Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bazén v Podolí slaví 50 let. Střecha ve tvaru vlny je legendou

  1:00aktualizováno  1:00
Ačkoliv je v provozu už půl století a konkuruje mu řada modernějších aquaparků, nemá plavecký stadion v Praze-Podolí o návštěvníky nouzi. Denně projde turnikety dva a půl tisíce lidí, kteří mají kromě krytého a venkovního padesátimetrového bazénu k dispozici saunu, fitness centrum či tobogán.

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. | foto: Profimedia.cz

Provoz podolského areálu zahájily spartakiádní závody 24. června 1965. První zájemce z řad veřejnosti bazén přivítal o čtyři dny později.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu. Těžba ukončená v roce 1945 dala vzniknout zákoutí, jež je ze tří stran chráněné před větrem a zároveň po většinu dne vystavené slunečním paprskům. Zkrátka místo jako stvořené pro plovárnu.

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. Větru vanoucímu od nedaleké Vltavy postavil Podzemný do cesty zajímavě řešenou budovu krytého bazénu ze skla a betonu, s efektně řešenou střechou ve tvaru vlny. Ta má kromě estetické hodnoty i praktické využití. Slouží jako tribuna pro 5 000 diváků.

Fotogalerie

Stavba plaveckého areálu na místě někdejší cementárny začala na podzim 1959 a již následující rok se v rozestavěném komplexu konaly plavecké závody. Jejich účastníci čelili podle pamětníků spartánským podmínkám; bazény totiž ještě neměly filtraci a o ohřátí vody se bez většího efektu snažily dvě lokomobily.

Provoz v dostavěném areálu byl slavnostně zahájen koncem června 1965. Návštěvníci měli už tehdy k dispozici krytý padesátimetrový bazén (teprve třetí v republice po Žilině a Olomouci) a dva venkovní bazény se skokanskou věží. To vše, spolu s nezbytným zázemím, přišlo na 48 milionů korun.

Podolí se rychle stalo oblíbeným cílem Pražanů, toužících po troše osvěžení ve městě rozpáleném letními vedry. Plánovaná kapacita tak záhy přestala stačit a dlouhé fronty před pokladnami byly běžnou realitou. Rekordní sezonu zažilo Podolí v roce 1973, kdy je navštívilo 2 321 000 lidí. Každý den se tak na plaveckém stadionu vystřídalo v průměru 6 394 lidí.

Areál se proto postupně rozrůstal a svým návštěvníkům nabízel stále nové atrakce. V roce 1967 zůstal menší z venkovních bazénů poprvé otevřen i přes zimu. Co se původně vypadalo jako podivínství, stalo se rychle tradicí: plavání ve 26 stupňů teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy je jedinečným zážitkem.

S ohřevem vody souvisí jedna technická zajímavost. Od poloviny 80. let je plavecký areál spojen potrubím se sídlem České televize na Kavčích horách. Tam studenou vodu z Podolí využívají k chlazení studií, načež ji - už vlažnou - vrací zpět, čímž vylepšují energetickou bilanci bazénu.

Podolský bazén neslouží pouze k vodním radovánkám veřejnosti, ale byl i dějištěm řady sportovních událostí. Nejvýznamnější soutěží, která se zde konala, bylo v roce 1997 mistrovství Evropy Masters v plavání a skocích do vody. Sešlo se na něm 3 255 plavců a 148 skokanů do vody z 32 zemí. Podolská voda zřejmě závodníkům svědčila, neboť padly tři světové a 59 evropských rekordů.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu.

Méně známou skutečností je, že na stadionu se mohly v minulosti konat ještě slavnější závody. Koncem 60. let se v Československu zrodila myšlenka kandidovat Prahu na pořadatelské město olympijských her v roce 1980. Pokud by k tomu bývalo došlo, konaly by se plavecké závody s největší pravděpodobností právě v Podolí. Invaze armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 však úvahám o pražské olympiádě učinila přítrž.

I přes svou půl století dlouhou historii není podolský bazén nejstarším zařízením svého druhu v Praze. První krytý bazén v hlavním městě vznikl už v roce 1925. Vybudován byl jako součást Tyršova domu, sídla České obce sokolské a sokolům i veřejnosti slouží dodnes. Postupně přibývaly další bazény, kryté i otevřené. V listopadu 1999 byl v Praze otevřen první aquapark s opravdu velkým tobogánem - Letňany Lagoon.

Zatím posledním přírůstkem na seznamu pražských bazénů a aquacenter je loni v červnu otevřený areál Jedenáctka vodní svět na Chodově. V prosinci 2012 se po více než dvaceti letech dočkalo dokončení také Aquacentrum Šutka na Praze 8.

Autoři: ,


Témata: Praha, Praha-město


Nejčtenější

Když jste v dosahu chrámu, orientujete se podle něj v čase i prostoru. Víte,...
Kostel na „Jiřáku“ je středobodem mého světa. Ten vesmírný koráb miluji

Znáte ten pocit: někdo řekne název místa a před očima vám rovnou naskočí jeho dominantní stavba. Staromák - orloj. Václavák - muzeum. Jiřák - kostel. Tak...  celý článek

Obývací pokoj teprve čeká na nový nábytek, nejdříve si na něj musí mladý pár...
Rekonstrukce 3+1 si vyžádala čtyři měsíce dřiny, zato jen 180 tisíc

Po koupi bytu na hypotéku majitelům už na jeho rekonstrukci peněz zpravidla moc nezbývá. Ti šikovní, co mají navíc zdatné rodiče a dobré kamarády, jdou tak do...  celý článek

V bytě se uplatnily i staré rodinné kousky jako památka na italského dědečka.
V bytě nenechali nic na původním místě. Jak se bydlí s Italem

Odejít z velkého bytu na Vinohradech do poměrně malého bytu 3+kk v Podolí zní docela neuvěřitelně. Přesto to rodina s dvěma malými dětmi udělala. Svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.