Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sto metrů baťovské zdi zůstane. Připomene slavnou historii Zlína

  10:22aktualizováno  10:22
Ve slavné baťovské éře oddělovala přes dva metry vysoká zeď obuvnický výrobní areál od klidné části Zlína, v níž lidé žili. Dnes jsou z ní jenom zbytky, které nemilosrdně chátrají a hrozí zřícením. Jako připomínka mimořádného období v historii města však část zdi zůstane, možná dokonce s původními nápisy.

Polorozbořená současnost baťovské zdi by se měla brzy změnit. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Zhruba sto metrů z ní zůstane stát u hlavní třídy Tomáše Bati. "Rádi bychom ji zachovali v co největší délce. Asi polovinu zdi opravíme, polovinu budeme muset zbourat a postavit znovu," upřesnil Čestmír Vančura z Kovárny Viva, jež pozemky pod zdí vlastní.

Projekt na úpravy už je hotový. Nejhorší úseky se postupně odstraňují a stavební práce začnou v brzké době. Podle Vančury by mohlo být do podzimu vše hotovo. I se střepy na zdi, které tam byly ve slavné baťovské éře. Předběžné náklady jsou asi 300 tisíc korun.

Petici za záchranu podepsaly osobnosti Zlínska

Na podzim se tak završí snahy mnoha zlínských osobností, které před dvěma lety sepsaly petici za záchranu alespoň několika desítek metrů této zdi.

Historický snímek baťovské zdi i s legendárními firemními hesly.

Historický snímek baťovské zdi i s legendárními firemními hesly.

Svůj podpis připojili třeba spisovatel Antonín Bajaja, vysokoškolský pedagog Petr Hlaváček, historik David Valůšek nebo architekt Ivan Bergmann, jenž zpracoval i projekt na opravu zdi. "Bude to upomínka na to, že byl areál původně uzavřen," vysvětlil Bergmann. "Berlínskou zeď nejprve s velkým elánem bourali a pak ji stavěli znova, aby měli památku," dodal.

"Novodobý Zlín si nemůže dovolit likvidovat vzpomínky na to, z čeho vznikl," je přesvědčený spisovatel Bajaja. Podle osobností by mohla stěnu zdobit kdysi slavná baťovská hesla jako Buď práci čest!, Vesele vpřed anebo Šetřete slovy. Vančura říká, že o tom zatím neuvažoval. "Žijeme přece jen v jiné době. Uvidíme," naznačil Vančura.

Mnoho lidí si myslí, že stará zeď už je leda k nepotřebě

Bergmann si myslí, že nápisy u hlavního tahu do Zlína by upoutaly pozornost přijíždějících návštěvníků. Ti by se pak ke zdi vrátili a z informační tabule, jež by tam byla umístěna, by se dozvěděli něco o kdysi mamutím obuvnickém podniku, který se jmenoval nejdříve Baťa a potom Svit.

Lidé hlasovali pro záchranu zdi

V anketě iDNES.cz z loňského února dali čtenáři jasně najevo, že žádají zachování zdi, byť i počet hlasů pro stržení nebyl zanedbatelný.

Pro zánik hlasovalo 695 lidí, naopak záchrana nasbírala 1 473 hlasů.

Důležité ale je, že se zachováním části ohrazení souhlasí hlavní zlínská architektka Dagmar Nová. Byť přiznává, že by dala přednost poněkud kratší části. "Nebude to artefakt, ale kus původního ohrazení. Část zdi by přitom měla zůstat jen jako upomínka na baťovskou historii," myslí si Nová.

Zeď vznikala ve dvacátých letech

S trochou nadsázky se dá říct, že tak jako dříve berlínská zeď rozdělovala německou metropoli na dvě části, tak zlínská zeď rozdvojuje názor obyvatel. Někteří jsou jasně pro její záchranu. Mnoho lidí to ale odmítá a domnívá se, že by měla jít k zemi. "Dnes jsou tam jen staré zbytky, které hyzdí Zlín. Navíc zeď není na nic potřeba," říká Petra Vařechová ze Zlína.

Zeď vyrostla u obuvnických závodů firmy Baťa společně s nimi ve 20. letech minulého století. Po roce 1989 ale areál začal chátrat a zeď se postupně bourala.

Autor:




Nejčtenější

Chátrající vily. Uprostřed je vila slavného českého architekta Kamila Roškota.
Zdevastované vily v Bubenči zbořte, vyzval developer Prahu 6

Britský developer Lordship v otevřeném dopise vyzval Prahu 6 k demolici zchátralých historických vil v Bubenči. Domy stojí v ulici Milady Horákové, kousek od...  celý článek

Šárka s Michalem potřebovali dům, který nezabere na parcele příliš místa.
Šárka s Michalem vyměnili byt za dům se zahradou. Prahu mají za rohem

Manželé s dvěma dětmi snili o vlastním domě se zahradou, kde si budou potomci bez neustálého dozoru hrát. Nebyl to však jediný motiv, proč vyměnit byt v...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.