Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asie se stala Mekkou vizionářské architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Díky obrovskému stavebnímu boomu v Číně se v poslední době zrodila řada zdánlivě za vlasy přitažených historek. Například o tom, jak se kvůli přetlaku stavebních zakázek astronomicky zvedly ceny betonu a oceli, nebo o tom, jak se z jeřábů stalo nedostatkové zboží.

Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu | foto: Profimedia.cz

Nakonec se ale ukázalo, že tyto příběhy toho mají s realitou společného víc, než by se mohlo zdát.

Asijská města se totiž rychle rozrůstají a panorama velkoměst se mění prakticky každým dnem, píše deník Financial Times.

Tak například v čínském Hongkongu je nyní o polovinu více mrakodrapů než ve městě, které se obecně považuje za ráj výškových budov - v New Yorku.

Pouze jediný z deseti nejvyšších mrakodrapů světa stojí ve Spojených státech.


Obrázek
Vpravo rozestavěný mrakodrap Burdž Dubaj.

Asijská stavební horečka
Z asijských velkoměst se staly laboratoře moderní architektury. Svoboda, rychlost a objem zakázek jsou pro architekty šancí, jak přijít s něčím skutečně radikálně novým.

A města se předhánějí, které z nich dá šanci odvážnějším projektům. Připomíná to trochu souboj New Yorku s Chicagem, kde se svého času investoři přetahovali o titul města s výstavnějšími a vyššími mrakodrapy.

V Asii ale stavební horečka zasáhla mnohem větší území - podlehla jí téměř všechna města od Tokia, přes kazašskou Astanu, Dubaj, až po Peking.

Jedničkou je Peking
V čele pelotonu je díky mediální pozornosti související s blížícím se pořadatelstvím letních olympijských her Peking.

 
Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu.

Vznikají v něm neslané nemastné stavby, ale i realizace šokující mírou extravagance. K vidění je například rozestavěné sídlo společnosti CCTV, dvě obří věže, které se k sobě naklánějí a na vrcholu jsou spojeny mostem.

Projekt nizozemského studia OMA je ohromující a zcela novátorský, stejně jako soubor osmi věží navržený americkým architektem Stevenem Hollem, který vyrůstá na opačném konci metropole.

Hongkong zastiňují jiná města
Někteří tvůrci se snaží do návrhů asijských mrakodrapů vnést prvky, které jsou pro stavby na tomto kontinentě typické.

Jedním z nejznámějších případů jsou dvě věže Petronas Twin Towers v malajsijském Kuala Lumpuru, které jsou inspirovány estetikou Dálného východu.

 
Petronas Twin Towers, Kuala Lumpur, Malajsie.

Také nejvyšší budova současnosti, mrakodrap Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech, má připomínat pagodu.

Kromě experimentů s formou ale architekti v Asii kladou velký důraz například i na technologické inovace a ekologičnost budov.

Malajsijský architekt Ken Yeang například dokázal, že i mrakodrapy mohou být přátelské k životnímu prostředí.
Jeho výšková budova na ostrově Penang byla první, kde ventilaci zajišťuje vítr.

Mrakodrap Pearl River Island v čínském Kuang-čou má zase být první stavbou, která bude energeticky zcela soběstačná. Dosáhne toho díky větrným minielektrárnám, solárním panelům a recyklaci vody.

 
Mrakodrap CITIC Plaza v čínském městě Šen-cen.

Původní hvězdu na nebi asijské architektury - Hongkong - pomalu zastiňují jiná města. Relativně malá pozornost se věnuje i Tokiu, které nicméně stále patří k metropolím s vůbec největší hustotou výškových budov na světě.

Velký rozvoj ale odborníci očekávají hlavně v Číně. Mrakodrap CITIC Plaza je novou dominantou města
Šen-cen, šedesát devět pater vysoký mrakodrap Shun Hing Square zase ovládl panorama v Kuang-čou.
Obě budovy patří mezi desítku nejvyšších na světě.

Panorama města je dnes tím, čím byly kdysi katedrály, bulváry či hlavní náměstí, tedy poznávacím znamením.

Silueta velkoměsta je jakýmsi logem, šifrou, z níž lze vyčíst leccos o ekonomickém úspěchu a dravosti.

Invaze avantgardních architektů, kteří v Asii zhmotňují své utopické vize, teprve začíná. Nastává chvíle nechat se tímhle překotným vývojem ohromit, protože takový boom se možná už nikdy nebude opakovat.

 
Panorama Kuala Lumpuru, Malajsie.
Autor:


Témata: Mrakodrap, Recyklace


Nejčtenější

Pod zvýšenou kuchyňskou podlahou je pračka a úložný prostor. Vedle malý...
Běloruská rodina žije v extrémně malém domě. Stál je 120 tisíc korun

Tříčlenná rodina odmítla hypotéku. Nechtěla se na desítky let zadlužit, ani platit vysoké nájemné. Manželé s malým synem a jedním psem opustili pronajatý byt v...  celý článek

1
Děsím se protikuřáckého zákona. Už teď nemohu kvůli kavárně větrat

Bydlím v centru Prahy v domě se dvěma podniky. Okna do dvora téměř neotvírám, hosté u stolků hlučí a kouří. Další stojí na ulici a také kouří. Bojím se, že...  celý článek

Větší místnost původně sloužila jako obývací pokoj a ložnice zároveň. Tím, že...
Z nepraktického malého bytu vznikl příjemný interiér. I bez bourání

Interiér holešovického bytu byl tmavý, přeplněný, zastaralý a ani po praktické stránce neodpovídal současným nárokům na bydlení. Po odborném zásahu se však...  celý článek

Dům roku 2017: Rezidence Prestige od společnosti Canaba
Dům roku 2017: odborníci a čtenáři se tentokrát opravdu neshodli

Již 22. ročník ankety o titul Dům roku 2017 zná své vítěze. Odborná porota a čtenáři vybírali z domů prezentovaných v časopise Můj dům, soutěžilo se ve třech...  celý článek

Osvětlení jídelního stolu zajišťuje ikonická lampa Tolomeo (Artemide),...
Ve vile z 20. let vznikl podkrovní byt. Boj s trámy nebyl jednoduchý

Do Řevnic se Barbora vracela, dříve tu bydlela. S manželem Janem teď měli štěstí, koupili zde dvoupodlažní podkrovní byt s plochou 150 metrů čtverečních v nově...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.