Podle odborníků nelze jednoznačně určit, jak často by se měla malba na stěnách našich interiérů obnovit. Faktorů, které ovlivňují toto rozhodnutí, je totiž hned několik.
Jedním z nejdůležitějších je faktor hygienický - ale i zde se lhůty pro výměnu malby liší podle podmínek bydlení. Je-li například v domácnosti malé dítě, dá se předpokládat, že třeba kuchyň nebo dětský pokoj budou zátěžové oblasti, které alespoň v prvních letech života dítěte budeme muset z hygienických důvodů malovat zřejmě každoročně.
Je-li v rodině pes, takovouto zátěžovou oblastí bude pro změnu předsíň. Jen těžko totiž po každé procházce uhlídáme, aby se náš domácí chlupáč neotřepal, a drobné, nebo i větší kapičky vody s blátem neulpěly na stěnách. V takových případech se hodí místo malby použít třeba tapetu.
Ke slovu ale přicházejí i další faktory: jinou dobu vydrží vypadat čerstvě malba na stěně, osvětlené přímým sluncem (bledne), jinou na stěně ve stínu, a ještě déle si ponechají svou původní barvu malby místnosti, kde sluneční svit vůbec nedopadá. Také prašnost okolního ovzduší ovlivňuje kvalitu malby na zdech.
Hygiena i estetika
Jak často by měl člověk svůj byt nechat vymalovat a proč? V zásadě se dá říct tak jednou dvakrát za 10 let, ale je to velmi individuální záležitost.
Pominemeli zmíněné odlišné hygienické důvody, které určují, kdy je třeba malbu obnovit, důležitou úlohu hrají i estetická měřítka. Stačí například vyměnit koberec nebo nábytek, a kdysi vyhovující barva malby je náhle zcela nedostatečná, ba rušivá. Barvy jsou vůbec klíčovým slovem v moderních interiérech, a týká se to i maleb zdí.
"Barvy totiž provázejí člověka od nepaměti. Právě barevnost přírody se člověk snažil dostat do svého okolí i příbytku, barvami chtěl také zkrášlit sebe. Proto už odpradávna zkoumal a naučil se používat nejrůznější přírodní barviva. Nejvýznamnějším materiálem, který se používá při výrobě barev na stěny a zdi, je dodnes vápenec, kaolin a křída, které lze barvit přírodním pigmentem extrahovaným z nerostů či rostlin. V dnešní době se už ale barvy vyrábějí synteticky (a to jak základní složka, tak pigmenty),“ vysvětluje majitel stavební společnosti Tyrkys a specialista na fasády a vnitřní malby Jan Vrlík.
Krycích nátěrů je pestrá škála
Odborníci také lépe než my, laici, vědí, kde je potřeba jakých nátěrů - jiný podklad i povrch bude vybrán do kuchyní či vlhnoucích koupelen, jiný na zdi vnějších odkrytých balkonů, jiný do předsíní a jiný do pokojů. Někde nám mohou odborníci i doporučit raději než malbu použít tapety, a to od papírových přes laserové až třeba po látkové, ale výběr krycích materiálů je mnohem pestřejší.
Vybrat si můžeme kromě malby či škály tapet také keramické či dřevěné obklady, v nabídkách jsou nejrůznější kazety… Ale jedním si můžeme být jisti. Budeme-li trvat na klasické malbě, zcela jistě dostaneme pestrou nabídku barev - mít bílé zdi už totiž není moderní.
Bílá už nemá zelenou
Malba v interiérech podléhá stejně jako móda trendům. Z tradičních bílých maleb se vyvinuly barevné malby různých odstínů a kombinací. Také malířské techniky dávají barvám a jejich vlivu na prostředí kus osobního ztvárnění a záleží jen na fantazii každého odborníka.
„Různé techniky, které byly modernizací a věkem překonány, se v současnosti znovu vracejí s daleko větším efektem, vytvářeným jak pestrostí materiálu, tak používaným nářadím. Pouze lidský faktor je u nás dnes jaksi chudší, neboť řemeslná výroba v dnešním technickém světě není módní. Podívejme se jen na perfektní řemeslné ztvárnění starých divadel ve srovnání s dnešními multikiny,“ podotýká specialista Vrlík.
Podle něho se v poslední době u nás daří přeměnit stereotypy v malbě (bílá a bílá a zase bílá) nebo v kdysi módním používání válečkovacích technik. „Lidé dnes zkrášlují své příbytky barevností, která je ve shodě s bytovými doplňky, a nebo je ona sama dominantní podstatou interiéru,“ tvrdí Jan Vrlík.
K moderním trendům v malbě interiérů patří všechny pastelové barvy ve slabých odstínech, i velmi moderní barvy jdoucí k olivovým nádechům. „Tyto barvy neruší, působí teple a vytvářejí pozitivně laděnou, milou atmosféru. Větším problémem je kombinace ostrých, silných odstínů, které vytvářejí nepřehlédnutelnou součást interiéru a provokují svou dravostí,“ dodává Vrlík. Módní je také v jedné místnosti použít více barev.
Ale barvy dokážou spolu s dobře zvolenou osvětlovací technikou i pomáhat: mohou dosáhnout optického zvětšení prostoru, prosvětlení tmavých místnostní bez oken…
„Dá se říci, že někdejší dogmata o rozdělení a použití barev dnes až tak neplatí (například studené barvy do ložnice, teplé do obývacích pokojů). Spíše se dává přednost osobní preferenci či zalíbení v některé barevné stupnici. Po sladění s dalšími interiérovými prvky lze skutečně dosáhnout nezapomenutelné harmonie prostředí, kam se člověk rád vrací,“ uzavírá Jan Vrlík.
Aby se člověk v místnostech skutečně cítil jako ve svém prostředí, toho mu mohou pomoci dosáhnout odborníci - malíři a stavebníci, ale také bytoví architekti, kteří mají bohaté zkušenosti s používáním barev v interiéru. Koneckonců služeb bytových architektů využívá každá dobrá malířská firma.
Vše kolem stěn odstěhovat neznamená mít prázdný byt
A jak postupovat před malováním? Pokud jsme se rozhodli nemalovat sami a za tímto účelem jsme si objednali malířskou firmu, nemusíme malovaný pokoj či byt zcela vyklidit.
Těžké skříně či knihovny a pohovky stačí jen poodsunout do středu místnosti a přikrýt speciálními fóliemi, které se k sobě a k podložce neprodyšně přilepí, takže se k nim nebo dovnitř nedostane ani prach.
Profesionální malíři totiž běžně pracují nejen se žebříky, ale i s teleskopickými tyčemi, takže se dostanou do jakýchkoliv sebenepřístupných či vzdálených míst. Většinou ale celkovou přípravu, tedy i sestěhování těžkých věcí do středu místnosti a jejich polepení fólií, stejně jako závěrečný úklid malířské firmy provádějí samy.
