Dlouho hledala místo, kde by se usadila natrvalo. Podmínkou byla patnáctikilometrová vzdálenost od centra Prahy, kde by stál ideálně buď statek, nebo dům ve francouzském stylu.
Právě takové stavby totiž vždy obdivovala. V hledáčku se mimochodem objevil i zámek, který plánovala obývat se svou kamarádkou a kmotrou její dcery, módní návrhářkou Táňou Kovaříkovou.
Nakonec se nechala od realitního makléře přesvědčit, že koupě polorozpadlé stavby je hloupost, a vyrazila s ním na obhlídku jiného domu.
Na krásném místě s výhledem do údolí, v němž se line řeka Vltava, stál velký bílý dům téměř ve funkcionalistickém stylu. I když nesplňoval její představy a už vůbec neodpovídal jejímu vkusu, zamilovala se do něj na první pohled.
Na druhý pohled bylo jasné, že dům s velkou zahradou bude vyžadovat rekonstrukci. Ne ovšem zase nijak zásadní.
"Nebylo toho potřeba dělat moc, hned jak jsem to viděla, říkala jsem si, že bude stačit pár korun. Kdo má ale dům, ten mě varoval, že už je to navždycky a že budu neustále něco rekonstruovat a předělávat. Smála jsem se, že nebudu otrok nějaké věci, natož stavby. Jsme tady dva a půl roku, a když se někdy vracím domů, vidím, že támhle padá omítka, tam je potřeba vyměnit nebo natřít okap, tady zasadit ještě jednu túji... Je to permanentní koloběh," uznává Nesvadbová.
"Nejdřív bylo potřeba udělat podlahy a vymalovat zdi. Bylo jasné, že Bibči pokoj bude růžový. Jinak jsem barvy moc neřešila, i když na ně člověk určitě dbá.
Nejsem ale žádný bytový architekt a až dnes lituju toho, že jsem žádného nepozvala. Tenkrát mi to přišlo zbytečné, myslela jsem si, že si to rozhodnu sama.
Až dnes vidím spoustu chybiček, které se předělávají za běhu. Jednou z nich je například dolní koupelna, je často navštěvovaná, a měla se proto udělat praktičtěji.
Extrémně nepraktická je i šatna v přízemí, ale tu jsem z patra přesunula záměrně kvůli zvětšení dětského pokoje," líčí Nesvadbová.
Interiéru vévodí bytelné schodiště, jež vede ze suterénu do druhého patra, které obývá maminka Báry Nesvadbové a umožňuje přístup do jedenácti místností.
"Otázkou ovšem je, co se považuje za místnost," míní spisovatelka. "Je tady totiž spousta takových polomístností. Třeba v suterénu jsou ze sklepa udělané hostinské pokoje, ale žádný host tam stejně nikdy nechce jít, protože mu to přece jen pořád připomíná sklep, a raději si rozloží matraci v obýváku. My s Bibčou obýváme například jen čtyři místnosti."
Dům je vybaven starými kousky nábytku, většinou z loděnického antikvariátu. Vypovídá o tom, že jeho majitelka nemá v tomto ohledu ráda modernu.
"Mám to ráda, i když to drží prach, vrže to a dělá všechny možné věci," říká s úsměvem Nesvadbová. ´
Holá okna zase svědčí o tom, že nenašla zálibu v záclonách. Někde jsou ale přece jen potřeba, do domu je i přes žaluzie hodně vidět.
Ze všeho nejdřív v domě fungoval dětský pokoj, který se jako jediný svým interiérem ostatním místnostem vymyká. Je moderní, růžový, doslova panenkovský.
Nechybí v něm psací stůl, koutek s nebesy ani postel plná plyšáků. Přítomnost pětileté Bibi je ale patrná po celém domě.
"Bibi má vlastně dva pokojíčky, jeden můj, ve kterém bydlí a spí v něm se mnou, a jeden svůj, do kterého občas chodí," vypráví Nesvadbová.
Hračkami je poseta i vana v koupelně v prvním patře, která sousedí s dětským pokojem.
V ložnici zaujme netradiční knihovna. Je vyrobená na zakázku dobříšským truhlářem, který rekonstruoval také schody, vyráběl prostornou postel do ložnice nebo psací stůl.
"Dlouho jsem sháněla knihovnu, která se sem bude hodit, nechtěla jsem klasické police. Tohle se tváří jako kompaktní díl a naprosto mi to vyhovuje. Všechny knihy v ní stejně ještě nemám, spousta jich čeká na uložení v krabicích ve sklepě."
Prostorná kuchyň je ve výklenku zaplněna obrovským stolem, opět pořízeným v antikvariátu, a koutek s hračkami nechybí samozřejmě ani tady.
Jediným místem, kde neleží pastelky, plyšové hračky nebo panenky, je asi pracovna šéfredaktorky a spisovatelky.
Tady nachází útočiště, když potřebuje pracovat, tady má věci, které jsou jí blízké: obrázky po otci, fotku tragicky zesnulého fotografa a kamaráda Petra Škvrněte, různé zápisky z festivalu spisovatelů či poznámky pro případné další knihy.
Sousedy zná jen ze svého blízkého okolí, a jak říká, vztahy mají bezproblémové. Svůj život na venkově mimochodem konzultuje často s kamarádkou herečkou Markétou Hrubešovou.
"Vždycky se smějeme tomu, jak nás život na vsi strašně zpraktičněl. Dřív jsme byly takové ´kiki´, co si lakovaly nehty, aby vypadaly, teď si je lakujeme, abychom zakryly tu hlínu za nimi," uzavírá se smíchem Nesvadbová.
Líbí se vám styl bydlení Báry Nesvadbové?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 13. ledna 2008. Anketa je uzavřena.
