Zhruba sto metrů z ní zůstane stát u hlavní třídy Tomáše Bati. "Rádi bychom ji zachovali v co největší délce. Asi polovinu zdi opravíme, polovinu budeme muset zbourat a postavit znovu," upřesnil Čestmír Vančura z Kovárny Viva, jež pozemky pod zdí vlastní.
Projekt na úpravy už je hotový. Nejhorší úseky se postupně odstraňují a stavební práce začnou v brzké době. Podle Vančury by mohlo být do podzimu vše hotovo. I se střepy na zdi, které tam byly ve slavné baťovské éře. Předběžné náklady jsou asi 300 tisíc korun.
Petici za záchranu podepsaly osobnosti Zlínska
Na podzim se tak završí snahy mnoha zlínských osobností, které před dvěma lety sepsaly petici za záchranu alespoň několika desítek metrů této zdi.
Historický snímek baťovské zdi i s legendárními firemními hesly.
Svůj podpis připojili třeba spisovatel Antonín Bajaja, vysokoškolský pedagog Petr Hlaváček, historik David Valůšek nebo architekt Ivan Bergmann, jenž zpracoval i projekt na opravu zdi. "Bude to upomínka na to, že byl areál původně uzavřen," vysvětlil Bergmann. "Berlínskou zeď nejprve s velkým elánem bourali a pak ji stavěli znova, aby měli památku," dodal.
"Novodobý Zlín si nemůže dovolit likvidovat vzpomínky na to, z čeho vznikl," je přesvědčený spisovatel Bajaja. Podle osobností by mohla stěnu zdobit kdysi slavná baťovská hesla jako Buď práci čest!, Vesele vpřed anebo Šetřete slovy. Vančura říká, že o tom zatím neuvažoval. "Žijeme přece jen v jiné době. Uvidíme," naznačil Vančura.
Mnoho lidí si myslí, že stará zeď už je leda k nepotřebě
Bergmann si myslí, že nápisy u hlavního tahu do Zlína by upoutaly pozornost přijíždějících návštěvníků. Ti by se pak ke zdi vrátili a z informační tabule, jež by tam byla umístěna, by se dozvěděli něco o kdysi mamutím obuvnickém podniku, který se jmenoval nejdříve Baťa a potom Svit.
Lidé hlasovali pro záchranu zdiV anketě iDNES.cz z loňského února dali čtenáři jasně najevo, že žádají zachování zdi, byť i počet hlasů pro stržení nebyl zanedbatelný. Pro zánik hlasovalo 695 lidí, naopak záchrana nasbírala 1 473 hlasů. |
Důležité ale je, že se zachováním části ohrazení souhlasí hlavní zlínská architektka Dagmar Nová. Byť přiznává, že by dala přednost poněkud kratší části. "Nebude to artefakt, ale kus původního ohrazení. Část zdi by přitom měla zůstat jen jako upomínka na baťovskou historii," myslí si Nová.
Zeď vznikala ve dvacátých letech
S trochou nadsázky se dá říct, že tak jako dříve berlínská zeď rozdělovala německou metropoli na dvě části, tak zlínská zeď rozdvojuje názor obyvatel. Někteří jsou jasně pro její záchranu. Mnoho lidí to ale odmítá a domnívá se, že by měla jít k zemi. "Dnes jsou tam jen staré zbytky, které hyzdí Zlín. Navíc zeď není na nic potřeba," říká Petra Vařechová ze Zlína.
Zeď vyrostla u obuvnických závodů firmy Baťa společně s nimi ve 20. letech minulého století. Po roce 1989 ale areál začal chátrat a zeď se postupně bourala.
