Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bizarní podnikatelské baroko stále žije a různě mutuje, říká ústecký architekt

  1:00aktualizováno  1:00
Se svými dvěma kolegy tvoří Pavel Plánička sdružení 3+1 Architekti. Kancelář mají ve staré vile v Ústí nad Labem. Rodinné domy, které postavili či zrekonstruovali, však najdeme převážně v okolních obcích či na Litoměřicku.

Kvalitní architektury je u nás málo, tvrdí ústecký architekt Pavel Plánička | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Jak je to v poslední době s architekturou na severu Čech? Staví se tam kvalitní a hezké domy?
Kvalitní nové architektury je tu podle nás málo. To asi souvisí s celkovým charakterem regionu. Většina kvalitních věcí se odehrává jinde, poměrně dostředná je v tomto smyslu Praha. Možná je to u nás ještě o trochu horší než v ostatních regionech a je to nejspíš dáno historicky. Lidé tady mají k místu slabý vztah, byť tu žijí třeba ve třetí nebo čtvrté generaci.

Nehraje roli také to, že jsme považováni za chudý kraj?
Nesouvisí to ani tak s penězi. Žije tady spousta bohatých lidí, ale chybí často právě ten rozhled. Po kvalitní architektuře je tu slabá poptávka v soukromé sféře a téměř žádná ve sféře veřejné. A ta by měla být příkladem. Dobře to funguje v mnoha zemích na západ od našich hranic. Probíhají tam stovky transparentních soutěží se snahou nalézt nejkvalitnější možné řešení. U nás je ale bohužel ta čtyřicetiletá komunistická diskontinuita stále příliš zřetelná a převládá klientelismus a šlendrián.

Lze sledovat nějaký vývoj?
Určitě se to vyvíjí pozitivním směrem. Soukromí klienti, kteří jsou téměř stoprocentním zdrojem naší práce, mají chuť investovat svoji energii, práci a finance.

Jak je to v kraji s podnikatelským barokem? Je stále na vzestupu?
No, minimálně není na ústupu. Tenhle stavební typ, pojmenovaný pro zjednodušení již trochu obehraným pojmem, se v čase proměňuje a nabývá různých dalších bizarních podob a mutací. Stačí se podívat po místech, jako je Chuderov nebo Nové Skorotice, kde se hojně staví. Domů, na jejichž počátku někdo opravdu myslel, je tam minimum.

V čem jsou vámi navrhované domy jiné než ty, které rostou v satelitech?
V satelitech rostou různé domy. I my tam občas stavíme, jednoduše proto, že jsou to v současnosti místa, kde lze pořídit stavební parcelu, takže dělit na "naše" a "satelitní" domy nelze. Dům ale není věc denní spotřeby. Není to houska, košile ani auto, proto je důležité ho spolu se stavebníkem dobře naplánovat, promyslet a navrhnout. O to se snažíme a to je myslím zásadní věc odlišná od univerzálních typových projektů. Neméně důležitou složkou je pro nás práce s místem a kontextem. Typový projekt tyto rozměry už z definice nemůže obsáhnout, je prostě typový. Na druhou stranu je ale třeba říct, že není samozřejmé, že když přijdete za architektem a necháte si navrhnout individuální dům, tak bude automaticky dobrý. Projektantů různých úrovní a kvalit je mnoho.

Jednoduché a funkční. Klienty nyní zajímá především úspora energií

Jednoduché a funkční. Klienty nyní zajímá především úspora energií

Kde vzniklo něco zajímavého?
Mně přijde dobré třeba to, jak se v historické stopě uzavřelo ústecké Mírové náměstí. Dostalo tvar a směr a je tam několik dobrých nových domů. Předtím to byl holý, nejasný a neutěšený prostor, se kterým bylo těžké se jako se srdcem města identifikovat. Ta identifikace bude probíhat nejspíš ještě dlouho, ale těmi stavebními počiny je to nastartované.

