Už předkové nazvali růži královnou květin, klasikou, která se nikdy neokouká. Z rozmanitosti jejích tvarů a barev si může vybrat i ten nejnáročnější pěstitel. Právě podzimní čas je vhodný pro výsadbu. V létě se potěšíte z jednoho keříku, ale i třeba z celých voňavých záhonů, romantického zákoutí, nebo dokonce z pěkného a velmi účinného živého plotu.
Nejvhodnější doba pro výsadbu je od poloviny října do poloviny listopadu. Sazenice by měly mít alespoň dvacet centimetrů dlouhé kořeny, které ovšem po zasazení nesmějí směřovat vzhůru - vyrůstaly by z nich plané výhony. Zahradníci doporučují kořeny, někdy i s halem, před uložením do zeminy alespoň čtyři až pět hodin máčet v nádobě a vodou. Růže bude lépe připravena k zakořenění. Vodu i s vyplavenými živinami použijete k první zálivce.
Pozor na očko
Záhon pro růže by měl být předem dobře zrytý - převrstvený až do hloubky čtyřiceti centimetrů. Zároveň do něj vpravte vyzrálý kompost, ve kterém nejsou nerozložené zbytky. Mimo záhon se keře sázejí jako stromky. Hloubka výkopu by měla dosahovat alespoň čtyřicet centimetrů. Sazenice se zasype směsí zeminy a kompostu. Nejčastěji se zahradní růže množí očkováním, tzn. vsazením pupenu ušlechtilé odrůdy do podnože plané růže. Platí, že takové očkování na kmínku má být přibližně pět centimetrů pod povrchem půdy. Růžím svědčí výživná hlinitopísčitá půda. Pokud je kyselá, je vhodné přidat vápno. Nedaří se jim v extrémech - na jižně orientovaných svazích prudké slunce může způsobit úpal a vyblednutí, ale úplný stín většině druhů také nesvědčí. Nemají rády ani příliš větrná stanoviště. Před mrazy vysazené rostliny ochrání přihrnutá hlína a chvojí.
Kolik stojí
Ceny sazenic závisí na druhu a odrůdě. Například běžné pokryvné růže stojí kolem třiceti korun, velkokvěté druhy kolem padesáti, stromkové růže, jejichž vypěstování je nákladnější, se pohybují většinou okolo tří set korun za kus.
Pnoucí růže
Nejlépe se jim daří na jihovýchodní či jihozápadní zdi. Pnou se po podpoře z drátů či dřevěných latí. Jsou mezi nimi druhy botanické, drobnokvěté i velkokvěté a škála barev je rovněž široká. Zajímavé jsou také druhy patřící mezi skramblery, například Rosa arvensis či Rosa banksiae. Rostou nejbujněji ze všech popínavých růží a hravě schovají celou nevzhlednou kůlnu. Dobře snášejí i stín.
Velké keře
Mnoho druhů tvořících rozložité keře najdete mezi _ sadovými a botanickými růžemi. Keře sadových - druhů rostou do okrouhlých tvarů a zdobí je květy bílé, růžové, lososové, žluté i červené barvy. Botanické druhy, které se vyskytují planě na severní polokouli, mají výhodu v odolnosti proti mrazu a chorobám. Pro živé ploty se velmi hodí například Rosa rugosa a její odrůdy - nově vyšlechtěné s názvem Pavement jsou pravokořenné - neočkované, nenáročné, a snášejí dokonce i posypovou sůl.
Růže pro záhony
Miniaturní keříky vysoké jen dvacet centimetrů, stromkové růže naočkované na kmínek, tradiční čínské růže, damascénské růže, z jejichž usušených plátků si můžete připravit voňavé sušené směsi-poutpourri, půdopokryvné růže, mezi nimiž plevel skoro nemá šanci, stolisté růže vyšlechtěné v Provenci, růže s proužkovanými květy... na záhonech se uplatní stovky druhů a odrůd.
Nejvhodnější doba pro výsadbu je od poloviny října do poloviny listopadu. Sazenice by měly mít alespoň dvacet centimetrů dlouhé kořeny, které ovšem po zasazení nesmějí směřovat vzhůru - vyrůstaly by z nich plané výhony. Zahradníci doporučují kořeny, někdy i s halem, před uložením do zeminy alespoň čtyři až pět hodin máčet v nádobě a vodou. Růže bude lépe připravena k zakořenění. Vodu i s vyplavenými živinami použijete k první zálivce.
Pozor na očko
Záhon pro růže by měl být předem dobře zrytý - převrstvený až do hloubky čtyřiceti centimetrů. Zároveň do něj vpravte vyzrálý kompost, ve kterém nejsou nerozložené zbytky. Mimo záhon se keře sázejí jako stromky. Hloubka výkopu by měla dosahovat alespoň čtyřicet centimetrů. Sazenice se zasype směsí zeminy a kompostu. Nejčastěji se zahradní růže množí očkováním, tzn. vsazením pupenu ušlechtilé odrůdy do podnože plané růže. Platí, že takové očkování na kmínku má být přibližně pět centimetrů pod povrchem půdy. Růžím svědčí výživná hlinitopísčitá půda. Pokud je kyselá, je vhodné přidat vápno. Nedaří se jim v extrémech - na jižně orientovaných svazích prudké slunce může způsobit úpal a vyblednutí, ale úplný stín většině druhů také nesvědčí. Nemají rády ani příliš větrná stanoviště. Před mrazy vysazené rostliny ochrání přihrnutá hlína a chvojí.
Kolik stojí
Ceny sazenic závisí na druhu a odrůdě. Například běžné pokryvné růže stojí kolem třiceti korun, velkokvěté druhy kolem padesáti, stromkové růže, jejichž vypěstování je nákladnější, se pohybují většinou okolo tří set korun za kus.
Pnoucí růže
Nejlépe se jim daří na jihovýchodní či jihozápadní zdi. Pnou se po podpoře z drátů či dřevěných latí. Jsou mezi nimi druhy botanické, drobnokvěté i velkokvěté a škála barev je rovněž široká. Zajímavé jsou také druhy patřící mezi skramblery, například Rosa arvensis či Rosa banksiae. Rostou nejbujněji ze všech popínavých růží a hravě schovají celou nevzhlednou kůlnu. Dobře snášejí i stín.
Velké keře
Mnoho druhů tvořících rozložité keře najdete mezi _ sadovými a botanickými růžemi. Keře sadových - druhů rostou do okrouhlých tvarů a zdobí je květy bílé, růžové, lososové, žluté i červené barvy. Botanické druhy, které se vyskytují planě na severní polokouli, mají výhodu v odolnosti proti mrazu a chorobám. Pro živé ploty se velmi hodí například Rosa rugosa a její odrůdy - nově vyšlechtěné s názvem Pavement jsou pravokořenné - neočkované, nenáročné, a snášejí dokonce i posypovou sůl.
Růže pro záhony
Miniaturní keříky vysoké jen dvacet centimetrů, stromkové růže naočkované na kmínek, tradiční čínské růže, damascénské růže, z jejichž usušených plátků si můžete připravit voňavé sušené směsi-poutpourri, půdopokryvné růže, mezi nimiž plevel skoro nemá šanci, stolisté růže vyšlechtěné v Provenci, růže s proužkovanými květy... na záhonech se uplatní stovky druhů a odrůd.
