Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bílkova vila se otevírá veřejnosti. Opravy stály 50 milionů korun

  12:20aktualizováno  12:20
Zrekonstruovaná Bílkova vila na Hradčanech se po dvou letech otevírá veřejnosti. Opravy přišly Galerii hl. města Prahy na téměř 50 milionů korun. Jedna z nejslavnějších českých vil, která letos slaví 100 let, vyjadřuje myšlenku obilného pole plného zralých klasů.

Zrekonstruovaná Bílkova vila na Hradčanech se veřejnosti otevřela 24. září 2010, 100 let po svém vzniku. | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Rekonstrukce vily začala v roce 2008. Otevřená bude pro veřejnost od pátku 24. září. Opraveno bylo v podstatě vše včetně podlah. Byly provedeny i restaurátorské práce, udělala se nová elektroinstalace, klimatizace, upravena byla zahrada.

V suterénu bude Bílkovo centrum určené badatelům, v přízemí a v patrech jsou vystavena Bílkova díla - sochy, plastiky, reliéfy, grafiky, modely a nákresy. Úplně nahoře je prostor na přednášky a výstavy. Rekonstrukce přišla Galerii hl. města Prahy na téměř 50 milionů korun.

František Bílek sám navrhl nejen vilu, ale i interiér a veškerý nábytek

František Bílek sám navrhl nejen vilu, ale i interiér a veškerý nábytek

Bílkova vila je nepřehlédnutelnou stavbou na tramvajové trase od Malostranské k Pražskému hradu. Stojí v Mickiewiczově ulici po pravé straně od tramvaje, když se přijíždí k Letohrádku královny Anny. Původně zde byly městské hradby. Město se zde počátkem minulého století rozhodlo vybudovat ucelený urbanistický celek ve stylu anglických zahradních měst.

Budova je obložena červenými cihlami a obklopená zahradou. Stavba je segmentovitě prohnutá, podle některých výkladů má její půdorys připomínat kosu, která žne snopy žita (sloupy budovy). Objekt prostupuje idea obilného pole. Podle Bílka měla vila symbolizovat „...život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den“.

Bílkova vila je segmentovitě prohnutá. Podle některých výkladů má její půdorys připomínat kosu, která žne snopy žita - sloupy budovy

Bílkova vila je segmentovitě prohnutá. Podle některých výkladů má její půdorys připomínat kosu, která žne snopy žita - sloupy budovy

Stavba s rovnou střechou, která do té doby nebyla u domů běžná, je plná originálních symbolů a odkazů na přírodní a náboženské motivy.

Vila působí pohádkově a tajemně už zvenčí, uvnitř se divákovi tento dojem potvrdí. Portály dveří jsou zpracovány z kamene a připomínají gotiku. Místnosti s vysokými stropy jsou kromě velkých oken ozdobeny různými malými okýnky, jejichž smysl není zjevný.

Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby

Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby

Propojují například dvě místnosti, jindy například okýnko téměř u stropu otevírá prostor k místnostem o patro výš. Rohy spodního pokoje nejsou pravoúhlé, ale oblé. Dřevěný nábytek je vyzdobený zvířátky, ale i Pannou Marií a citáty z bible.

Nepřehlédnutelný je ateliér, největší a nejsvětlejší místnost celé vily. Dvoje obrovské dveře umístěné naproti sobě vedou z ateliéru do zahrady. Umožňovaly přesun velkých kusů materiálu k sochařské a řezbářské práci i odvezení už zhotovených děl. Zdi ateliéru jsou obloženy přírodním kamenem, ani v ateliéru nechybí tajemná okýnka a balkonky.


fRANTIŠEK bÍLEK A HISTORIE VILY


 
Stavba Bílkovy vily byla zahájena v roce 1910 a dokončena o rok později

Bílek krom vlastního domu navrhoval i sousední vilu, díky čemuž docílil stylově harmonického propojení svého domu s okolní zástavbou. Stavba vily byla zahájena v roce 1910 a dokončena o rok později.

Bílek s rodinou obýval vilu do roku 1939, kdy se přestěhoval do svého domu v rodném Chýnově na Táborsku. Do 60. let minulého století vilu spravovala Bílkova žena Berta, která ji k 1. lednu 1963 i s částí sochařovy pozůstalosti předala Galerii hlavního města Prahy. 

 
Nákres rodinné vily od Františka Bílka

Dům byl přeměněn v Bílkovo muzeum. Zpřístupněn byl ateliér i část interiérů s původním zařízením. Galerie postupně odkoupila další Bílkova díla, část jeho prací později získala i odkazem Bílkovy dcery Berty a darem jeho vnučky Aleny Bártové, která v roce 1990 předala Galerii hlavního města Prahy i Bílkův dům v Chýnově. 

František Bílek: Bílek (1872-1941) je jednou z největších osobností českého secesního symbolismu. Tento všestranný umělec, který vynikal nejen jako sochař, grafik, kreslíř, architekt, ale též jako mystik a náboženský myslitel, během svého života vytvořil přes tisíc pozoruhodných soch, plastik a grafik.

fRANTIŠEK bÍLEK A HISTORIE VILY Stavba Bílkovy vily byla zahájena v roce 1910 a dokončena o rok později Bílek krom vlastního domu navrhoval i sousední vilu, díky čemuž docílil stylově harmonického propojení svého domu s okolní zástavbou. Stavba vily byla zahájena v roce 1910 a dokončena o rok později. Bílek s rodinou obýval vilu do roku 1939, kdy se přestěhoval do svého domu v rodném Chýnově na Táborsku. Do 60. let minulého století vilu spravovala Bílkova žena Berta, která ji k 1. lednu 1963 i s částí sochařovy pozůstalosti předala Galerii hlavního města Prahy. Nákres rodinné vily od Františka Bílka Dům byl přeměněn v Bílkovo muzeum. Zpřístupněn byl ateliér i část interiérů s původním zařízením. Galerie postupně odkoupila další Bílkova díla, část jeho prací později získala i odkazem Bílkovy dcery Berty a darem jeho vnučky Aleny Bártové, která v roce 1990 předala Galerii hlavního města Prahy i Bílkův dům v Chýnově. František Bílek: Bílek (1872-1941) je jednou z největších osobností českého secesního symbolismu. Tento všestranný umělec, který vynikal nejen jako sochař, grafik, kreslíř, architekt, ale též jako mystik a náboženský myslitel, během svého života vytvořil přes tisíc pozoruhodných soch, plastik a grafik.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.