Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asie se stala Mekkou vizionářské architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Díky obrovskému stavebnímu boomu v Číně se v poslední době zrodila řada zdánlivě za vlasy přitažených historek. Například o tom, jak se kvůli přetlaku stavebních zakázek astronomicky zvedly ceny betonu a oceli, nebo o tom, jak se z jeřábů stalo nedostatkové zboží.

Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu | foto: Profimedia.cz

Nakonec se ale ukázalo, že tyto příběhy toho mají s realitou společného víc, než by se mohlo zdát.

Asijská města se totiž rychle rozrůstají a panorama velkoměst se mění prakticky každým dnem, píše deník Financial Times.

Tak například v čínském Hongkongu je nyní o polovinu více mrakodrapů než ve městě, které se obecně považuje za ráj výškových budov - v New Yorku.

Pouze jediný z deseti nejvyšších mrakodrapů světa stojí ve Spojených státech.


Obrázek
Vpravo rozestavěný mrakodrap Burdž Dubaj.

Asijská stavební horečka
Z asijských velkoměst se staly laboratoře moderní architektury. Svoboda, rychlost a objem zakázek jsou pro architekty šancí, jak přijít s něčím skutečně radikálně novým.

A města se předhánějí, které z nich dá šanci odvážnějším projektům. Připomíná to trochu souboj New Yorku s Chicagem, kde se svého času investoři přetahovali o titul města s výstavnějšími a vyššími mrakodrapy.

V Asii ale stavební horečka zasáhla mnohem větší území - podlehla jí téměř všechna města od Tokia, přes kazašskou Astanu, Dubaj, až po Peking.

Jedničkou je Peking
V čele pelotonu je díky mediální pozornosti související s blížícím se pořadatelstvím letních olympijských her Peking.

 
Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu.

Vznikají v něm neslané nemastné stavby, ale i realizace šokující mírou extravagance. K vidění je například rozestavěné sídlo společnosti CCTV, dvě obří věže, které se k sobě naklánějí a na vrcholu jsou spojeny mostem.

Projekt nizozemského studia OMA je ohromující a zcela novátorský, stejně jako soubor osmi věží navržený americkým architektem Stevenem Hollem, který vyrůstá na opačném konci metropole.

Hongkong zastiňují jiná města
Někteří tvůrci se snaží do návrhů asijských mrakodrapů vnést prvky, které jsou pro stavby na tomto kontinentě typické.

Jedním z nejznámějších případů jsou dvě věže Petronas Twin Towers v malajsijském Kuala Lumpuru, které jsou inspirovány estetikou Dálného východu.

 
Petronas Twin Towers, Kuala Lumpur, Malajsie.

Také nejvyšší budova současnosti, mrakodrap Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech, má připomínat pagodu.

Kromě experimentů s formou ale architekti v Asii kladou velký důraz například i na technologické inovace a ekologičnost budov.

Malajsijský architekt Ken Yeang například dokázal, že i mrakodrapy mohou být přátelské k životnímu prostředí.
Jeho výšková budova na ostrově Penang byla první, kde ventilaci zajišťuje vítr.

Mrakodrap Pearl River Island v čínském Kuang-čou má zase být první stavbou, která bude energeticky zcela soběstačná. Dosáhne toho díky větrným minielektrárnám, solárním panelům a recyklaci vody.

 
Mrakodrap CITIC Plaza v čínském městě Šen-cen.

Původní hvězdu na nebi asijské architektury - Hongkong - pomalu zastiňují jiná města. Relativně malá pozornost se věnuje i Tokiu, které nicméně stále patří k metropolím s vůbec největší hustotou výškových budov na světě.

Velký rozvoj ale odborníci očekávají hlavně v Číně. Mrakodrap CITIC Plaza je novou dominantou města
Šen-cen, šedesát devět pater vysoký mrakodrap Shun Hing Square zase ovládl panorama v Kuang-čou.
Obě budovy patří mezi desítku nejvyšších na světě.

Panorama města je dnes tím, čím byly kdysi katedrály, bulváry či hlavní náměstí, tedy poznávacím znamením.

Silueta velkoměsta je jakýmsi logem, šifrou, z níž lze vyčíst leccos o ekonomickém úspěchu a dravosti.

Invaze avantgardních architektů, kteří v Asii zhmotňují své utopické vize, teprve začíná. Nastává chvíle nechat se tímhle překotným vývojem ohromit, protože takový boom se možná už nikdy nebude opakovat.

 
Panorama Kuala Lumpuru, Malajsie.
Autor:


Témata: Mrakodrap, Recyklace


Nejčtenější

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Aneta Dvořáková získala za „Párání“ ocenění Special Mentions  v kategorii...
Česká studentka vyhrála za „Párání“ prestižní světovou soutěž

Aneta Dvořáková, studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP v Praze, vyhrála cenu v rámci soutěže Young Creations Award. Akce pro mladé tvůrce se uskutečnila v...  celý článek

Návrhy se tak začínají naopak, než bývá obvyklé: od exteriéru směrem do...
Dům z 50. let byl na večírky už starý. Nahradila jej nová party vila

Pořádný večírek v kalifornském Palm Springs se neobjede bez bazénu. To slavní a movití vědí. Město vzdálené sto kilometrů od Los Angeles je jejich oblíbenou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.