orientaci, kdy jsme se snažili klienty přesvědčit, že bude ideální, když okna obytných místností budou orientována na západ stejně jako terasa, a ne na jih, jak si původně představovali. Za druhé o stavebních technologiích. My upřednostňujeme dřevostavby, investoři proti nim také nic neměli, ale dodavatelská firma už byla domluvená, a tak se nakonec stavěl zděný dům."
Podle slov architekta šlo o vzorový případ, jak by stavba domu měla probíhat. Nenastaly problémy, se kterými se v praxi běžně setkávají. "Asi to bylo tím, že jsme nešli proti daným regulativům, a tak stavba, přestože je zděná, přišla na svět během jednoho roku," vysvětluje.
Podle jeho slov se realizace od původního projektu, domu s klasickou vesnickou bílou omítkou a obloukovou římsou liší minimálně. Zjednodušil se pouze tvar římsy a bílou barvu omítky nahradila teple šedá. Ostatní detaily odpovídají projektu a společným představám jeho autorů a investorů.
Když jde o centimetry
Interiér domu harmonizuje s exteriérem. Má na pohled sice jednoduché, ale maximálně funkční řešení. "Největší úskalí představoval omezený prostor. Šlo o využití každého metru," zdůrazňuje architekt.
Vstup do domu je směrem z ulice, z východní strany. Vchodovými dveřmi se vstupuje do chodby protínající celý dům. Již ve dveřích vám okno na její protější straně poskytne výhled do zeleně, kterou je porostlý svažitý pozemek pod domem. Po levé straně chodby jsou vestavné skříně, po pravé straně vstup do koupelny s WC.
Prostor pod schodištěm, které zde ústí, se využívá jako spíž. Průchodem po levé straně chodby se vstupuje do obytného prostoru, který tvoří obytná část s jídelnou a kuchyní. Z této místnosti je přístup na rozlehlé dřevěné plató, které v podobě lávky vystupuje na hranici svahu.
Přes úskalí omezeného prostoru se v návrhu počítalo i s pianinem, jemuž autoři projektu našli místo ve spojnici mezi obývákem a chodbou. Tóny pianina tak prostoupí celý dům.
V podkroví domu najdete rodičovskou ložnici, koupelnu s WC a pokojíky dnes již dvou dětí. "Často s investory řešíme velikost dětských pokojů," říká architekt. Na každý z nich tady nezbylo více než osm metrů čtverečních, jsou ale rozšířeny o prostor chodby a galerie nad ní, komunikace kromě běžné role plní ještě úlohu herny a pracovny s nádherným výhledem do kraje.
Dveře do dětských pokojů jsou nalakovány tabulovou barvou, takže na nich lze kreslit, zanechat vzkaz rodičům a podobně. "Až holky povyrostou, budou spát v nejvyšší části podkroví, odkud je střešními okny výhled ještě širší než od psacího stolu," podotýká David Maštálka. Děvčata tak budou mít k dispozici prostory ve dvou podlažích.
V malých domech je často problém se zajištěním dostatečné kapacity úložných prostor. Ty zde mají formu vestavných skříní. Větší věci, jako jsou kola, lyže a podobně se skladují v kůlně sousedící s garážovým stáním.
Dominantní postavení bílé barvy v interiéru vysvětluje David Maštálka slovy: "Prostor se snažíme ladit neutrálně, protože v malém se barva přejí. Kromě toho dostatek barvy si do něho majitelé vnesou sami. I v tomto směru však vládl mezi námi a investory naprostý soulad."
Dva roky pod vlastní střechou
K domu patří samozřejmě i zahrada, která byla vlastně hlavním motivem, proč se investoři rozhodli ke stavbě vlastního rodinného domu. Má podobu travnaté plochy s několika ovocnými stromy, jak je to v Čechách zvykem. V současnosti majitelé kultivují svah pod zahradou, ačkoliv jde o obecní pozemek.
StavbaTechnické údaje |
"Zasázeli jsme tu nějaké borovice a okrasné keře. Chceme, aby to ladilo," vysvětluje majitelka. A dodává: "Na jaře jsme dokončili přístupovou cestu a nedávno vsadili bránu a branku, takže v podstatě máme hotovo."
Fotografie vznikly až po dvou letech užívání. Záměrně. "Nemáme v oblibě focení čerstvě dokončeného, úplně prázdného domu. Lidé se v něm nestačí zabydlet, ani se neukáže, co v něm funguje a co ne," vyjadřuje svůj názor architekt.
A co říkají po dvou letech prožitých pod vlastní střechou investoři? "Užíváme si volného přístupu na zahradu. Děti si na ní můžou hrát a stačí, když na ně občas dohlédnu. Stejně tak jsme rádi, že díky tomu, že je v domě využitý každý kousek plochy, máme dostatek úložných prostor. Jsme naprosto spokojeni," tvrdí majitelka.