Kde vzniká něco příšerného?
Třeba nový dům vedle Městského divadla v Ústí je velmi podivný, těžko v něm alespoň zvenčí přečíst nějaký smysluplný záměr. V centru města je to opravdu škoda. Ale spíš než takovéto jednotlivosti vnímám jako horší veřejné finance promrhané v neprůhledných výběrových řízeních, kde jediným rozhodujícím kritériem je cena. To ale opět souvisí s tou obecnou kulturou.

Jaké podle vás nyní panují trendy při stavbě rodinných domů? Co po vás lidé požadují?
Trendům se snažíme spíš vyhnout. Dá se ale říct, že určitým trendem jsou nyní dřevostavby. Trendem je určitě rychlost a dřevostavby jsou prezentovány jako něco, co se dá, řečeno s určitou nadsázkou, postavit za pár dní. Jenže my si myslíme, že když si chcete postavit dům, neměla by být rychlost tím nejpodstatnějším kritériem.

O dřevostavbách se také říká, že jsou levné, že?
Ano, jejich výrobci a dodavatelé to tak prezentují. Nám se to ale nepotvrzuje. Ve skutečnosti to vyjde přibližně nastejno jako zděná stavba.

Vnímáte ještě nějaké další trendy či módní záležitosti?
Třeba úspora energií, tedy trend ušetřit, což je logické. Někdy to jde ale až tak daleko, že mají lidé pocit, že na provoz takzvaného pasivního domu již nebudou potřeba v podstatě žádné peníze. To souvisí s dalším trendem, bezúdržbovostí. My se jim to snažíme možná trochu rozmlouvat. Když chcete, aby byl dům opravdu pasivní, je vstupní investice opravdu výrazná, a i když výrobci samozřejmě tvrdí, že se to za určitý počet let vrátí, je to sporné.

Jaké požadavky mají lidé nejčastěji, co se týče interiéru?
Nejčastější je asi požadavek na propojení denních obytných prostor, kuchyň, jídelna, obývák, a důraz je kladen také na propojení obytných prostor se zahradou.

Architekt Pavel Plánička

Architekt Pavel Plánička před domem, který navrhl

Nehrozí, že člověk v takovém bydlení ztrácí soukromí? Řekla bych, že každý potřebuje být někdy sám, někam se uklidit, třeba i utéct.
Ložnice většinou zůstávají oddělené. Ta rizika, která jste tu popsala, lidé většinou nevnímají. Třeba ještě nevědí nebo si nepřipouští, že by se před sebou mohli někdy chtít schovat. Často se stává, že přijdou lidé, kteří bydlí roky v bytě, a mívají někdy trochu velké oči. Chtějí si najednou splnit všechna prostorová přání, která si za léta nashromáždili. Jedním z našich základních úkolů je dobrat se společně k tomu, co vlastně skutečně potřebují. Snažíme se je i sebe držet spíš zpátky, aby se stavba udržela v předpokládaných finančních rámcích, a aby se z toho vylouplo to, co ti lidé skutečně potřebují. Ne vždy se to podaří.

Jak se cenově liší projekt na typový, katalogový domek od projektu, který zpracuje architekt?
Nejde to myslím dost dobře srovnávat. Individuální projekt je jistě dražší. Zahrnuje ale důležité činnosti, které typový projekt nemůže nabídnout. Když pominu samotný návrh domu v součinnosti se stavebníkem, je to například prováděcí dokumentace, která obsahuje potřebné množství údajů a detailů popisujících dům tak, aby ho dokázala stavební firma v požadované kvalitě a standardu zhotovit. Důležitý je také autorský dozor, kdy sledujeme, zda stavba probíhá v kvalitě předepsané projektem. To vše je náročné na čas a samozřejmě i peníze. Typový projekt pak zpravidla používá nejlevnější a nejbanálnější technologie a materiály. My se snažíme najít úsporné, ale zároveň kvalitní řešení a materiály. Chceme, aby se stavebníkovi v domě dobře žilo, aby z něj měl radost.

O kolik jste tedy dražší?
Neznám dobře ceny typových projektů. Cena našeho projektu souvisí s celkovými započitatelnými náklady na stavbu a obvykle se pohybuje zhruba kolem 10 procent z těchto nákladů. Úměrně s rostoucí velikostí domu honorářové procento klesá.

Když odhlédneme od finančních rámců, co je pro vás při projektování domu nejdůležitější?
Nejdůležitější je stavebník sám a také celý kontext a situace, v níž se má odehrát návrh a poté vzniknout dům. Ne každý stavebník má jasnou představu, co chce. Naším úkolem je toho co nejvíc vyzvědět. Spolupráce je dlouhodobá, někdy trvá třeba dva tři roky. Nezbytná je proto určitá vzájemná míra sympatie, důvěry a porozumění.

Už jste někdy kvůli podobným problémům s někým spolupráci ukončili?
Ano, stává se to. Věci, o kterých máme za to, že z nějakého důvodu nejsou dobré nebo správné, jednoduše neděláme.

Setkáváte se s nějakými předsudky vůči své profesi nebo vůbec vůči principu, že by měl člověk se stavbou domu oslovit architekta?
Předsudky a nedorozumění určitě existují. Částečně si za to my architekti můžeme sami. Lidem možná někdy připadá, že nechat si postavit dům od architekta je něco exkluzivního, nedosažitelného, těžko v tom rozeznávají tu přidanou hodnotu. Spousta lidí si myslí, že je to zbytečné. Žijeme v zemi, kde je hluboce zakořeněna tradice kutilství a kdekdo má představu, že si všechno navrhne a vyrobí sám. Je proto myslím potřeba srozumitelně pojmenovávat a na zdařilých příkladech dokumentovat klady, které individuální spolupráce s naší profesí přináší.

ARCHITEKT PAVEL PLÁNIČKA

* Je mu třicet sedm let, vystudoval architekturu na ČVUT: pracoval v Architektonické kanceláři Jan Jehlík, má roční praxi ve Švýcarsku.
* Nyní je členem sdružení 3 + 1 architekti, které tvoří spolu s kolegy Matějem Páralem, Brunem Panenkou a Lenkou Burgerovou.





Nejčtenější

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Původní obývací pokoj byl již „spojený“ s kuchyní.
Z odpudivě vypadajícího panelákového bytu má vzniknout pohodové 4+kk

Byt 3+1 nenabízí právě ideální dispozici, přesto má mladý pár štěstí. Má totiž„ideální“ sousedy. Dali po vyjádření statika souhlas nejen k vybourání nenosných...  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Manželé si koupili v Brandýse nad Labem pozemek a postavili dům 4+kk.
Z paneláku odešli do domku. Největší problém byl se stavební firmou

Jiří s manželkou žijí v Brandýse nad Labem již třicet let. V paneláku ale zůstat nechtěli, tak ve stejné lokalitě koupili pozemek. Dům s dispozicí 4+kk o...  celý článek

Další z rubriky

Lustr v centrální části vstupu má hmotnost jednu tunu.
Crystal valley, kde vznikají české křišťálové lustry, uzná i UNESCO

Čeští skláři vytvářejí z českého křišťálu už po staletí ikonické lustry, které září po celém světě, od Versailles až po Dubaj. Osm desítek nejlepších najdete v...  celý článek

Dům pro mladou rodinu Howeových: architekta Michaela, jeho manželku Michelle,...
Opuštěné stoleté kovárně znovu vrátili život. Rodina je z domu nadšena

Sto let stará kovárna postavená z kamene, stojí v oblíbeném přímořském letovisku Portrush v Severním Irsku. U ní stojí dům o rozloze 306 metrů čtverečních. Pro...  celý článek

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.